Příběh o babičce
Nebylo to ale poprvé, kdy se viděli nebo spolu mluvili. Kdysi dávno chodili na stejné gymnasium. Adéla o dva ročníky níž. Přátelství tenkrát nenavázali, ale teď po letech si oba vybavili, že si kdysi povídali. Adéla se divila, že se tenkrát nestali přáteli nebo alespoň kamarády. Petrovi bylo jasné, že oba byli tenkrát jiní. Soudil tak podle sebe. Navíc taková věc je naprosto jasná. Věděl, že se někdy choval hloupě, často iracionálně. Jeho mladistvé chování se během let spravilo. Hlavně nabyl sebejistotu. Určitě ale nebyl arogantní. Stal se z něj kliďas. To bylo teď, ale dřív byl spíš stydlivý. V určitém ohledu zůstal takovým dodnes.
Po nějaké době, co se takhle vzájemně objevili a následně i spřátelili, Petr řekl Adéle, že se chystá navštívit jednu profesorku z jejich školy. Ta profesorka ho nikdy neučila. Byla to známá jejich rodiny. Kdysi dávno byla třídní jeho o pět let starších sestřenic. A o Petra se tak trochu starala. Spíš tedy na něj dohlížela. Adéla řekla, že by si přála navštívit tu paní profesorku společně s ním. Petr si myslel, že ji asi učila. A tak se jednoho dne vydali za tou paní profesorkou domů na Staré Město. Adéla předtím Petra donutila koupit kytici. Řekl: „Aha!“ Došlo mu, že něco takového se sluší a patří. „Alespoň nebudu vypadat jako neotesanec,“ řekl si. A měl pravdu.
Kromě kytice koupil ještě dvě láhve vína. Věděl, že paní profesorka si potrpěla na dobré víno. A tak jí zazvonili u dveří. Petr je vzájemně představil. Paní profesorka si na Adélu nemohla vzpomenout. Ukázalo se, že ji nikdy neučila. Ale to nikterak nevadilo. Chvíli mluvila paní profesorka, chvíli Petr, chvíli Adéla. Paní profesorka si najednou vzpomněla na svého syna. Petr si ho pamatoval jako hrubého neotesance. To samozřejmě paní profesorce neřekl. Navíc si uvědomoval, že dnes už to může být úplně jiný člověk. A asi určitě byl. Paní profesorka se pochlubila, že se stala dvojnásobnou babičkou. Díky synovi. Samozřejmě.
Adéla zareagovala podivně. Nejdříve si postěžovala, že je matkou dvou již dospělých dětí a že žádné z nich se nemá k tomu, aby založilo rodinu. „Když já bych tak chtěla být babičkou!“ posteskla si. Náhle propukla v hořký pláč, že stále není babičkou a že jí to její děti upírají. Následoval podivný moment. Petr a paní profesorka ujistili Adélu, že se jí určitě jednoho dne vyplní její přání a že stane babičkou, že to tomu musí dát čas. „Člověk by neměl druhé do ničeho nutit,“ radila paní profesorka. „Ale když já bych tak chtěla!“ zaškytala plačící Adéla.
Adélino škytání je to poslední, co si dnes Petr z té návštěvy pamatuje. Od té doby uběhlo několik let. Teď už Adéla s Petrem nemluví. Pro Petra představuje už jen neurčitou vzpomínku.
To dopoledne, kdy ji nově kontaktoval, cosi řešil. Snažil se sám sobě namluvit, že tak učinil proti své vůli. Ale to by bylo poněkud pofiderní tvrzení.
Odehrálo se to následovně. Telefonoval mu truhlář, kterého poznal přes Adélu. Na závěr hovoru ho ten řemeslník požádal, aby ji pozdravoval. „Když já ti nevím, jestli vůbec o to stojí, abych s ní mluvil. Vždyť ona se mnou již několik let nemluví,“ odpověděl Petr.
Pak zavěsil a přemýšlel. Došel k závěru, že se nic nestane, když jí napíše. Nejlépe něco krátkého, neutrálního. Napsal jí e-mail, že ji pozdravuje ten truhlář, s nímž před lety spolupracovala. To bylo všecko. Víc ani psát nechtěl. Adéla byla divná a zakázala mu, aby ji jakýmkoliv způsobem kontaktoval. On si už dávno řekl, že Adéla je regulérní cvok. Dokonce si i myslel, že si zablokovala jeho mail.
Ale nezablokovala, o pár hodin později mu odepsala, že je ráda, že se jí ozval a že ten jeho e-mail ji zastihl právě v okamžiku, kdy se dozvěděla radostnou zprávu, že je babičkou a že on je první, komu to oznamuje. Ke svému e-mailu připojila fotografii. Petr automaticky odepsal, že jí gratuluje. Konstatoval, že se jejímu synovi narodila hezká holčička. A na závěr dodal, že té holčičce přeje hezký život. Pak o tom napsal své kamarádce Julii SMS. Co ona na to?
Julie byla jeho nová kamarádka. O mnoho let mladší. Často se s ní scházel a navzájem si povídali o různých věcech, které se jim v životě přihodily. Julie tak trochu znala Adélu a myslela si o ní také, že je cvok. Petrův a Juliin vztah byl přátelský. A v poslední době Petr začal nabývat dojem, že ho Julie bere tak trochu jako svého partnera. Dokonce ho překvapila, neboť si pamatovala den, kdy se spolu seznámili. Přesně si pamatovala, co dělali. Chtěla to jejich seznámení oslavit. A tak ho spolu i oslavili. To bylo před několika měsíci.
Teď mu Julie odpověděla na jeho SMS: „To je hezké.“ A on si tedy řekl, že je hezké, že se Adéla stala babičkou a že je hezké, že mu o tom napsala jako prvnímu. A tím tu záležitost s e-mailem Adéle hodil za hlavu.
A je docela možné, a konec konců i pravděpodobné, že by bez Julie nepřišel na to, že je hezké, že se Adéla stala babičkou a že mu o tom napsala jako prvnímu.
Jan Šefranka
Příležitost
Tak si říkám, co je to ta příležitost a jak ji člověk pozná. V dnešní době si lidé představují příležitost v podobě pracovního pohovoru, nebo setkání s atraktivní krasavicí, případně krasavcem.
Jan Šefranka
Broučkové
Říkalo se: "Poturčenec horší Turka." Po roce 1948 se u nás začaly napodobovat sovětské vzory. Mnoho lidí si stále na tu dobu u nás dobře pamatuje. A někteří převzali myšlenková paradigmata sovětských soudruhů.
Jan Šefranka
Kam to všechno povede?
Tak se mi postěžovala, kam to všecko povede. Myslela tím tu svou novou známost, kde se všechno vyvíjelo slibně. Potkala nového kluka a ten na ni byl hodný. Často se scházeli a on jí říkal, že by s ní chtěl chodit. Jí se to líbilo.
Jan Šefranka
O ambicích jednoho pana moderátora
To máme zase krásnej den! Od brzkého rána se dozvídám samé novoty! Tak například jeden pan moderátor údajně prohlásil, že by chtěl býti českým prezidentem.
Jan Šefranka
Procházka po Příkopech aneb jak jsem potkal perského šáha
Tak už hodně let chodím ulicí Na Příkopě. Už se asi ani nedá říct, kdy to bylo poprvé. Ale nevadí. Povím vám o jedné takové procházce.
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Putinův fotbalista. Čech strhává vlajky Ukrajiny a šíří propagandu. Je za hrdinu
Premium Příběh Jaroslava Dolejše je ukázkou, jak funguje ruská propaganda a jak se z amatérského sportovce...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády
Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...
Drsná babička, zhouba muslimů a Kennedy. Trump ladí tým pro lepší USA
Vyhrát prezidentské volby – nejtěžší úkol si Donald Trump může odškrtnout. Teď ho čeká sestavení...
Výhoda proti Ukrajině i EU, slibuje si Kreml od Trumpa. Chce válku zmrazit
Premium Moskva věří, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by mohl přinést Rusku výhodu ve válce na...
Klus se vrací na Slavíka, před 11 lety označil pořadatele za amorální
V pátek 29. listopadu uvede TV Nova přímý přenos z předávání cen Český slavík. Moderovat bude opět...
Rvačku pěti lidí před obchodem ukončil výstřel policistů. Zasáhli útočícího psa
Pražští policisté zasahovali kvůli rvačce pěti lidí v Goyově ulici blízko stanice metra A Skalka....
Prodej pole, 8698 m2, Dobříš
Dobříš, okres Příbram
2 174 500 Kč
- Počet článků 25
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 448x