Zaručené zprávy z úst některých politiků ale i vojáků o tom, že Rusko v lednu napadne Ukrajinu jsou neuvážené a situaci jen zhoršují. Tím vlastně nahrávají ruskému vládci Putinovi.
Situace na východním křídle NATO není určitě optimální a vyžaduje si udržet emoce „na uzdě“. V jejím hodnocení ale nelze vytrhovat jednotlivé segmenty z kontextu situace a opomíjet ty další. Tendence k tomuto stavu byly zřetelné již dlouho. Jen jsme je nechtěly vidět v pravém světle a někdy byly naše kroky málo uvážené. O tom, že Putin nedlouho po svém nástupu deklaroval svůj zámysl obnovit vliv Ruska v hranicích bývalého sovětského impéria jsme věděli. Podle jeho názoru byl rozpad SSSR největší katastrofou dvacátého století. Svoje odhodlání demonstroval už v roce 2008 v krátké válce s Gruzií, kdy Rusko obsadilo Jižní Osetii a v roce 2014 rozehrál dobře známou situaci na východní Ukrajině včetně anexe Krymu. Tendence po znovu rozšíření ruského vlivu byly také dlouho patrné z budování celé sítě zásobování Evropy energetickými surovinami, plynem především. Debaty okolo výstavby plynovodu Nord stream a nyní Nord stream 2 jasně ukazovaly na cíl Ruska zvýšit závislost Evropy na Rusku v této významné části zajištění energetické bezpečnosti. Ačkoli bezpečnostní experti neúnavně upozorňovali na tento nebezpečný trend, politická rozhodnutí založená na zcela evidentně špatných analýzách ruských záměrů v prosazování národních zájmů nás přivedly do současného stavu dramatického zvyšování ceny plynu. Už řadu let je znám trend změny podstaty „Šanghajské organizace pro spolupráci“, která se mění z organizace ekonomické spolupráce na organizaci vojenské spolupráce. Ta byla a je dnes více platformou pro prohlubování vojenské spolupráce mezi Čínou a Ruskem s tendencí skutečného spojenectví obou států. Tuto zásadní změnu nedávno oznámila jak ruská, tak čínská strana. Z celkového pohledu je tento trend nebezpečnější než napětí na východní hranici Ukrajiny. Nezapomeňme na angažovaní se Ruska v Sýrii a jeho návrat do této strategicky významné oblasti a na sbližování Turecka s Ruskem. Sbližování Ruska a Turecka vede k pochybnostech o spolehlivosti Turecka jako partnera v NATO a k oslabování jižního křídla NATO. V Čechách přehlížíme soupeření o vliv v oblasti Severního ledového oceánu jako cestu k ohromným zásobám energetických surovin a možnosti kontrolovat severní komunikační linie které se otevírají následkem globálního oteplování. Situace na polsko-běloruských hranicích je jen „nevýznamná epizoda migrační krize“, kterou sice vyvolal běloruský prezident Lukašenko, ale která zároveň ukázala, jak je Evropa zranitelná, i když se v konci podařilo (doufejme) tuto krizi zvládnout. Celkově Evropa ukazuje svoji slabost a stále značnou závislost na USA v oblasti bezpečnosti. Ale USA, ačkoli jsou Ruskem napadány jako největší viník tohoto napětí, mají svůj největší problém v západní oblasti Tichého oceánu, kde je centrem sporu Jihočínské moře. Oslabování USA tím, že musí věnovat pozornost dvěma od sebe velmi vzdáleným oblastem je dobré jak pro Rusko, tak pro Čínu. Evropa je nejvíce zasažený kontingent pandemií COVID 19 a také mimořádně strádající narušením zásobování z Číny a následným omezováním výroby, zejména v automobilovém průmyslu. Putin v čele vedení Ruska pravděpodobně vyhodnotil, že je doba, kdy lze posílit pozici Ruska a proto nejdříve pohybem vojsk v západní části Ruska, již poněkolikáté v tomto roce vyděsil Evropu a státy východní Evropy především. Vyprovokoval představitele Ukrajiny nejenom k zbytečně kategorickým výrokům, ale i posilování armády a k vojenským akcím. Mimo jiné už toto výrazně vyčerpává Ukrajinu, která potřebuje naopak klid pro budování své společnosti. Jakákoli chyba ukrajinského vedení na východní Ukrajině může vést k opakování scénáře z Gruzie v roce 2008. V požadavcích, které Putin vznesl na adresu NATO je řada požadavků, které jsou značně přehnané. Je zřejmé, že jádrem je striktní požadavek na zastavení rozšiřování NATO dále na východ, což v zásadě znamená zastavit proces sbližování Ukrajiny a Gruzie s NATO. Druhým zásadním požadavkem je zastavit rozmisťování prostředků americké protiraketové obrany, která by mohla výrazně omezit schopnosti Ruska vybalancovat deficit kvality ruské armády v porovnání s armádou USA, zejména pak jeho jaderných kapacit. Rusko považuje prostředky protiraketové obrany za schopné vypouštět i rakety s plochou dráhou střely, což by přímo ohrožovalo značnou část území Ruska včetně Moskvy.
Řada dalších požadavků je méně významných a mohou být tématem pro debatu v rámci vyjednávání o bezpečnostních zárukách, které Rusko požaduje. Ale akceptováním Ruských požadavků tak jak jsou formulovány, by v zásadě znamenalo legalizaci ruského vlivu nejméně v hranicích bývalého Sovětského svazu. Putinovi určitě jde o jednání, ale v pozici, která by byla mnohem silnější než v minulosti. Demonstrace síly několika vševojskových divizí je pozadím, na kterém se má celá „ruská ruleta“ odehrát. Pojem „ruská ruleta“ není zase tak mimo realitu. Rusko určitě v lednu masivně nezaútočí na Ukrajinu jak to někteří politici, ale i vojáci předávají do sdělovacích prostředků. K takovým tvrzením chybí řada dalších nutných zjištění. K „masivnímu“ útoku na Ukrajinu by muselo již dnes Rusko provést řadu opatření, která by bylo možné ověřit běžnými zpravodajskými postupy. Pokud si ovšem sami některé informace nevymýšlíme nebo nepřeháníme. Například už dnes by musely být předsunovány zásoby potřebné pro vedení delší operace takového množství vojska. Již dnes by určitě neunikla pozornosti veřejnosti příprava teritoria, které by bylo ovlivněno bojovou činností v přilehlých oblastech. To se nedá provést během několika týdnů. Určitě by již probíhala intenzivní dezinformační kampaň na území Ukrajiny, a také působení na vlastní - ruské obyvatelstvo. Velmi pravděpodobně by docházelo k pokusům o radikalizaci ruských menšin ve státech, které byly dříve součástí SSSR. Dosavadní kampaň takové intenzity nedosahuje. Rozsáhlé bojové nasazení by vyžadovalo následné doplňování vojsk o zraněné a zabité vojáky. Příprava k mobilizaci části mužské populace by určitě vyvolala odezvu v ruské společnosti. Nic není známo o přípravě ruského zdravotnictví na příjem velkého množství zraněných vojáků. Již dnes by Rusko vytvářelo zvýšené zásoby pohonných hmot, jinými slovy, nedostatek zásobování Evropy ropou by byl výraznější než problém v zásobování plynem. Našel bych další projevy přípravy na válku s Ukrajinou, která by byla poměrně vleklá, i když ruský ministr zahraničí Lavrov vyhrožoval, že pokus Ukrajiny vojensky zasáhnout v oblasti separatistických republik by znamenal zničení Ukrajiny. Je tedy potřebné využít ruského seznamu požadavků k zahájení rozhovorů, při dodržení i našich “červených linií”, podobně, jako to avizuje Putin. Ale dokud se jedná, neválčí se. Ostatně USA tímto směrem postupují. Jiný problém jsou zmíněné separatistické republiky a vztah Ukrajiny na jedné straně, na straně druhé Ruska. V tomto případě by ale pravděpodobně Rusko použilo podobný scénář jako v roce 2014 a dalších letech. Informace ruských představitelů o zjištění, že se Ukrajina chystá k použití chemických zbraní jsou až příliš podobné tomu, co známe z bojů v Sýrii. Je ale skutečnost, že tento region Ukrajiny je naším slabým místem a další destabilizací východu Ukrajiny by byla Ukrajina citelně zasažena. K tomu směřuje i dezinformační kampaň, kterou Rusko proti Ukrajině vede. Nedá se ale říct, že by Ukrajina byla stranou sporu bez chyb. Když nic jiného, prezident Volodymyr Zelenskyj „strategickou komunikaci“ nezvládá.
V závěru: dnes Putin sleduje cíl jednat a v duchu velmi složitého globálního bezpečnostního prostředí, za demonstrování vojenských schopností doufá v dosažení mnohem lepšího výsledku v jednání s NATO a USA než fiasko, která zažil prezident Gorbačov. Ale právě pro složitost situace a za harašení velkého počtu zbraní, chyba na obou stranách může vést ke katastrofě. Snad ale ještě ne dnes. Kdysi generálové obou znepřátelených táborů – NATO a Varšavské smlouvy takové krize zvládli, a to v době studené války, proč by se tato situace nedala zvládnout i dnes. ?Věřme, že vyjednávací týmy USA a Ruska najdou oboustranně schůdné řešení.
