Wir schaffen das? … Nein, wir schaffen das nicht!

Německo čekají v těchto dnech dvoje zemské volby, v Durynsku a Sasku. Hlavním tématem těchto voleb se stala migrace, kterou nelze již označit jinak než za nezvládnutou.

Dnes je již zcela zřejmé, že Německo se dostalo do bodu, z kterého již není návratu a který bohužel nevěstí pro budoucnost Německa nic dobrého. Což je ale bohužel též velice špatná zpráva pro Evropu, zejména nejbližší sousedy Německa, tedy i možná pro Českou republiku.

Určitou část dětství jsem v Německu prožil, moji rodiče a bratr jsou německými občany, s německými firmami působícími v oblasti výroby a prodeje sportovních potřeb jsem intenzivně spolupracoval až do roku 2010 a dodnes proto mám v Německu bývalé spolužáky a přátele, se kterými jsem v kontaktu. Hovořím tedy s určitou znalostí tamního prostředí a nálad v německé společnosti.

Proto se musím smát například názoru nové europoslankyně za Piráty, paní Markéty Gregorové, která v České televizi 30. srpna prezentovala názor, že německá společnost s migrací většinově souhlasí s podporuje ji. Pravda je dle mého názoru zcela opačná.

Většina Němců se přestává cítit bezpečně ve vlastní zemi a vinu za tuto situaci přičítají nezvládnuté migraci. Souvětí „Wir schaffen das? … Nein, wir schaffen das nicht!“ jsem slyšel opakovaně od vícero mých německých přátel. To, že se mě pár z nich již ptalo na podmínky a okolnosti, za kterých by mohli přesídlit do Čech, je něco, co jsem si před třiceti lety neuměl představit ani ve snu. Můj vlastní bratr, který žil v Německu od svých čtyř let, se po téměř padesáti letech vrátil do Čech. I u něj byla hlavním důvodem naprostá ztráta pocitu bezpečí. Měl štěstí v tom, že jako majitel úspěšné IT firmy, která s většinou zákazníků komunikuje on-line a jejíž zaměstnanci z 90 % procent pracují podobným způsobem, to neměl až tak obtížné.

Většina Němců však tak snadno přesídlit jinam nemůže, navíc nemají vazbu na jinou zemi, ze které by pocházeli a v které by se narodili. Proto v nich roste frustrace a vztek a Německo na mě dnes působí jako přetopený kotel před výbuchem. Upřímně se ale Němcům nedivím. Způsob, jakým se v jejich zemi chovají migranti z muslimských zemí je něco, co je dle mého názoru neakceptovatelné. A není pravda, že se to týká jen úzké skupiny migrantů.

V německých městech jsou dnes celé oblasti, které muslimští migranti považují za své, ve kterých odmítají uznávat německé zákony a ze kterých se snaží původní německé obyvatelstvo vytlačit. Nechci zasévat náboženskou nesnášenlivost, ale domnívám se, že nelze zavírat oči nad tím, že značná část muslimské populace sympatizuje s terorem, kterým se extrémní muslimské organizace snaží toto náboženství prosazovat jako jediný správný pohled na svět. Obhajoba naprosto bezprecedentního teroristického útoku v Izraeli a jeho následná masová obhajoba arabskou většinou opírající svůj pohled na svět o islám, je dle mého názoru toho jasným důkazem.

Netvrdím, že nemáme pomáhat chudým, potřebným a utlačovaným, ale cesta, kdy si tyto chudé, utlačované a potřebné vezmeme k sobě domů a oni se nám následně snaží zakroutit krkem, není zjevně tou správnou. Netvrdím, že každý muslim je terorista, ale je zcela zřejmé, že drtivou většinu teroristických útoků spáchaných v posledních letech v Evropě mají na svědomí teroristé muslimského vyznání. A naše (evropské) bezpečnostní složky neumí muslimské teroristy mezi běžnými muslimy včas odhalit a najít.

Je zvláštní, že pokud se ve světě objeví infekce a lékaři neumí ihned a snadno na místě identifikovat, kdo je a není nemocný, zcela běžně se zavádí karanténa a omezí se pohyb obyvatel z oblastí zasažených nemocí. Nikdo to nebere jako útok a bezpráví proti obyvatelům na územích, kde se infekce rozšířila, ale ostatní země zcela oprávněně chrání své obyvatelstvo před nebezpečím omezením možnosti příjezdu osob, které by potenciálně mohly být infikované.

Islámský terorismus je infekcí. Bohužel se ale k opatřením omezujícím migraci z islámských zemí nepřistoupilo a výsledkem je situace, kdy v Německu a jiných evropských zemích je islámská populace již tak veliká, že není cesty zpět. Důsledkem podle mě bude velké pnutí ve společnosti v těchto zemích, příklon k radikalismu a další eskalace násilí. Snad se v této své vizi pochmurné budoucnosti mýlím.

Nadcházející volby v Německu ledacos napoví. Ani pro dnes bezpečnou Českou republiku není výhled na budoucí vývoj příliš příznivý. Problémy Německa se s ohledem na geografickou blízkost a ekonomickou propojenost rychle přelévají i k nám. Navíc nástup extrémních stran v Německu bude znamenat tlak na muslimskou menšinu v těchto zemích a výsledkem by mohla být jejich migrace z Německa do zemí, které jim dnes nepřipadají atraktivní, ale do kterých se díky Schengenu snadno přesunou. Tedy i do České republiky.