Má peníze za měření rychlosti inkasovat stát?

Dle mého názoru se jedná o mimořádně špatný nápad.

Podle údajů Ministerstva dopravy je v České republice aktuálně umístěno 410 radarů, které ve městech a obcích měří rychlost automobilů. Pokuty z měření rychlosti těchto radarů, které představují roční výnosy ve výši cca 300 mil. Kč, dle stávajících pravidel náleží daným obcím a městským částem. Nově vzniklá vláda ANO, Motoristů a SPD chce však prosadit, aby výnosy z měření radarů, resp. příjmy z pokut za překročení rychlosti, šly do Státního fondu dopravní infrastruktury, tedy byly příjmem státu. Tento návrh mě jako starostu městské části, ale i jako předsedu Výboru pro dopravu hl. m. Prahy, upřímně řečeno děsí. Rád bych uvedl na pravou míru reálný stav věci, tak jak je nyní, a snad i vyvrátil určité mýty a polopravdy, které se v souvislosti s tímto tématem objevují.

Prvně bych rád zdůraznil skutečný účel těchto pokut, které nejsou ničím jiným než sankcemi za nedodržování dopravních předpisů a mají mít pro řidiče především motivační charakter, aby jezdili podle pravidel. Rozhodně nesouhlasím s názorem části veřejnosti, že pokuty slouží primárně jako zdroj zisku, nebo jako příjem, který financuje obec či městskou část. V praxi to rozhodně nefunguje tak, jak si mnozí myslí, že pokud by obce a městské části přišly o tento příjem, neměly by z čeho pokrýt např. mzdové náklady svých zaměstnanců/úředníků. Netvrdím však, že obce s příjmem z těchto pokut nijak nehospodaří. Logicky se stává součástí jejich rozpočtů a mohou s ním nakládat. Na Praze 11 slouží tyto příjmy například k financování řešení otázky parkování, což je dlouhodobý proces, který je investičně náročný.

Vybírání pokut z měření radarů však není zdaleka jen o příjmech do kas obcí a městských částí. Veřejnost často vůbec netuší, jak velké náklady s touto agendou souvisejí. Abych to více upřesnil, musím se ohlédnout zpět do nedávné minulosti. Ve vztahu k Praze a jejím městským částem se odehrála významná změna před dvěma lety, kdy přestal dopravní přestupky (z měření radarů či za špatné parkování) řešit centrálně Magistrát hl. m. Prahy, ale kdy tato povinnost přešla na úřady jednotlivých městských částí Praha 1 až Praha 22. Tento krok, kterým 1. července 2024 pražské městské části převzaly kompetence k projednávání dopravních a jiných přestupků od Magistrátu hl. m. Prahy, vyplýval z novely zákona o hlavním městě Praze. Jedná se o přenesenou působnost státní správy, kterou městským částem ukládá zákon, s cílem zefektivnit toto správní řízení. Nově tedy dopravní přestupky spáchané na území dané městské části, popřípadě zadržení řidičských průkazů za ně, začali řešit úředníci na radnici dané městské části. Výnosy z pokut sice zůstávají v rozpočtu daných městských částí, ale zároveň se na ně přenesla nová a náročná státní agenda, kterou jsou povinny zajistit.

Převzetí agendy dopravních přestupků pro městské části logicky znamenalo, že jim vznikly nové náklady. Městské části musely zřídit v rámci svých radnic nový odbor, který agendu řeší, přijmout kvalifikované úředníky, zajistit kancelářské prostory a technické vybavení, samozřejmě pokrýt související mzdové náklady. Takové výdaje bývají minimálně v řádech milionů korun ročně. Tyto důsledky si málokdo uvědomuje, stejně jako požadované standardy, které jsou na zajištění chodu takové agendy potřeba. Když zde píšu o kvalifikovaných úřednících, tak v jejich případě to znamená disponovat několika zkouškami odborné způsobilosti, aby tuto funkci mohli vůbec vykonávat. Sehnat na trhu práce adepta s touto kvalifikací je téměř nemožné. Zaškolení člověka, který s touto agendou nemá předešlou zkušenost, představuje několikaměsíční systematickou přípravu.

Městské části tedy věnovaly značné úsilí, aby toto všechno daly dohromady a nějak to fungovalo. Představa, že příjmy z radarových pokut by nově inkasoval stát, ale správní agendu by nadále zajišťovaly obce a městské části na své náklady, proto mnohé starosty zvedá ze židlí. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale proč bych například já z pozice starosty MČ Praha 11 měl za peníze svých občanů suplovat něco, co by měl dělat stát, a platit to z příjmů naší městské části? To bych pak těch x milionů musel ušetřit jinde. Ke slibům paní ministryně financí, že obcím budou náklady v plné výši kompenzovány, jsem dost skeptický, už jen proto, že jsou v jednotlivých obcích z provozních důvodů různě vysoké. Navíc předchozí zkušenost vedení obcí poučila, že v obdobných případech jim stát náklady nikdy nekompenzoval v plné výši.

Samozřejmě to ve svém důsledku může vést k tomu, že městské části nebudou mít snahu pokuty vybírat. Správní orgán má sice zákonnou povinnost vypořádávat dopravní přestupky v rámci přestupkového řízení, zahájit řízení v určité lhůtě a následně vydat rozhodnutí, ovšem nikde nejsou stanoveny sankce, pokud městská část přestupek v určité době nevypořádá. Funguje zde i institut promlčení, kdy přestupek nelze projednat, pokud od jeho spáchání uplynul 1 rok (u složitějších případů je pak promlčecí doba 3 roky). Ale obecně se prostě nepředpokládá, že by obec či městská část rezignovala na něco, co by dělat měla. Pokud by však návrh současné vládní koalice prosazen byl a příjmy z radarových přestupků inkasoval stát, pak budou obce a městské části radši instalovat zpomalovací retardéry, nebo přijmou jiná opatření proti dopravním přestupkům, než aby si držely dopravně správní agendu, protože prostě nebudou motivovány ji nadále držet. Což je ve svém důsledku nebezpečné, protože to znamená, že by pokuty z určitých dopravních přestupků nebyly vymáhány a po určité době by se mezi řidiči rozšířila informace, že se pirátům silnic nic nestane.

Dle mého názoru je proto návrh koalice mimořádně špatná myšlenka, respektive není to vůbec promyšlené. Samozřejmě původním záměrem bylo asi zmonitorovat, kde by se daly do státního rozpočtu stáhnout další příjmy, a v tomto případě by se jednalo o příjmy ve výši set milionů korun ročně. Zatím se mluví jen o radarech, ne o dalších přestupcích. Kdy by měl návrh začít platit, zatím není zřejmé, znamenalo by to vypracovat změnu příslušného zákonného ustanovení. Samozřejmě ze strany obcí a starostů městských částí vznikne velký tlak na to, aby se tento návrh nepodařilo prosadit, ač to bude pravděpodobně znamenat dlouhé vysvětlování kolegům poslancům, že zavedení něčeho takového opravdu není dobrý nápad. Osobně se domnívám, že to ani není politická otázka, názor na ni bude jistě uvnitř politických stran různý, dost pochybuji, že by ji podporovali i starostové ze stran současné vládní koalice. Zřejmě ti, kteří toto navrhli, si jen neuvědomili případné konsekvence.