Jízda autem po Praze nemá být jen pro vyvolené

Obyvatelé by měli mít právo sami si zvolit dopravní prostředek, aniž by byli nuceni volit na základě ceny nebo nemožnosti Prahou autem projet.

V poslední době se opět objevují aktivity ze strany náměstka pro dopravu hl. m. Prahy i zástupců dalších politických uskupení, které směřují k tomu, aby jízda autem po Praze byla obtížná, a zejména drahá. V uplynulých letech to byly především snahy o zavedení pěších zón nebo snížení kapacity komunikací ubíráním silničních pruhů, což je nebezpečná myšlenka zejména u páteřních komunikací Prahy, dokud není plně dostavěn pražský a městský okruh. Nyní se opět objevují záměry s cílem „zklidnění dopravy“ na pražských nábřežích, v praxi má však dojít k jejich zneprůjezdnění, a pokud byste přeci jen potřebovali do těchto úseků proniknout autem, vjezd bude zpoplatněn.

Samozřejmě s ohledem na to, že dle platné legislativy nelze vybírat poplatek za průjezd veřejnou komunikací, tak tyto poplatky by byly skryté v různých legislativních úpravách typu, že pokud řidič vjede do centra Prahy a nezaparkuje tam, tak po něm bude požadována určitá úhrada. Těchto legislativních cest se zkoumá několik, ale nejde ani tak o tyto zákonodárné procesy, jako o samou podstatu, že užívat auto není právo občana, ale výsada, či dokonce buržoazní přežitek, což je myšlenka, kterou dlouhodobě razí Piráti a která se projevuje v různých jejich návrzích. Já se s touto myšlenkou neztotožňuji, protože si nemyslím, že auto využívají pouze bohatí, a nesouhlasím ani s návrhy Pirátů na používání auta jako dopravního prostředku prostřednictvím ekonomického nátlaku.

Možnost využívat auto je zcela přirozená potřeba, kterou Pražané, nebo obecně obyvatelé měst mají. Souvisí to nejen s osobním pohodlím, ale do velké míry i s tím, že spousta lidí potřebuje jet autem, protože z určitých zdravotních nebo jiných praktických důvodů pro ně jízda MHD není vhodnou volbou. Například, když je třeba zajet s dítětem k lékaři, odvést velký nákup a podobně. Pro obyvatele se sníženou pohyblivostí nebo starší obyvatele by využívání auta měla být dobrá možnost, jak se po Praze pohybovat. Kromě jednotlivců auta využívají i firmy k zásobování a pro výkon svého podnikání.

Obyvatelé by měli mít ve městě právo si zvolit, jaký typ dopravy použijí. Samozřejmě chápu, že Praha není nafukovací, a kdyby každý jezdil pouze autem, tak to znamená nekonečné dopravní kolapsy, nemožnost zaparkovat v centru a tak dále. Proto se na MHD musí nahlížet jako na preferovanou formu dopravy, s čímž se plně ztotožňuji. Praha by měla motivovat své obyvatele, aby, mohou-li, jeli městskou hromadnou dopravou a nikoliv autem. Tato motivace by ale měla být pozitivní, tedy aby důvod, proč Pražan nebo návštěvník Prahy využije při pohybu uvnitř města MHD a nikoliv auto, spočíval v tom, že je tato doprava kvalitní, cenově dostupná a dá se jejím prostřednictvím dojet prakticky kamkoliv, kam se člověk potřebuje dostat, a nespočíval v tom, že MHD využije jen proto, že si prostě nemůže dovolit jet autem. Praha v tomto směru již mnohé dělá, budujeme nové trasy MHD, zvyšujeme přepravní kapacitu a realizujeme celou řadu dalších investic s cílem, aby pražská MHD i nadále patřila mezi nejlepší na světě a představovala komfortní variantu dopravy v našem hlavním městě.

Ovšem přístup, který volí některá politická uskupení, spočívající v tom, že lidem natolik znepříjemníme jízdu autem, prostřednictvím často absurdních dopravních omezení a různých nesmyslných poplatků, že auto přestanou chtít používat, je jednak naivní, ale rovněž neférový. Naivní z toho důvodu, že obyvatelé a podnikatelé, kteří auto využívat musí a potřebují, jej budou využívat i nadále a restrikce jim v tom nezabrání. Férové to není ve vztahu k těm Pražanům, kteří se z různých důvodů potřebují někam přepravit za okolností, které jim neumožňují použít MHD. Proto nemohu souhlasit s některými vyjádřeními bývalého náměstka pro dopravu, která vyznívala v tom smyslu, že jezdit autem je komfort a pokud člověk volí komfort, musí za něj platit, a že sockou jezdí plebs. Tato slova by obyvatelé a návštěvníci Prahy mohli oprávněně chápat jako přezíravá.

Z pozice předsedy Výboru pro dopravu hl. města Prahy samozřejmě naprosto respektuji, že je potřeba obecně snižovat objem dopravy v Praze, a to nejen individuální, ale i hromadné, což znamená budovat město krátkých vzdáleností, aby občané, když jedou do práce, k lékaři, něco vyřídit, nemuseli jezdit sem a tam přes celou Prahu, ale aby tyto služby, práce, zábava, byly dostupné ideálně ve velmi krátké vzdálenosti od místa, kde člověk bydlí. Komunikovat s veřejností o kvalitě MHD je pak podle mě jedna z cest, které by k redukci objemu individuální automobilové dopravy měly vést. Je třeba přesvědčit Pražany, že veřejná doprava je opravdu na vysoké úrovni, s cílem, aby ji dobrovolně preferovali před individuální automobilovou dopravou. Cesta k preferování MHD by však rozhodně neměla probíhat formou, která znevýhodňuje využívání aut, prostřednictvím restrikcí či cenového nátlaku, s tím výsledkem, aby si občan MHD vybíral jen proto, že možnost dojet někam autem je finančně nebo logisticky nedostupná. Nemá platit předpoklad, že možnost jezdit autem je jen pro vyvolené, a ani představitelé Prahy by neměli vytvářet tento dojem.