Z deníku chicagské náplavy

Nedávno se mě můj manžel zeptal, jestli by mi moc vadil případný návrat do Chicaga. Odpovědí byl můj vyděšený obličej. Obyvatele a milovníky Chicaga prosím o prominutí. Každý přece ví, že v Chicagu je pěkně. Pěkně zima.

Červenec

Příští měsíc se stěhujeme z naší horké Floridy do Chicaga. Konečně zažijeme všechna čtyři roční období.

Bydlet budeme v centru. Bez auta. Všude si dojdeme pěšky.

V takové metropoli se nikdy nebudeme nudit. Místo věčného ježdění na pláž můžeme dělat milion věcí.

Nemůžu se dočkat!

Srpen:

Když vyjdu ven, nekoupu se ve vlastním potu! Zase můžu začít nosit make-up.

Nakupuju v malých obchůdcích. Sbohem, velké hypermarkety, obří parkoviště a otravné dopravní zácpy. Z radosti chodím na nákup obden.

Září:

Procházíme se kolem jezera Michigan, lehký vítr nám čechrá vlasy. Je tu krásně!

Říjen:

Od jezera pofukuje chladný vítr. Zachumlám se do huňaté zimní šály, po které se mi tak stýskalo.

Začíná sněžit. Tancujeme v parku v padajících vločkách. Miluju Chicago!

Listopad:

Už týden nonstop sype sníh. Ledový vítr lomcuje tenkými okny. Topení nestíhá.

Zimní bundu nesundávám už ani doma.

Prosinec:

Po cestě z nákupu mi přimrzly ruce k narvaným taškám. Vzpomínám na naše auto.

Přestala jsem nosit make-up. Praská mi pod ním zmrzlý obličej.

Leden:

Je sněhová kalamita. Nevycházíme z bytu. Chci na pláž.

Únor:

Sněhem zavátými okny není vidět ven. Ztrácím naději, že ten bílej sajrajt vůbec někdy roztaje.

Březen:

Chystáme se na hledání velikonočních vajec v parku. Ledový vítr přivál nové sněhové vločky. Nejdeme nikam.

Duben:

Hustě leje a podle předpovědi ještě dlouho bude.

Z nákupu se vracím promočená na kost. Mokré papírové tašky se cestou protrhly. Chce se mi brečet.

Květen:

Přišla další studená fronta.

Mám toho až po krk. Stěhujeme se. Čert vem Chicago.