Poplatky ve zdravotnictví

K tomuto aktuálnímu žhavému tématu jsem se mnohokráte již vyjádřil. Nyní jsem byl osloven několika odbornými periodiky o vyjádření, např. Zdravotnické noviny mně položily konkrétní otázku k tomuto tématu, na kterou jsem odpověděl. Protože považuji toto téma za zajímavé a jistě zajímá širší veřejnost a nejen zdravotnickou, prezentuji své vyjádření k položené otázce i zde.

penízeweb

Krok ředitele Drymla považuji za nešťastný

Publikováno dne: 8.1.2008, Zdroj: www.ZDN.cz

Ředitel vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml odmítá vybírat poplatky u pacientů do osmnácti let. "Poplatky za děti jsou asociální, protievropské a sprosté," zdůvodnil své rozhodnutí Dryml. Jak se na tento přístup díváte vy? Máte pro rozhodnutí ředitele nemocnice pochopení nebo ho považujete za nekoncepční? Ptáme se MUDr. Zdeněka Schwarze, ředitele pražské záchranné služby

Osobně se domnívám, že pokud je legislativně stanoveno vybírání poplatků, tak je logicky povinnost je vybírat, ať se nám to líbí či nikoliv. Také tento postoj chápu spíše jako rebelii a politické hašteření a ze strany ředitele zařízení jako krok nešťastný a nehospodárný, pokud hrozí nemalé pokuty.

Je-li jeho záměr skutečně jen politické gesto před volbami do Senátu, tak to lze považovat za populistické až směšné.

Nerozumím argumentaci protievropské, protože nikde není stanoveno, že jakákoliv členská země EU si nemůže stanovit pravidla v určité činnosti tzv. po svém. Protievropské je spíše takovéto nestandardní chování a jednání ředitele – manažera zdravotnického zařízení.

Zdravotnické záchranné služby (ZZS) nejsou zatíženy problematikou poplatků jako jiní kolegové a jiná zařízení, ale již více než 10 let zcela standardně jsem zatíženi nelogickou úhradou ze zdravotního pojištění, která je dle mého názoru vůči ZZS a jejím zřizovatelům (krajům) diskriminující.

Také nejsme osvobozeni od výběru v hotovosti nebo fakturace u pacientů, kteří porušují předpisy a nejsou zdravotně pojištěni, což platí jak pro občany ČR, tak i pro její návštěvníky (pracující zde nebo jen navštěvující turisticky).

A jistě i každý laik pochopí, jak je obtížnější provádět výběr v řádech tisíců korun než v řádech desetikorun, zvláště jedná-li se o přednemocniční neodkladnou péči, kde je zdůrazněna neodkladnost.

V praxi to pak vypadá tak, že záchranáři jsou spíše v pozici výběrčího a pohybují se na hranici etiky. Jako příklad uvedu např. zásah u cizince, který se ocitl náhle v bezvědomí na ulici a nemá zdravotní pojištění nebo nemá doklady u sebe.

V případě, že se probere, je překvapen a odmítá uhradit požadovanou sumu, protože on si „záchranku“ nevolal (volal kdokoliv kolemjdoucí nebo jedoucí a byl jako svědek přítomen) na tísňovou linku (155 nebo jinou např. 112).

Absurdnější případy jsou v případě resuscitací, kdy v momentě, že se podaří obnovit životní funkce a zachránit postiženého, tak se musíte zabývat výběrem úhrady a vystavujete se tak riziku napadení (co se zdržujete a nejedete do nemocnice) nebo právního postihu (zdržel jste poskytování a návaznost péče – mohlo negativně ovlivnit život postiženého).

Pokud dotyčný zemře a resuscitace byla neúspěšná, tak si dovedete představit situaci, kdy lékař poté požaduje ještě úhradu v částce 4 000,- Kč po pozůstalých.

Vzhledem k výše popsaným problémů ZZS a záchranářů považuji jakékoliv negativní ohlasy nebo přímo podobné výše dotázané reakce na straně zdravotníků za trapné a zbytečné.

Prostě je taková situace a jednou politici se rozhodli k poplatkům, které považuji za sebe jako lékaře i občana za správné, tak to musíme respektovat a ne s tím bojovat a vytvářet kolem toho ještě zmatek a nevraživost nebo dokonce vyvolávat u veřejnosti jakousi společenskou rebelii a nabádat k nerespektování práva. Poplatky mají jednoznačně regulační charakter a jejich výše je spíše symbolická vzhledem k současným cenám.

MUDr. Zdeněk Schwarz, www.ZDN.cz