To, že někdo rozhoduje jinak, než si přeje vláda analfabetů a lhářů, není známkou nějaké vady demokracie...spíše naopak...

Jinak ti soudci jsou vybírání prezidentem tak nějak odjakživa a většinu tam dosadil Zeman...

Navíc vláda by neměla být nad ústavou a to je dobře...

Ale jo, zrušme senát, presidenta ukliďme na Hrad a nechme jej jen řečnit na Nový rok a klást věnce. A poté si do parlamentu zvolme bývalé pornoherce, idioty, jezdící po dálnících 300 km/hod, gaunery, kteří kradou jak straky, lidi, kteří chtějí zasedat v různých dozorčích radách a hrabat pod sebe miliony.

A bude nám dobře.

Tak si to představujete?

Jistě, přece není lepší volba, než dát všechnu moc do rukou úzké skupině lidí bez jakékoli kontroly. Co by se přece mohlo stát?

Dobrý den. Vycházíte z mylného dojmu. Jedním z pilířů demokracie je právě fakt, že žádná vláda nestojí nad Ústavou. Je to její pojistka.

Dobrý den. Vaše představy o parlamentu za komunistů byly tehdy možná platné. Ovšem parlament byl suverén pod řízením strany a byl nezávislý - i na zákonech. Současný parlament je také suverén, ovšem nad parlamentem, prezidentem i senátem je zákon, ten musí dodržovat všichni. A právě to hlídá (na podnět mu daný) právě ten Ústavní soud. Ani Parlament, ani Senát, ani Prezident nemůže konat nad rámec a proti zákonu. Samozřejmě to řešení u Ústavního soudu je podmíněno tím, že se na něj někdo musí obrátit, nemůže činit sám o sobě. A i to je jeden z důvodů, proč mají různé složky vládních představitelů různě dlouhé volební mandáty, aby se navzájem hlídaly.

No, Vy asi zastáváte názor, že když Babiš s tou sebrankou, co si k sobě přibral do vlády, vyhrál volby, tak už pro něho zákony neplatí. Proto jsme jako volič této vlády krajně nespokojen s tím, že je tu něco, co v tom vládní šestikoalici brání (zatím).

Žel, takových, jak sám píšete "nesoudných" je u nás hodně.

Ještě dolním k Senátu. V naší republice je velmi potřebný. Vláda má celkem silnou moc a v případě, že vládne nadpoloviční většinou v poslanecké sněmovně, tak bez senátu by nebyla možnost její rozhodnutí (i špatná korigovat), prezident nemá tak silné veto, které by nešlo lehce přehlasovat. Naopak myslím, že by se měla role Senátu posílit a hlavně posílit síla senátního veta, kdy k přehlasování by měla být potřeba 3/4 většina poslanců v poslanecké sněmovně - zákony by tak více reflektovaly rozložení politických stran a názorů a vydržely by mnohem déle. Neodcházelo by tak tolik k prohlasování zákona vládou "na sílu" a ten ba se pak hned po změně vlády neměnil.

Jen doplním Vaše jistě hlubokomyslné úvahy o to, že prezidenta v přímé volbě volilo víc lidí, než všechny vládní strany dohromady. Takže v duchu Vaší jistě gigantické úvahy - neměl by se zrušit Parlament a nechat vládnout prezidenta?

Vůbec jste nepochopil smysl Ústavního soudu. Zatímco politické garnitury se střídají a mají všelijaké choutky obejít ústavní zákony, Ústavní soud tu je proto, aby dodržování ústavnosti pohlídal.

Pane Schůte, naše Ústava, a to od vzniku této republiky, je založena na dělbě moci... na moci zákonodárné, výkonné a soudní. A všechny tyto tři složky mají a musí být na sobě nezávislé. Je to součást demokratických pojistek tak, aby nám zase nemohla vládnout vláda jedné strany jen proto, že jednou vyhrála volby... Ostatně byli to právě komunisté, kdo Ústavní soud zařízli a jeho pravomoci převedli pod NS.

(Stenozáznam z projednávání tzv. „Ústavy 9. května“ dne 7. května 1948).

Poslanec Gustav Burian k tomu dodal, že rozšířením funkce předsednictva Národního shromáždění se odstraní deficit doposavad uplatňovaného modelu dělby moci, kdy sice zákonodárný sbor se usnášel na zákonných normách, avšak výklad jeho vůle byl svěřen jiným orgánům, které jeho úmysl začasté vykládaly mylně:

„Možnost podávat závazný výklad zákona, tedy i ústavy, staví předsednictvo Národního shromáždění nad všechny orgány mocí soudní i výkonné. Závazný výklad znamená prakticky, že každý soud a každý veřejný orgán bude při aplikaci zákona vázán právním názorem, který vysloví předsednictvo Národního shromáždění. Ono bude dále samo rozhodovat o tom, zda obyčejný zákon neodporuje ústavě, takže jeho výrok bude v tomto směru konečný. Žádný jiný orgán státní nebude moci jeho výrok přezkoumávat.“

Revoluční „idea jednotného výkonu státní moci v duchu spolupráce“ inspiruje některé i dnes. Ve svém slavnostním projevu k 15. výročí Ústavního soudu České republiky prezident republiky V. Klaus připomněl důvodovou zprávu k Ústavě 9. května a její tezi o spolupráci mezi orgány státní moci, a byť poznamenal, že v této podobě tento názor nyní už asi nikdo nezastává, naznačoval, že „jeho měkčí varianty mají své zastánce dodnes“. Mezi ně se zřejmě počítá, neboť, jak pokračoval, „hledání správné »dělby práce« mezi nejvyššími ústavními orgány [je] stejně naléhavé v současnosti jako bylo tehdy.“ – osobní stránky V. Klause.

Jestli vám vadí ÚS, pak vám vadí ústavní pořádek této země a toužíte po návratu dob z před r. 89.

Jen ještě doplním odkaz na narážku Ústavu 9. května:

Přijetím Ústavy 9. května byla likvidace ústavního soudnictví v českých zemích a na Slovensku završena. Ústavní soud zmizel na dlouhých více než 40 let ze soustavy státních orgánů a z právního řádu.

https://www.usoud.cz/ustavni-soud-csr-1920-1948

Pane Schůt, Ústavu psali po r.89 komunisté a komunisté sedí v jejich řadách dodnes. Stačí připomenout jejich rozhodnutí za bývalé vlády, že se zruší zákon o valorizaci penzí z důvodu špatné ekonomické situace ČR. Tedy se drze zapletli do rozhodnutí parlamentu související se SR. Můj nejlepší přítel byl v republikovém vedení OF po r.89. Probírala se tam možnost převzetí Ústavy Švýcarska jako podklad pro naši ústavu. Okamžitě takové návrhy zabil prognostik ÚV KSČ nečeského původu. Havel neměl sílu něco zvrátit a tak Ústavu vypracovali komunisté. Přítel byl pak primátorem, ale když viděl co se tady děje v devadesátých letech z politiky odešel. Asi stejně to viděl Karel Kryl se kterým se znal. Že tady opět skuhrají ti, co prohráli volby patří ke kolorytu místních diskusí. Rozhodla o výsledku voleb mlčící většina obyčejných lidí a to se zopakuje u dalších voleb.

O výsledku voleb rozhodují prostomyslní voliči, kteří věří reklamám.