Žárovkáři

Tenhle husarský kousek bych upřímně řečeno čekal od nějakého koumáka, co se jimi naše končiny jen hemží, ale povedlo se to jinde. Hledání mezer v přitroublých zákonech se nemusí stávat jenom našim národním sportem.

Komu se stýská po klasických žárovkách, tak už si nemusí zoufat. Jejich éra ještě neskončila. Jmenují se jen jinak. Heatballs. Největší objev od objevení žárovky. Jsou technicky a konstrukčně velmi podobné a jen jakoby náhodou pasují i do běžné objímky E27 / E14. V domech a bytech kde jsou použity představují dodatečný zdroj vytápění a tím se může trochu ušetřit. Že je u provozu Heatballs produkováno  i světlo, se jeví jako nevyhnutelným vedlejším produktem jemuž se nedá zabránit a není tudíž žádným důvodem k reklamaci. Platí pro ně stejná bezpečnostní opatření jako pro žárovky a to zejména, že jsou při provozu a krátce poté zahřáté a tím hrozí popálení.

Byrokrati z EU si lámali hlavu nad tím jak sprovodit žárovku ze světa. Ještě větším uměním asi bylo toto prosadit na úrovni mezistátní. Díky tomu mělo pěkných pár desítek kancelářských dost dlouho co dělat. Na straně druhé byly zrušeny celé výrobní linky nebo museli firmy přejít na jiný výrobní program. Je velmi sporné, zda z ekologického hlediska vyměnit wolframové vlákno za plyn rtuti v tzv. úsporných žárovkách, bylo to nejlepší. Myslím že se zmiňovat o finanční náročnosti těchto opatření není nutné. Kdo chce může si počíst jak definuje svícení EU. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:076:0003:0016:CS:PDF

A tak se našel člověk co má asi dostatek smyslu pro humor a nebo chytrosti a přišel na způsob jak toto obejít. Jmenuje se Siegfried Rotthäuser a je diplomovaný inženýr. Heatballs se prodávají na jednom známém prodejním internetovém portálu a taky na Heatballs.de. Jsou k dostání za 1,69,- euro/kus. Z každé prodané Heatballs je 0,30,- euro věnováno na ochranu deštných pralesů, čímž udělali za dobu co je toto původně umělecké dílo v prodeji, víc než ty ekologické kongresy co jich už bylo pořádáno. Asi jediným nedostatkem se jeví to, že jsou dováženy z Číny.

Možná je to možnost jak zhatit plány EU na rušení tradičních značek a zavedených názvů v jejich zemích. A taky úsměvný způsob jak bojovat s byrokracií a její zhovadilostí a zbytečností.