Neberme chlapům hospody

Tak začínám přemýšlet  jako skorodůchodkyně. Nejen přemýšlet, ale i konat.  Užívat si života, věnovat se svým koníčkům, cestovat, navštěvovat divadla? Kdepak. Především je třeba  zajistit, aby vše v domě  fungovalo bezproblémově dál.

T

Náklady na topení jsou šílené,  tak se pořídí krbová kamna. Kamna pořízena, je třeba zajistit dříví.  Uklidila jsem dům od střechy po sklepy, spousta dříví k dispozici, je třeba pořídit motorovou pilu. I ta se pořídila, ale nastal problém se sekerou.

Dozvěděla jsem se od domácích znalců, že nová není potřeba. Stačí ta stará….Jako  certifikovaný specialista pro vyhledávání bezpečnostních rizik vidím, že   se stará sekera dá použit jako výzdoba interiéru či jako odstrašující příklad nevyhovujícího pracovního nástroje, ale  ….       Jak by mohla o sekeře v domácnosti rozhodovat ženská,… že pánové.

A tak se dříví začalo sekat tím, co je k dispozici. Ouha. Napřed vypadlo topůrko. To nic, je to jen rozeschlé. Tak sekyrka  prožila pár dnů namočená ve vodě.  Když začal odpadat nános rzi, objevily se  na ostří objevily zuby, vyhlodané asi časem. Inu předek, který sekyru vlastnil jako první, nebyl asi kanadský dřevorubec, spíš tak s tímhle sekeromlatem honil v dávnověku mamuty . Prý se to vybrousí. Vybrousilo, nabrousilo, nezmizelo. Pořád se nesekalo. Tedy sekalo, ale výsledek skoro žádný a námaha úžasná. . 

Zkoušela jsem  potajmu sekat sama ,  mám spoustu zkušeností, jednak trampské mládí, jednak odborné sekání  kdysi  pod dohledem otce. Taky asi 13 stehů na prstě, bez dohledu otce.  Nasekaného dříví moc nepřibývalo, mnohem rychleji se množily různé záděry, puchýře a oděrky na mých dlaních a začaly se hromadit i další špalky z nově zakoupeného a pořezaného metrového dříví.

Tak jsem začala jednat. Chci zakoupit sekeru. Abych nebyla osočována, že se pletu do něčeho, co mně v domácnosti nepřísluší, bude to prezentováno jako vánoční dar. A hotovo.

Chlap to má jednoduché, příjemné. Zajde párkrát do hospody a informace jsou mu předkládány na stříbrném podnose a  možností, podle čeho  vybrat správně, přibývá stejně jako čárek na účtence.

Mně zbýval pouze internet. Zadala jsem sekera, vyloučila  nesouvisející odkazy a začala studovat. No, výběr nepřeberný, všude jen superlativy.. , taky by inzeroval v nabídce, že  ostří se těžko brousí  a topůrko snadno praská…a o vhodnosti pro ženské ruce  ani zmínka, snad že by to odradilo mužské zájemce?.

Vyloučila jsem všechny sekery s vahou, která prostě neodpovídá mým fyzickým schopnostem, stejně jako jsem vyloučila pro mě méně obvyklé tvary. Chci klasiku, experimenty přenechám jiným.

Zbylo pár možností, zbylo pár značek. Dlouho jsem přemýšlela, zda  fakt nezajít do hospody, ale toho jsem se neodvážila. Prostě nejsem z generace žen , pro kterou je to běžné, normální…

Jak si tedy poradit? Co se děje v hospodě? No, diskutuje.

Tak jsem zabrousila na netové diskuse kolem seker. K mému překvapení – ono to bylo skoro jako v hospodě. Ten vychvaloval to, další ono, každý se držel svých argumentů a odsuzoval argumenty  jiného. .  Opět se v tom nedala hledat logika, sílu hlasu nelze na netu porovnat, zatímco v hospodě to funguje skvěle, dost často je to v přímé úměře k již zmíněným čárkám na účtence. Ale už se rýsovalo řešení.

Zřejmě bude třeba udělat selekci podle nejčastější frekvence výskytu doporučované značky a pak se zaměřit na to, zda v jejich nabídce  najdu nářadí, které bude vhodné i pro mě. Moje fyzická zdatnost se asi opravdu nedá měřit ani s kanadskými dřevorubci, ani s pravěkými lovci mamutů, ba zřejmě ani s dnešními netovými přispívateli .

Postupně jsem se prokousla  až ke značce Fiskars a ejhle, oni nabízejí opravdu všechno. Jednak plastové topůrko – nerozštěpí se, to by  měl by  konec se záděrami, jednak se prý netvoří puchýře – pravili muži v diskusi. Topůrko je pevně spojeno s ostřím,  to jsem si přeložila tak , že se nezasazuje, nezajišťuje klínkem, ani se nemusí potupně máčet v sudu s vodou. A můžu si vybrat ze spousty velikostí a světe div se, modelů. (aspoň nějaké slovo, které se podobá i dámskému slovníku). A ještě něco, ostří se nevykusuje, a pokud je třeba nabrousit, je k dispozici slušně vychytaný brousek., napsalo několik můžu v diskusi.  Podezírám diskutující muže, že stejně spoustu informaci nemají z vlastní zkušenosti, ale  odposlechnuty z hospodských diskusí. Ráda jim tuhle drobnou lež odpustím. Aspoň my, co hospodu prostě navštěvovat neumíme, máme díky jejich taktice skoro stejně rozsáhlé  zdroje pro svá rozhodnutí.

Tak jsem se odhodlala a sekyru Fiskars  objednala a posléze ji držela i ve vlastních rukou.   No, i když to bude jako  vánoční dárek, myslím, že já už jsem dnes spokojena.  Už vím, jak si budu krátit dlouhé dny nezaměstnanosti, rozhodně to bude příjemnější než se psychicky hroutit z  bezvýsledného hledání zaměstnání. A broušení tím vychytaným brouskem nechám na povolanějších, ať je vidět, že uznávám, že všechno umět nemohu ….(prý se tím brouskem nedá nic zkazit )

Takže, hospodu nechme mužům, oni nám nakonec  stejně přes net prozradí, co všechno  užitečného se v hospodě probírá. A my, co zůstaneme doma,   to můžeme jen a jen využít, třeba se v klidných večerech věnovat netu nebo psát blogy.