Jak se stávám nepotřebnou 2

Hledám zaměstnání a baví mně to, i když se zrovna (vůbec) nedaří. Ale Scarlett O´Harrová  taky nevyřešila vše hned a třeba na opětovné setkání s Rhettem se musela dokonale připravit. Půjdu  z části v jejich stopách, rozhodla jsem se, a skoro vzápětí objevila mírně vyhovující inzerát.

 Realitní firma hledá asistentku makléře,  kupodivu nemají požadavky ani na speciální vzdělání, ani na brilantní  angličtinu, němčinu slovem i písmem, nevyžadují ani částečnou znalost francouzštiny. (Jazyky jsou mou slabou stránkou, pasivně zvládám dobře, hovořit je pro mě velice problematické, chybí trening).

Naopak do dynamicky se rozvíjejícího kolektivu hledají  zájemce se silnou osobností, s vysokou komunikativní úrovní a se zájmem o problematiku realit. Ihned jsem věděla, že hledají přesně mě.

Sestavila jsem nový vzorový životopis, využila jsem všech rad  personálního poradenství a spolu s fotografií jsem odeslala.  Maličko jsem pouvažovala nad svým vzhledem, ale i Scarlett stárla a navíc slýchám tolik sloganů o tom, že se nikdo nemá bát vrásek, že jsou to zkušenosti vepsané do tváře a ty už  hovoří samy za člověka.

S napětím jsem očekávala, kdy budu pozvána na pohovor a  v duchu jsem probírala šatník, kterým oslním. Čisté, kvalitní, decentní,  vhodně zvolené oblečení je podle personálních agentur základem pozitivního výsledku přijímacího pohovoru a já jsem nechtěla ponechat nic náhodě.  Pozvání ale nepřicházelo, tak jsem  si alespoň upravila s vysokou pečlivosti nehty do nejmodernějšího tvaru, barvy a lesku, přečetla opakovaně hromadu poučení o základech společenského chování (jako asistentka nesmím udělat ani drobnou chybičku)….. nakonec času jsem měla  přehršel.

 A přišel mejl. S napětím jsem ho otevírala,   bohužel jsem už nabyla zkušenosti, že na pohovor se zve telefonicky, odmítá se  písemně.

Skoro ihned jsem se ze tří strohých vět dozvěděla, že jsem  pro velký počet uchazečů nebyla vybrána.  Do druhého kola výběrového řízení dostali totiž  přednost  zájemci s nejvyšším vzděláním.

Zapochybovala jsem nad  kvalitou brněnské VUT, nad svým prospěchovým stipendiem, a jedničkou jak z diplomky, tak ze státnice …(nechť mi moje alma mater promine) a postupně jsem  začala  přemýšlet,  čeho že se mně to nedostává.  Jako odmítnutý zájemce jsem se odvážila se tedy informovat přímo u  zadavatele inzerátu.

Je třeba mít na místo asistentky  realitního makléře  i doktorát? 

 Dostalo se mně i odpovědi – velice slušné, ale nemastné, neslané,  nic neříkající. Opět tři věty, ze kterých lze vyčíst  cokoliv, jen ne to  jediné, co je podstatné.

Přednost při vyřazování dostali zájemci s nejvyšším věkem.