Jak jsem díky penisu ke štěstí (ne)přišla

Můj nejúspěšnější článek byl o  penisech, následoval článek o skleróze a pak o  koupi sekery. A ejhle, přišla nabídka ke spolupráci s časopisem, který si moc váží mé práce, času a dokonce morálního kreditu, prostě mé osobnosti , stojí právě o mé příspěvky  (Proč mě tedy oslovují jako muže?)  Vydavatel se chce vyjadřovat k politické situaci a  to i prostřednictvím autorů, kteří nejsou zatíženi minulostí …. První pocity? Jásám, hledám odkazy na ono vydavatelství, nadšení  opadá, a pak se mění v hurónský smích..

Marně totiž přemýšlím, jak asi bych měla spolupracovat v rámci hodnocení politické situace a mé parkovištní zkušenosti s posuzováním  čůrajících penisů (o sekerách a  skleróze ani nepřemýšlím). Snad že bych nějak připojovala  předpokládané politické smýšlení u čurajících pánů. No, ale jak to poznat?

Podle velikosti údu?

Inu,  jak můžu vědět, tušit, kolik centimetrů do délky či šířky je  průměr u nějaké strany nebo je to určeno již   ve stanovách?

Podle barvy údu?

Červený by byl jasný, tahle barva odjakživa patří KSČM,  podle oranžového bych poznala obdivovatele ČSSD  a modrý bych naopak přiřadila k voličům ODS. Jak jednoduché.  Ano, tudy vede cesta.  Inu, potom by ti s černým měli být asi příslušníky KDU-ČSL  a o barevném vzhledu údu, který by  hrdě ukazovali  přátelé lesů a vod a strání, bych asi už vůbec psát neměla. Zelená v této souvislosti navozuje hrůzné asociace. Jen mě vrtá hlavou  barva  těch, co se přiklánějí k TOP 09... Třeba mě ještě něco napadne :-)))

(Nečůrají třeba zcela jinak nebo jinudy, nejsem vzdělaná v tom, čím se šlechtické rody liší od nás obyčejných). Obávám se ovšem, že bych tímto hodnocením  asi  notně zamíchala předvolebními průzkumy.  Přece  jen  by  ( i když přihlédnu k neveselému  stavu našeho zdravotnictví) asi v těch mých průzkumech převládala barva více méně červená.

Nebo snad podle výkonnosti?

Inu, tohle by bylo asi dost obtížné, kde hledat „mustr“? Novinář by si měl umět poradit. Tak tedy… o schopnostech občanských demokratů nás všechny detailně informoval především italský tisk,  sociální demokraty naopak podrobně vykreslil český Zelený Raul, já dodávám,  komunisté by asi jen přihlíželi a zelení by našli možnost odkladu díky díře v zákonu. Křesťanští demokraté by vyjádřili pohoršení a  požádali o vyjmutí ze sledování , a TOP 09? Zase nevím, zda se vůbec rozmnožují, třeba i  v noci  jen a jen spí.   

Jenže  přes ten plot výkonnost  neodhadnu, správný novinář si nevymýšlí, a osobně to prověřovat nebudu..

Pak ovšem mně došlo, že tedy asi zájem o mé tvůrčí počiny nebude  skrze penisy, ale že to třeba bude kvůli mým článkům o hledání  zaměstnání či poklidném plížení se stáří.

Nedochází mně však, proč mě vydavatelé oslovují, když neznají moje politické smýšlení , ani to, jak  ve svých článcích budu prezentovat předchozí režim či svůj život.

Protože  minulostí jsme  zatíženi všichni, jen málokdo dokáže minulost zcela vytěsnit.

Moc mě pobavil jejich pokorný návrh, že mně můj článek předloží ke korektuře. Projela jsem si totiž jejich související internetové stránky, a co článek, co informace, tam chyba... nebylo jich moc, ale byly....i v tom velice slušném oslovujícím dopise. Takže spíš měli uvést - vytiskneme, ale oprav si to sama.

Dospěla jsem tedy k tomu, že mají  automatický návyk oslovovat blogery s vysokou mírou čtenosti a dobrou karmou.  Moje karma se přehoupla přes třicet, takže jsem asi prošla sítem.

A následuje rychlé jednání. Je třeba této začínající autorce dát možnost vyniknout. (Překlad: Je třeba autorku urvat dřív, než ji vyhmátne někdo jiný). 

Ono totiž nejde o politiku, ba ani o penisy, ale jen a jen o peníze, bohužel ne pro mne.

Ale , přece jen , co kdybych to zkusila?  Raději snad ne… Nepřejte si vědět,  jaké náměty mě napadají. Až se sama stydím a snad i červenám.

Hodnotit  politiku a údy bych totiž mohla.

Správněji - hodnotit dění kolem údů na politické scéně bych totiž mohla.

Jen je   velká škoda, že se nedovážím zaměnit slova úd, penis za ono konkrétní vulgární slovo, začínající na č, předcházející  věta by totiž vyzněla přesně tak, jak to odpovídá české politické scéně.