Nesnesitelná snadnost politického bytí čili Čunek, dnes dopoledne

Oho –oho… tak nám Jiřík uzrál? A co tak najednou? Ještě včera mu z obrazovky tak sebevědomě trčely bicepsy i žvýkací svaly, že to bylo málem k neunesení. A dnes to vzdává? Nemohu uvěřit.

Ještě to není jisté, ale co bylo včera, snad už neplatí. Tedy – premiér včera přece vyhlásil, že má jiné starosti než značně zpožděnou rekonstrukci vlády, a tak to vypadalo, že to má Jiří Čunek zase v kapse.
Sám premiér sice neskrblil vyjádřeními, že Čunek není pro své ministerstvo žádná výhra (přesněji ani pro tuto republiku), ale nakonec záhadně změkl. Úsměvné byly v otázkách Václava Moravce Čunkovy připomínky, že teď přece všechny zajímají tak zásadní věci, jako jestli poteče plyn a doma bude teplo a ne žádná proměna vlády (typická čunkovština, že?). Každý kdo umí poslouchat a číst přece věděl, že to není problém této země, to jen v mlžení zběhlý předseda KDU-ČSL zkoušel vypustit další oblak mlhy a sebevědomě čelil všem útokům Václava Moravce i zlořečeného předsedy KSČM Miroslava Filipa.
Přiznávám, že mi při tom hořkl úsměv na líci.

Stejně jako platí, že každý má takovou babu, jakou si zaslouží, zdá se, že platí i to, že každý má takovou vládu, jakou si zaslouží. Tahle lidová moudrost je sice k vzteku, ale vývoj v posledních desetiletích to nějak pořád dokola potvrzuje. A štve mne to, přiznávám to taky.
To jsme opravdu všichni tak neskutečně prolhaní a pořád překrucujeme  fakta, jak se nám to hodí, hlavně abychom si udrželi korýtko? Všichni jsme tak hloupí a nestydatí, že se nám líbí, když o nás rozhodují takoví nevzdělaní a naneštěstí i omezení človíčci, kteří se stačili naučit pár pouček možná z katechismu, možná ze svazáckých schůzí? Fakt pořád a pořád to nikomu nevadí?

Ivan Medek před pár dny odpověděl na otázku Lidových novin, co je ostudou české politiky a české společnosti jasně a jednoznačně - Čunek. A velmi jednoduše to vysvětlil: „Čunek není státník. Ale Čunek není v podstatě ani politik. Čunek je místní politikář. Za každou cenu se chce udržet ve funkci a představa, že by byla důležitější politika státu než politika strany, je mu úplně cizí.“ Tak to bohužel je, a Jiří Čunek touto chorobou v české politice zdaleka netrpí sám, příklady táhnou dnes a denně.
Smutné je, že tenhle stav trvá už léta.

A co s tím náhlým prozřením Jiřího Čunka, který údajně chce odejít z vlády, protože chce ukončit diskuse, které škodí jeho vlastní straně? (Chachacha…, jaký krásný čunkovský argument, vždycky pár centimetrů od skutečnosti.)
Z politiky ho jen tak nedostanou, tomu nevěřte, to už prokázal obdivuhodně.
Smutné je, že takový Čunek vždycky najde zastánce a podporovatele, kteří jsou schopni kvůli jeho funkci i prokazatelně (a to i soudem) lhát…To si ještě nikdo nevšiml, že kdo se s Čunkem jakkoli zaplete, v dobrém i ve zlém, určitě se umaže? Chudák Marcela Urbanová. Vzpomene si ještě někdo jak nechutně se o ní „chlapák Jirka“ vyjařoval? Už to naznačovalo, jak nekultivovaný člověk to je. Chudák Jaromír Kudlík, Čunkův kamarád ze vsetínské radnice, který určitě chtěl Čunkovi pomoci, teď by si měl jít za svoji dobře míněnou lež posedět. Chudáci všichni ti představitelé české justice, kteří se zasloužili o Čunkův návrat do vlády, ale sami teď čelí velkému podezření a opovržení…  Chudák KDU-ČSL…

Nicméně události se nedějí jen proto, aby se národ pobavil, což už začíná být tak trochu nuda. Zatím nic není jisté, a co čert nechce, Rusko už opět (je pondělí dopoledne, pár hodin po vítězném tažení Mirka Topolánka na Východ) považuje podepsané smlouvy za neplatné. Bude mít premiér dostatek sil, aby Jiřího Čunka skutečně z vlády vypustil? Doufejme že ano.
Kabaret nekončí, přesouvá se na půdu KDU-ČSL. A tady hrozí, že pokud se strana s desítky let starou historií nepochlapí, Jiří Čunek se nám za pár let do kabinetu zase vrátí. Vezme si KDU-ČSL takové riziko na svá vysychající a momentálně slabá, přeslabá bedra?
V nejhorším – zase bude veselo. Pardon - "veselo".