Nechceš volit? To nemyslíš vážně!

Našinec by nevěřil, jak přímá volba prezidenta zalomcuje naším malým světem. Kdo volí jednoho, je blbec, kdo volí druhého, je taky blbec. A kdo snad dokonce volit odmítá, tak to už je úplná příšera, protože jak vytvořit lepší příští, když nedáte hlas tomu "správnému"?

Oba jsou krásní, inteligentní, roztomilí, prošedivělí, vzdělaní, ženatí a dokonce maji děti.www.lidovky.cz

Jako by se nám stýskalo po časech, kdy nám vládli – a to zcela natvrdo – kádrováci. A tak se dnes kádrujeme navzájem.  Tvrdě, nechutně a většinou bez respektu. Skoro to připomíná fotbalové fanoušky - nefandíš našemu týmu, dostaneš po kebuli. Emoce vybuchují, osobnosti menší či větší spěchají se svými názory a zdarma či za nějaký ten obolus hřeznou z obrazovek názory, na které se leckdo (a možná většina národa) vůbec neptá. Jedinci vzdělaní, a to prokazatelně i vysokoškolsky, překračují míru vkusu, jako by snad šlo (div ne) o život.
Přiznávám, že mne téměř každý den zaskočí, kolik lidí se připojilo, přidalo svoje (a často i docela dobré) jméno, jen aby podpořilo „svého“ kandidáta.  Já mám v tomhle směru prostě smůlu, můj kandidát mezi těmi finálovými není. A – kupodivu – nepřipadám si nijak méněcenná. Koho jsem chtěla, toho už jsem přece volila: poprvé (v prvním kole prezidentské volby) jsem volila jako skalní idealista, podruhé žádný ideál nenacházím, snad jen občas jistou příbuznost názoru, ale nic, co by mne nutilo vytáhnout ve dnech voleb paty z domova. Nevěřím totiž ani trochu, že i ten stín jakéhosi souznění bude skutečně realizován a uveden v život (takovou moc prezident v téhle zemi zkrátka a dobře nemá).

Mediální doporučování? Zcela nestranná, jak jinak
Téměř neuvěřitelná je v čase předvolebního klání účast médií. Zejména ta nás totiž soustavně masírují útoky na jednu či druhou stranu. Většina z nich nás tudíž považuje za tupohlavce, neschopné vlastního názoru, a zcela bezostyšně se staví na stranu toho či onoho kandidáta.  Je to dost nechutné, pokud pořád ještě nebereme média jen jako svého druhu marketingový prostředek. Chápu, že je to velmi naivní vnímání aktuální skutečnosti, ale budiž nám útěchou, že  - jak tvrdí odborníci na to či ono - na Ameriku zatím, chválabohu, nemáme.
Docela se těším na odborníky všeho druhu, kteří po volbách začnou zkoumat, jakou kvalitu kampaně obou kandidátů měly. Už jsem četla pojem "dobře postavená kampaň". Ale co to je? Je to míra, jakou lze zblbnout potenciálního voliče? A jak jí bylo dosaženo? Stačila prostá lež, nebo bylo nutno přikročit k něčemu sofistikovanějšímu? Zatím to vypadá, že je to vlastně jedno, jen když je veselo, národ se baví a ohlodává kost.

Právo nevolit
Nechci volit. Je to moje právo a upřímně řečeno, čím víc se blíží termín volby, tím je moje rozhodnutí skálopevnější.  Tahle volba je -  nakonec jako většina voleb -  jako živelní pohroma. Jako povodeň anebo průtrž mračen – přijde, rozlije se, něco odplaví a možná i něco zaplaví. Ale já s tím můžu udělat jen jedno – přežít.
Přežít, že se na Hradě objeví muž s velice sporným smyslem pro humor, nebývale sebestředný a s velmi prapodivnými soukmenovci (třeba s takovým exhejtmanem našeho kraje Palasem - jakoupak asi ve své náhlé přízni pro Stranu přátel občanů – zemanovce očekává prebendičku?).
Anebo přežít, protože na Hradě se usadí muž v poměrně vysokém věku, s velmi aristokratickým původem, zato ale s velmi zvláštními politickými spojenci. Strana, v jejímž čele stojí, by bez něj sice vůbec neexistovala, dala však slušnou moc lidem s velmi pochybnými odbornými, ale i morálními kvalitami. Ano, přiznávám – moje výhrady k aristokratovi se do značné míry týkají jeho aktuálně nejbližších politických soukmenovců. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že bych od „své“ hlavy státu očekávala víc než vlídný humor a uctivé naslouchání -  třeba v případě pozoruhodné amnestie aktuální hlavy státu.

Vol menší zlo!
Prý mám volit menší zlo, slýchávám.  A to je, prosím pěkně, co?
Žasnu, kolik hlav vzdělaných filozoficky, sociologicky a dokonce teologicky přijalo tuto podivnou etickou kategorii. Je menší zlo zalhat, když mi to přinese užitek? Je menší zlo veřejně lhát, když mi to zachrání politickou funkci? Je menší zlo dělit společnost na "slušné" a "neslušné"? Je menší zlo zabíjet plynem než gilotinou…?
Nevím, jestli jsem v kategorii mlčící většina nebo menšina. Že nebude zvolen člověk, kterého si já osobně vážím, tím si mohu být jista už teď.
A co má být? Je to nakonec jen prezident.
Vřava kolem prezidentské volby v našem malém českém stylu je legrační, hlasitá, nevkusná, na hraně vkusu a určitě bychom našli i další charakteristiky. Nebudu zřejmě sama, kdo si oddychne, až konečně utichne. Začínám ale malilinko trnout, co se zatím v tichosti, za tím vším hlukem, za všemi těmi strkanicemi a rvačkou o kost, peče.