rozhodně jsem své děti nevychovala...

vychovali ony mě... jen jsem jim ukazovala mantinely a správnou cestu.... a dodnes jsou úžasné, fajn, se svými chybami a snad si z mých chyb vezmou poučení

Rodic ma byt predevsim rodic, pak az kamarad

Ne naopak. Fyzicke tresty jsou ucinne, ale musi byt spravne aplikovany a s mirou, moc skodi, prilis malo skodi. Vychova volnym vysvetlovacim stylem, maminka je kamaradka vede k tomu, co se stalo v Britanii. Chaos. Dite potrebuje hranice a potrebuje pevnejsi ruku, nechat letat, ale zaroven obcas pristrihnout kridylka.

V mém dětství byl výprask

běžnou záležitostí, a přesto nemám pocit, že mi bylo ubližováno. Nebylo to bití hlava, nehlava, vždy jsem věděla, za co. A přesto jsem své děti nebila, ale mluvila s nimi, vysvětlovala. Docílila jsem toho, že se nebály svěřit, když něco provedly,protože jsem jim vysvětlila, že ledacos se dá napravit, jen nesmí lhát a zatajovat Ale stejně jsem synovi i dceři vyťala facku, jak vyšitou, to když chtěli  jednou napodobit své vrstevníky a na domluvu začali drzostma. Stačilo to. Tehdy jsem řekla - já s vámi slušně, vy budete také. Nebo se to změní.

Výchova vlastního dítěte.

Autorka má pravdu. Ale jsou případy, kdy to fungovat nebude. A pak je, podle stáří, třeba metody kombinovat. V mládí třeba plácnout přes zadek. Ve starším věku ani facka nauškodí, v tom má pan Kalousek pravdu.

"Kdo miluje syna svého, včas jej tresce. Já ti dám, holomku, prát se mi v hospodě!", stojí ve švejkovi, bibli národa.

Prostě metoda Makarenko - Frištenský. Alespoň v mé rodině se po generace osvědčila.

Vychova...

...by mela byt predevsim primerena...Rodic, ktery neumi placnout, kdyz je treba, je take spatny...jen si to neuvedomuje...Spousta "slunickovskych lidicek" vychovalo grazly...

Re: Vychova...