I když ...

... Vám rozumím, ať si každý se svým životem nakládá, jak uzná za vhodné ...

Re: I když ...

Máte naprostou pravdu v tom se SVÝM ŽIVOTEM. Tady se ale nejedná o život svůj, ale o život druhého člověka - tedy dítěte.

moje maminka mě měla ve 30-ti

a zemřela, když mi bylo 28 let ...to bylo moc smutné. Tatínek mi zemřel ještě o dva roky dříve ( infarkt, bohužel přijela sanitka bez kyslíku). Paradoxně mi to umožnilo dospět a místo pasivního očekávání pomoci od rodičů jsem se postavila na vlastní nohy.

Koukneme-li na západ, tak rodiče dospělých dětí si užívají života, cestují, vzdělávají se a mají-li zrovna čas a chuť, pohlídají vnoučata. Koukneme-li na východ, jsou děti povinny postarat se o nemohoucí rodiče (a ne je vyžírat, jak je tady často zvykem).

V ČR, SR je jeden z nejvyšších světových výskytů rakoviny prsou (karmicky: matky neodstavily své dávno dospělé děti) a rakoviny dělohy (karmicky: jsou pořád spojeni pupeční šňůrou) a to je opravdu na zamyšlení.

Ze všeho nejdůležitější je - opravdu milovat své dítě (a tady na věku opravdu nezáleží)

a hlavně nezávidět ostatním, ale přát

Re: moje maminka mě měla ve 30-ti

hezké

Pěkný článek a naprosto souhlasím. Ono vychovávat v pětašedesáti puberťáka není žádná výhra

Já měla první dceru ve 23 letech. Na dnešní dobu dost brzy,ale na druhou stranu spolu za pár let můžeme jít na diskotéku a nebude muset  vysvětlovat,jestli jsem babička nebo máma

55 let je proste silenstvi!

Vekova hranice pro IVF by mela byt na 40. Dal uz ne. A jenom pro provdane zeny, ne pro svobodne. Starsi matky maji vic problemu, jejich deti maji vic problemu, kdyz ne psychickych, tak fyzickych nebo v jine kombinaci. Stara matka neni zadne terno, i kdyz  dite donosi v poradku a porodi zdrave dite.

Stat musi stanovit hranici a to rozumnou hranici, protoze nekteri lide jsou sobci/hlupaci a kdyz jim ujel vlak/nelze mit deti, nejsou schopni to pochopit.

Re: 55 let je proste silenstvi!

pak by to ale mělo platit i pro muže (kaplicky, gott ....)

...

Pěkné,

lidské, moudré.  Před chvílí jsem to psala u jiného článku, že matka příroda od toho "zařídila" menopauzu, aby ženy rodily děti v době, kdy je k tomu vhodný čas. Myslím si, že u mužů by to mělo být také tak.

Pěkný článek

Musím říct, že jsem si u Vašeho článku pobrečela, a to i přesto, že jsem ještě mladá a mám mladou mámu i prarodiče. I tak se bojím toho, až tu jednou nebudou a asi si tedy umím představit jaké to pro Vás musí být... ani bych se nedivila, kdyby i Vy jste u psaní tohoto článku brečela... Pěkný a dávám karmu.

Nesouhlasím.

V dřívějších dobách až do vynálezu antibiotik bylo zcela běžné, že se člověk nedožil dospělosti s oběma svými rodiči naživu - být bez babičky a dědečka bylo v dřívějších dobách naprosto normální.

Protože se průměrný věk i naděje na dožití stále zvyšují, lze zvyšovat i věk, v němž ještě ženy rodí děti. Zvlášť bohaté rodiny - ty přeci mají peníze na to, aby si pořídily pomoc do domácnost a rodiče se mohli dětem věnovat. Kotrmelec sice taková 60 letá maminka své batole už nenaučí, ale je-li bohatá, může se mu věnovat mnohem více než matka zoufale hledající školku, aby mohla do jít práce a vydělávat.

Re: Nesouhlasím.

Bylo poměrně běžné být bez babičky, ale nebylo běžné být zároveň bez sourozenců. Ta doma byla úplně jiná.

Na jednu stranu souhlasím, že je nerozumné mít

dítě v pozdním věku. A to zejména kvůli možnému postižení.

Na druhou stranu

"Sama jsem se narodila starším rodičům. Když před dvaceti lety oba zemřeli na rakovinu, zůstala jsem sama. A to mě zdaleka neměli po padesátce, ale po čtyřicítce.

Sama, bez rodičů, bez sourozenců. Stačili mě sice vychovat…"

Chcete snad říct, že byste se raději vůbec nenarodila?

Re: Na jednu stranu souhlasím, že je nerozumné mít

neslučujte úmrtí na rakovinu a věk, kdy jste se rodičů narodila. Bohužel na různé choroby umírají i mladí lidé, pak jsou tu dopravní nehody, různé úrazy ... s takovým přístupem bychom nemohli mít děti nikdy, protože přeci můžeme do hodiny umřít na přechodu.

Moji rodiče byli také 40-letí v době mého narození, sice měli pořád strach, že umřou brzo, nakonec se dožili v relativním zdraví téměř 80 let a byli mi velkou oporou v péči o moje děti.

(Byla jsem 3. dítě ze třech.)

Aha...

...a čemu všemu by měl kdekdo ještě dále podřídit svůj vlastní život?