A kolik to stálo?

Máte pravdu. V Řecku opravdu leckde dostanete ke kávě vodu zdarma. Ale je fakt, že např. v Athénách dáte za kafe cca 5 Euro, čili 130 Kč, zatímco v Praze asi tak o stovku méně. Takže mám pocit, že byste raději dala 100 Kč navíc - jen když je voda zdarma....

a ještě jedna otázka

kolik Vám ta servírka naúčtovala za tu vodu??Nebo byla zadarmo?Prosim Vás, kde teče voda zadarmo, já bych si tam skočil taky...

Re: a ještě jedna otázka

No tak konkrétně třeba na hajzlíku Vám jí každým spláchnutím proteče minimálně pět litrů (pochybuji, že máte toalety napojeny na užitkovou) a děje se tak úplně zadarmo (pokud nemáte ve zvyku účtovat hostům návštěvu toalet). Když nastavíte splachovadlo na čtyři litry, můžete ten ušetřený litřík postavit hostům na stůl ve džbánku - a uvidíte, že se hned budou jinak tvářit.

Jestli si myslíte, že něco dostáváte navíc a zadarmo,

tak jste velice naivní. Ono totiž vše, co dostáváte "navíc" a "zdarma" Vás v konečném součtu vyjde dráž, nežli byste si to extra objednala. Říká se tomu psychologie prodeje a tu mají v jiných státech opravdu vyvinutější nežli u nás. Navíc třeba ta jemně perlivá voda může být preventivní obranou proti notorickým stěžovatelům, že dostali vodu z kohoutku za cenu vody neperlivé.

Re: Jestli si myslíte, že něco dostáváte navíc a zadarmo,

jasně, že si to myslí..a takových lidí je spousta, viz slevomaty, které právě parazitují na lidské hladovosti..Spousta lidí by nejraději zašla do restaurace na kafe zadarmiko a ještě by si chtěli odnést balíček laskomin jako výslužku..

Panebože....

promiňte, ale větší ubohost jsem tu ještě nikdy nečetl....

Proboha,

proč jste do té kavárny šla podruhé?

Re: Proboha,

Možná si myslela, že už ji dokoupili. Připojím zkušenost z pizzerie. S bývalou kolegyní jsme se chtěly posadit a dát si kousek pizzy, ale ne každá celou. Neměly jsme hlad, spíše jen chuť. Poprosily jsme tedy servírku, aby nám vybranou pizzu překrojila a přinesla k ní dva talíře a příbory. Odvětila, že překrojit nám ji může, ale dva talíře přinést nemůže. Otevřela jsem ústa a jenom vydechla: "A proč? Talířů tu máte dost."

"To nemohu, šéf to zakázal."

"Ale proč?" znovu jsem se optala a nevěřila svým uším. "Překrojit ji můžete, a talíř nám nedáte?"  

Pokrčila rameny a opakovala. "Překrojím ji, ale další talíř ne."

Zvedly jsme se od stolu a odešly. Samozřejmě už jsme se tam nikdy nevrátily. Bylo to asi před 5 nebo 6 lety, doufám, že ten "šéf"  už tam skončil. Jsou věci, které rozum nebere.