Učitelé bez pedagogického vzdělání aneb Česko na cestě k banánové republice

Kvalitní vzdělání je ohroženo. Ministr školství Robert Plaga prosazuje novelu, podle níž učitelé nepotřebují pedagogické vzdělání. Pokud se mu to podaří, bude Česká republika jedinou zemí v Evropské unii, kde něco takového platí.

V úterý mají poslanci znovu hlasovat o kontroverzní novele zákona o pedagogických pracovnících. Senátoři ji totiž vrátili do Sněmovny s pozměňovacími návrhy. Ty jsou bohužel jen kosmetické. Hlavní nedostatky Senát neopravil. Jako legislativní pojistka v tomto případě selhal.

Ministr školství Robert Plaga novelu prosazuje zavádějícím tvrzením, že přiláká do škol odborníky z praxe. Ti ovšem ve školách mohou působit již nyní, jen se do nich nehrnou, protože jinde si vydělají více peněz. Ve skutečnosti se v zákoně změní pouze jedna věc – ředitel školy získá novou pravomoc: bude moci člověka bez pedagogického vzdělání prohlásit za kvalifikovaného učitele. Vznikne tak Potěmkinova vesnice, kdy nepoznáte, zda vaše dítě vyučuje pedagog, který pět let poctivě studoval své aprobační předměty, pedagogiku, didaktiku, psychologii a prošel praxemi ve školách, nebo člověk, který k těmto oborům ani nepřičichl. Je to jako uzákonit, že lékaře z vás udělá, když si obléknete bílý plášť a kolem krku si pověsíte stetoskop.

Vyspělé státy, kterým záleží na kvalitním školství, investují do vzdělávání nemalé finanční prostředky, snaží se vytvořit dobré pracovní podmínky pro pedagogy a stanovují, které kvalifikační předpoklady musí člověk splnit, aby se mohl stát učitelem. Robert Plaga chce jít zcela jinou cestou, která nás zařadí mezi banánové republiky, protože se jedná o cestu slepou. Pokud budou jím prosazované změny schváleny, stane se Česká republika jedinou zemí Evropské unie, kde tyto standardy neplatí. Do novely se totiž dostala i díky pozměňovacím návrhům pirátského poslance Lukáše Bartoně řada výjimek, kdy bude možné označit nekvalifikovaného zaměstnance za učitele, aniž by absolvoval 250hodinové pedagogické minimum nebo ho alespoň začal studovat.

Původní vládní návrh počítal s tím, že takový člověk musí mít magisterské vzdělání. Bartoň prosadil, že bude stačit bakalářské. Dokonce podal ve spolupráci se senátorem Jiřím Drahošem pozměňovací návrh, aby učitel nemusel mít vůbec žádnou vysokou školu, ačkoliv ta se požaduje i u rodiče, který chce učit své dítě sám v rámci domácího vzdělávání (na 2. stupni ZŠ), to ale naštěstí neprošlo. Vrcholem lidové tvořivosti piráta Bartoně jsou dva samostatné pozměňovací návrhy, jejichž propojením vznikl z celé novely totální legislativní paskvil. Umožní totiž, aby se kvalifikovaným učitelem stal člověk, který absolvuje pouhé 120hodinové studium pedagogiky. Zatímco doposud mohly toto studium garantovat pouze pracoviště vysokých škol, nově ho bude moci nabízet jakákoliv neziskovka nebo komerční firma. Kdo by pak ale chtěl absolvovat dvakrát delší a samozřejmě i dvakrát dražší doplňující pedagogické studium, když může jít cestou nejmenšího odporu? Našel jsem si příklad takového studia na internetu. Víte, kolik hodin praxe jeho účastník má? Pouhých pět hodin za celý rok… A proč by vlastně měli studenti nastupovat na pedagogické fakulty, když si mohou vystudovat jakoukoliv jinou školu? Novela jim umožní jít si pak kdykoliv zaučit.

Tohle opravdu není cesta, jak zkvalitnit české školství, to je cesta do pekel. Člověk bez pedagogického vzdělání bude moci učit prakticky cokoliv kdekoliv. Dokonce i na prvním stupni základní školy, kde jsou v běžných třídách zařazeny v rámci inkluze děti s lehkým mentálním postižením, autismem nebo psychiatrickými diagnózami. Umožní mu to další výjimka v novele. Zákon totiž nejprve složitě stanovuje, co všechno musí splňovat kvalifikovaný učitel, aby vzápětí novela přidala paragrafy s mnoha výjimkami, že nic z toho vlastně neplatí. K čemu ale pak takový paskvil bude?

Proti novele veřejně vystoupila řada reprezentativních organizací, jako jsou školské odbory, Asociace děkanů pedagogických fakult, Pedagogická komora nebo spolky učitelů češtiny, angličtiny či matematiky. Dohromady tyto organizace sdružují více než 25 000 pedagogů. Navržené změny ostře kritizovala profesorka Vladimíra Spilková i někteří děkani filozofických fakult. Otevřený dopis proti novele podepsalo během dvou dnů více než 500 ředitelů škol. Kvalitní ředitelé škol totiž tuto novelu nechtějí.

Bohužel ani senátoři ze školského výboru těmto praktikům a odborníkům nenaslouchali. Jiří Drahoš jim neumožnil vystoupit na jednání výboru a při svém vystoupení na plénu Senátu učitele dehonestoval, útočil na jejich profesi i na pedagogické fakulty. Plamenným projevem se kvalifikovaných učitelů naopak zastal předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo pan senátor Jaroslav Větrovský.

Kdo tuto novelu naopak silně podporuje, jsou pracovníci lobbistické neziskovky Eduin, o.p.s., kterou zřizuje komerční firma Livesport, s.r.o. (nedávno zafinancovala Eduin částkou 30 milionů korun). Spolumajitel této firmy byl „náhodou“ zároveň hlavním sponzorem prezidentské kampaně Jiřího Drahoše, jehož poradcem je Bob Kartous z Eduinu... Novelu vítá i virtuální spolek Učitelská platforma, kterou nefinancují učitelé svými členskými příspěvky, ale každoročně inkasuje skoro milion korun od Nadace České spořitelny. Tato nadace financuje dlouhodobě milionovými částkami například i Eduin... Plagovu novelu rovněž podpořil prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, který ovšem odchází pracovat na ministerstvo školství jako ředitele odboru základního vzdělávání. Jeho spolek čítá něco přes 200 ředitelů (z celkového počtu 4 200 základních škol v ČR), což je opravdu jen menšina. Mnohem více ředitelů se postavilo proti novele, protože si velmi dobře uvědomují, že špatný ředitel ji může snadno zneužít, nebo k tomu může být nucen neprofesionálním jednáním zřizovatele školy. Současná legislativní úprava chrání ředitele škol před případnými tlaky od politiků z vedení obcí. S novelou ovšem tato ochrana skončí.

Stejní lidé a organizace nedávno podpořili Roberta Plagu, když se začalo spekulovat o jeho odvolání z funkce. Dokonce začali organizovat elektronickou petici na jeho podporu. Našlo se ovšem pouhých 600 signatářů, kteří si přejí, aby Robert Plaga zůstal ve své funkci. Více lidem ministr školství za pár kliků na mobilu nebo počítači nestojí… Naopak petice za odvolání Roberta Plagy z funkce ministra školství nasbírala za necelý týden více než 11 000 podpisů.

Možná se stane novela zákona o pedagogických pracovnících lakmusovým papírkem, komu naslouchají politici, když hlasují o zásadních změnách v českém školství. Je to hrstka neziskovek s pár stovkami členů, nebo reprezentativní organizace sdružující tisíce pedagogů? A možná bude hlasování o novele zároveň plebiscitem o setrvání Roberta Plagy ve funkci ministra školství. Myslím si, že pokud novela neprojde, měl by si zachovat zbytky důstojnosti a odstoupit sám. Pokud novela projde, nastartuje negativní změny v českém školství, které se ovšem projeví až za mnoho let. To už bude všem současným politikům fuk. Nemělo by to být ale jedno rodičům – jde totiž především o kvalitní vzdělání pro jejich děti. Proto by měli nyní všichni občané zbystřit a sledovat, které politické strany hlasovaly pro novelu a které proti ní. Volby do Poslanecké sněmovny jsou za dveřmi…

Tento článek vyšel původně ve zkrácené verzi v tištěné MF DNES (13. dubna 2021) pod názvem "Poslední bitva o kvalitní školu".