Platnost přijímacích testů z češtiny a matematiky je sporná

Vyhláška o přijímacím řízení na střední školy je legislativní paskvil. Ministerstvo školství by ji mělo rychle opravit. V opačném případě hrozí státu prohrané soudní spory…

V médiích se loni rozhořely vášnivé debaty kolem jedné nepovedené úlohy z českého jazyka v testech pro přijímací zkoušky na střední školy. Ani autor dané úlohy, ani žádná z kontrol si totiž neuvědomili, že kořen „běh“ tvoří čtyři hlásky, nikoliv jen tři. Ponechme stranou otázku, zda mají dostávat žáci v celostátních testech podobné chytáky. Máme tu totiž mnohem závažnější problém: Jsou přijímací testy od Cermatu jako celek platné? Podle mého názoru nikoliv. A to proto, že je jejich obsah v rozporu s příslušnou vyhláškou. 

Podle školského zákona musí obsah a forma přijímací zkoušky odpovídat rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. To je jednotný dokument, který vydalo ministerstvo školství. Z něj musejí vycházet všechny základní školy, když si vytvářejí vlastní školní vzdělávací program, podle kterého pak učitelé dané školy vyučují. Nic více se o obsahu přijímaček ze zákona nedozvíme. Podrobnosti totiž určuje až samostatná vyhláška. 

Jenže ouha, příslušná vyhláška o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání obsahuje pouze podivný požadavek, že „testy přijímací zkoušky musejí vycházet z učiva Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“. Důležité je slovo „učivo“. Každý učitel základní školy totiž ví, že v uvedeném dokumentu je učivo pouze doporučené. Není tudíž pro školy ani učitele povinné. Žáci se s ním nemusejí vůbec setkat. A právě z něj mají být u celostátních přijímacích testů zkoušeni. Tento požadavek je zcela v rozporu se zdravým rozumem. 

Je evidentní, že zmíněná vyhláška je naprostý paskvil. Zřejmě ji psal někdo, kdo školství vůbec nerozumí. Bohužel to není ojedinělý příklad ve školské legislativě. Zákony a vyhlášky jsou podobných nesmyslů plné. Týká se to především změn z posledních let, kdy byla ministryní školství Kateřina Valachová (ČSSD) a novely zákonů i vyhlášek se přijímaly jako na běžícím pásu, aniž by se někdo zamýšlel nad jejich obsahem. Nebyl ani čas je konzultovat s řadovými učiteli a výsledek podle toho vypadá. 

Vůbec bych se nedivil, kdyby někdo dal přijímací testy, které organizuje Cermat, k soudu a domáhal se jejich anulování. Podle mého názoru by byla šance na úspěch velmi vysoká. Obzvláště se to týká testů pro šestiletá gymnázia, kde si Cermat bez jakékoliv opory stanovil, z čeho bude žáky zkoušet v matematice a češtině. V rámcovém vzdělávacím programu se totiž nemá o co opřít. Učivo je tam nejen nepovinné, ale není v něm ani rozděleno do jednotlivých ročníků. Najdeme v něm jen souhrn za celý první stupeň základní školy (do 5. třídy) a pak až za celý druhý stupeň základní školy (do 9. třídy). Na šestiletá gymnázia ovšem odcházejí žáci po dokončení 7. třídy. 

Kromě učiva obsahuje rámcový vzdělávací program ještě tzv. očekávané výstupy. Ty jsou na rozdíl od učiva povinné pro všechny základní školy. Zákonodárce, který školství rozumí, by do vyhlášky místo učiva uvedl právě očekávané výstupy. Ale ani ty nejsou rozděleny do jednotlivých ročníků, takže v případě přijímacích testů na šestiletá gymnázia by si nepomohl.

Ministerstvo školství si je tohoto problému zřejmě vědomo, a snaží se ho dodatečně vyřešit. Proto v rámci revize rámcového vzdělávacího programu nechává zpracovat tzv. očekávané výsledky učení pro 7. ročník ZŠ a učivo z rámcového vzdělávacího programu hodlá zcela vypustit. Na výsledek si ale budeme muset počkat ještě řadu let. Vše by mělo být hotovo až někdy v roce 2021. Smíří se žáci, jejich rodiče, učitelé i ředitelé škol s tím, že do té doby bude Cermat pokračovat v organizování přijímacích testů, jejichž obsah je v rozporu s platnou legislativou?

Původně vyšlo v MF DNES ve zkrácené verzi.