Klesnou školníkům a kuchařkám platy? Polepší si asistenti a učitelé?

Poslanci projednávají změnu školského zákona, která mění způsob financování platů nepedagogických pracovníků. Nyní jde o nárokové peníze z rozpočtu MŠMT, nově půjde o nenárokové finance z rozpočtového učení daní...

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) prosazuje změnu ve financování platů školníků, kuchařek, uklízeček a dalších nepedagogických pracovníků, bez nichž nemohou školy fungovat. Nově by neměly být tyto peníze součástí rozpočtu Ministerstva školství, ale rozpočtového určení daní obcí a krajů. Rovněž finance na pomůcky a učebnice pro žáky nebo školení učitelů by se mělo převést z MŠMT na zřizovatele škol.

Zdálo by se, že starostové a hejtmani budou nadšení, že se jim navýší příjmy. Opak je ale pravdou – Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv, které shodou okolností vedou politici z hnutí STAN, vystoupily proti této změně. Proti je i Asociace krajů ČR. (Veřejné základní a mateřské školy zřizují obce, zatímco kraje jsou zřizovatelé středních škol.) Vadí jim, že má takto zásadní změna platit už od září, přestože o ní budou poslanci a senátoři hlasovat teprve letos na jaře. Zřizovatelé škol mají tudíž na přípravu minimum času. Pokud příslušnou novelu podepíše prezident Petr Pavel, stanou se z vedení obcí vlastně jen pošťáci, kteří budou přeposílat peníze svým školám. Jen se neví, zda jim přepošlou celou částku... Jedná se přibližně o 11 miliard korun na poslední čtyři měsíce roku 2025 (33 miliard korun pro celý rok 2026). Pokud změna schválena nebude (nebo se odloží její účinnosti od 1. ledna 2026, jak aktuálně navrhuje vláda), musí tyto prostředky někde najít ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), protože schválený státní rozpočet na tento rok už s nimi nepočítá...

Co to znamená pro nepedagogické zaměstnance škol? V nejlepším případě zůstanou jejich platy v současné výši. Pravděpodobněji ale dojde k jejich snížení, i když možná ne hned. Proč? V současnosti jsou tarifní platy uklízeček většinou pod minimální mzdou. U kuchařek ve školních jídelnách i dalších nepedagogů jsou často nižší než zaručený plat. Ředitelé škol jsou tak nuceni dorovnávat jejich platy z peněz původně určených na odměny pro učitele. S tím ovšem výpočty MŠMT nepracují. Ministerstvo chce převést zřizovatelům jen tolik peněz na nepedagogické pracovníky, kolik na ně posílá školám nyní, nikoliv kolik v současnosti činí skutečný objem jejich platů. Pokud by se platy kuchařek neměly snižovat, budou muset obce ve svých rozpočet najít dodatečné prostředky navíc...

Platová tabulka č. 1 – červeně méně než minimální mzda v 1. skupině prací (20.800 Kč), oranžově méně než zaručený plat ve 2. skupině prací (24.960 Kč)

Jedním z řešení je prý to, že zřizovatelé škol vysoutěží dodávky obědů nebo úklidové práce pro své školy u komerčních firem. I jejich majitelé ovšem budou muset platit příslušné zaměstnance. A navíc určitě chtějí generovat i nějaký zisk. Soukromé firmy mají ovšem jednu výhodu – na jejich zaměstnance se nevztahují zaručené platy, ale jen nižší minimální mzda, která aktuálně činí 20.800 korun hrubého měsíčně. Mohou jim tudíž platit o několik tisícovek méně. Celkově ovšem nikdo moc neuspoří. Stát nízké platy stejně zaměstnancům sanuje přes různé dávky, jako jsou přídavky na dítě nebo příspěvek na bydlení apod. Jen už to nespadá pod rozpočet Ministerstva školství nebo obcí a krajů, ale pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Stát tudíž jako celek neušetří nic. Ředitelům se navíc budou po škole pohybovat lidé, kteří nejsou zaměstnanci dané školy, takže je čeká více starostí. Místo řešení různých problémů přímo se svým zaměstnancem, budou muset oslovit zřizovatele školy, aby vše zprostředkoval...

Velký problém je, že obecní finance z rozpočtového určení daní nejsou účelově vázané. Takže i když starosta dostane peníze podle počtu žáků v příslušné škole, nic ho nenutí celou částku převést na účet školy. Už dnes dostávají obce finance podle počtu dětí ve svých mateřských školách a žáků svých základních škol, a to na provozní náklady, jako je například elektřina nebo topení. Některé obce školám posílají více, jiné méně – přesná částka je plně v rukách místních politiků.

Speciální situace nastává v Praze, kde MŠ a ZŠ zřizují jednotlivé městské části. Příjemcem RUD je ovšem Praha jako celek. Ta dostává přibližně 20.000 korun na žáka ročně, ale svým městským částem přeposílá méně než polovinu uvedené částky! Chystaná změna v legislativě tuto praxi nezohledňuje vůbec. Ale jak bylo řečeno výše – i kdyby školy dostaly všechny peníze, které získají zřizovatelé škol v rámci rozpočtového určení daní, nebude to stačit na zachování současné výše platů nepedagogických pracovníků. Čeká je tudíž snížení platů, nebo snížení úvazků, nebo bude část z nich propouštěna...

Proto se proti této změně ozývají především školské odbory, které na rozdíl od různých školských organizací zastupují nejen učitele, ale právě i nepedagogy. Petici proti převedení financování jejich platů na obce a kraje podepsalo přes 66.000 zaměstnanců škol. Bude to stačit, aby vládní politici změnili názor a tuto změnu odpískali, nebo alespoň odložili o jeden rok? Nebo nás čeká druhá stávka ve školách za toto volební období? Zatím nepedagogickým pracovníkům škol naslouchá jen opozice, která proti této novelizaci školského zákona hlasitě vystupuje.

Článek vyšel původně 28. února 2025 v tištěné MF DNES pod názvem Kuchařky a školníci zapláčou.