Proč vlastně miluju chlapy...

Ne, nepište mi, prosím, ohavnosti do diskuse pod článkem. Vy, dámy, které právě chlap podvedl, opustil nebo příšerně naštval, že nesundal prkénko... Dnes je totiž hodlám nepokrytě opěvovat kvůli ochotě pomoci slabšímu pohlaví.

Pěkně jsem si nakoupila, to jo. Tradičně jsem šla pro rohlíky a mléko a najednou – nákup za dvojku. To jsem celá já. Ale nevadí. Všechno jsem nastrkala do kufru a najednou – ejhle. Mám kolo na ráfku a domů dvacet kilometrů. A to kolo pochopitelně na poloose. A na té stojí můj vehikl.

Tedy... můj zánovní vůz německé výroby, pozvolna se rozkládající erozivní činností. Ovšem zánovní před osmnácti lety. Všechno kolem pučí, blatníky kvetou, inu je jaro. Jenže blatníky jízdu nedělají. Tudíž mě čeká výměna gumy čili pneumatiky.

V životě jsem už párkrát tuto poměrně náročnou práci prováděla. Už párkrát jsem v jehlách a kostýmku poskakovala po montážní páce, abych lomcováním uvolnila zarezavělé šrouby. Několikrát mi spadlo auto z heveru, protože prorezavělé prahy jsou, jak známo, věc křehká. Nevadí. Neodradil mě ani první záludně zlomený nehet. Poklice se rozhodla polámat mi i všechny zbylé a velmi se tím bavila.

Mé počínání a klení ovšem nenechalo chladným jednoho muže. Šel právě s manželkou a čerstvě narozeným miminkem tam, odkud jsem já před chvílí vyšla. Podala jsem mu významně do rukou cár manželovy rozervané flanelky, aby se neušpinil. Jeho mrcha poklice poslechla. Já byla víc špinavá než on. Zajímavé.

Odtušil, že autem ještě dojedu k pumpě, kde bych mohla dohustit zdechlou pneumatiku. A tak jsem se tam krokem vydala. Vzadu sedělo dítě, které necítilo žádné ohrožení. Špičaté oči neustále zapíchnuté do tabletu věstily jistotu, že se maminka tradičně postará. Je fakt, že už to mám chronické.

U pumpy je myčka a pneuservis. Třeba budu mít štěstí. Můj rázný krok ovšem zbrzdili tři mladíci. Jeden z nich se optal:

„Potřebujete pomoct?“

Ukázal na zbylé dva a dodal:

„Jestli jste píchla, tihle dva vám rádi pomůžou. Jsou nadržení, je jaro.“

Svým vtipným entrée své dva kamarády jistě potěšil a ti zrudli jak dvě pivoňky. Nicméně neprchli a s vervou mi během chvíle jeden kolo vyměnil za rezervu.

A pozor – druhý mi zdarma hadicí umyl vůz. Ten se během zimy díky pilným silničářům proměnil ve slanečka. Jsem ráda, protože kartáče myčky by mi ho jistě rozebraly na stavebnici. Svěřili mi svá jména a můžu se kdykoli zastavit. Tak tomu říkám lepší reklama než žvásty na billboardu.

Druhé překvapení na mě čekalo v mém domovském servisu. Už jsou tam na mě i na mé prokvetlé auto zvyklí. Jak by ne, stále jim tvrdím, že jsem výstřední milionářka a v garáži leštím BMW. Výměna ventilku a vyvážení kola s montáží... zdarma.

Ježiši, chlapi, děkuju. Červenám se až na zadku jako sluníčko sedmitečné. Copak se děje? Že by dozvuky MDŽ? I manžel 8. března dodal bonbóny se slovy: „To máš ode mě, soudružko.“

Tuhle mi chlápek, co nám vozí dřevo, řekl:

„Že vy se v životě moc nenadřete?“

„Ale jo, to byste se kolikrát divil,“ odpovídám popravdě.

Nesouhlasně kroutí hlavou:

„Taková milá a příjemná žena. Té pomůže každý slušný chlap rád.“

Nacpu ho na cestu koláči a vím, že má pravdu. Chlap za vlídné slovo a úsměv udělá ženě, co jí na očích vidí. Když je to megera a rašple, musí počítat s tím, že se prostě udře sama.

Ale pozor. Protikladnou skupinou chlapů jsou ovšem ignoranti a voli. Když jsem byla rizikově těhotná, jak široká, tak dlouhá, nesměla jsem nic těžkého zvedat. V košíku karton plnotučného. Rovných dvanáct kousků mléka. Vyhlédla jsem si před marketem chlápka. Byl to pořádný hranol, žebra jako radiátor, ramena jak gladiátor. Viděl mě, kuličku s břichem pod nosem, a ta ho požádala o pomoc:

„Prosím vás, já nemůžu nic těžkého nosit...“

„A kdo vám za to může? Já nemám čas!“ odpověděl vztekle a zmizel v útrobách nablýskané káry.

Ale o takových mé řádky nejsou a doufám, že ani nikdy nebudou. Dnes skládám poklonu chlapům, kteří se nebojí nabídnout svou pomoc a služby ženě v úzkých.

Takže vivat chlapi!
Občas hluční, občas tvrdohlaví, ale když jde do tuhého, pořád zatraceně užitečný živočišný druh.