Vládní nařízení ve stylu Chytrá horákyně

Tu pohádku snad zná každé malé dítě. Chudá,ale velice chytrá venkovská dívka si poradila se záludnými otázkami pana krále a získala si jeho srdce.

Měla být oblečená-neoblečená, učesaná-neučesaná. přijet- nepřijet a přivézt mu dar-nedar.

A přesně tak mi přijdou dosavadní nařízení vlády ohledně situace s koronavirem.

Už dávno si nemyslím, že je to jen chřipečka a povinnost nosit venku roušku jsem přijala jako dobrý tah.

Ale nařízení ohledně provozu jen některých obchodů?

Otevřené potraviny. Musíme něco jíst. Tady je to bez debat.

Trafiky - asi aby kuřáci dřív nezemřeli na abstinenční příznaky, než na následky koronaviru (berte s rezervou, jsem také příležitostný kuřák).

Kvůli šití roušek galanterie, kvůli pohřbům květinářství. Aby nám mazlíčci nepomřeli hlady, je otevřený i zverimex. 

Automyčky? Proč zrovna ony? Je snad čisté auto nezbytně nutné pro přežití? Není,ale něčí zájem to zřejmě byl.

A ti ostatní (butiky, obuv, knihkupectví..)- ti mají smůlu.

Pro další model chytré horákyně bych ráda zajela do Mladé Boleslavi. Tam se pár chytrých hlav dalo dohromady a vymysleli, že když během nouzového stavu nejede Škodovka, není vlastně potřeba courat po městě. To zbytečné courání chválím,ale proč zřídili speciální Senior busy, které denně přepraví dvacet až třicet lidí v jednom voze, lidí, kteří by hlavně měli zůstávat doma, protože jsou neohroženější skupinou? Asi v Boleslavi mají důchodci tuhý kořínek.

Ale že lidé pracují i jinde, než ve Škodovce zřejmě panu primátorovi Nwelatimu nedošlo. A všichni nemají vlastní auto a tak si denně vyšlápnou třeba z Michalovic do Nepřevázky, však pohyb je zdravý. A cesty do práce přece nikdo nezakázal, no ni? Ono z noční, po osmihodinové směně se to šlape s úsměvem na rtech.

I  v téhle nesnadné době se máme vlastně dobře. Máme co jíst, máme televizi, počítače a hlavně máme internetové připojení! Umíte si představit, milánkové, nemít internet? To by byla teprve pohroma.

Roušky jsou užitečná věc. Už si snad většina uvědomila, že jsou potřeba. Ale jen tam, kde se očekává vyšší počet lidí - obchody, pošty, úřady... V lese, kde člověk potká leda zvědavou srnku a klíště a ve vlastním autě rouška není nutná. Si myslím já.

A ruku na srdce, kolik z vás po každém použití roušku vyvařuje a poté žehlí? Já bych si tipla, že moc nás (vás) nebude. Rouška po příchodu domů letí na botník, nebo se schová do kapsy bundy..Že jo?!

Tady bych použila známé vlk se nažral a koza zůstala celá aneb nosíme roušky,ale jinak se o ně moc nestaráme. Klobouk dolů před těmi, kteří každou roušku poctivě vyvařují a žehlí. Respekt!

 

Tak se všichni mějte co nejlépe a buďte na sebe hodní. A hlavně choďte na čerstvý vzduch (s rouškou,ale v rozestupech!), z vlastní zkušenosti vím, že být zavřená dva týdny v paneláku, trefil by mě šlak a zamordovala bych své autistické dítě.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Šárka Andrlová | pondělí 30.3.2020 11:53 | karma článku: 28,14 | přečteno: 1091x