Paní Šárko, napsala jste to hezky - a živě, jao bych u tchě vašich doktorů seděla. Za svůj život má ze zubaři také bohaté zkušenosti. Můj první zubař, starší pán, byl šikovný, ale začal ke mně projevovat nevítanou náklonnost... Musela jsem ho opustit. Další paní zubařka byla citlivá a jemná, stále se ptala - "paní, nebolí vás to?", ale bohužel jí neustále padaly plomby... Každý zub opravovala nadvakrát. Další zubař byl dost nevšímavý, kdybych ho pří prohlídce chrupu, neupozornila na závadu nějakého zubu, nevšiml by si toho. Měl ale další chybu. Raději zuby trhal, než by je léčil a opravoval. Když jsem se ho jednou ptala - "a pane doktore, ten zub musí jít opravdu pryč? " a on mi odpověděl "ano, paní, máte jich tam ještě dost", stačilo... Musila jsem odejít také. Pak mi byla doporučena paní zubařka, k té chodím dodnes. Při práci je razantní jako chlap, s ničím se moc nepárá a jedná. A výsledky jsou dobré. Jsem s ní spokojena - i když moje peněženka úpí... No jo, říkám si. "Na peníze brzy zapomenu, důležitější je výsledek. (Za dva týdny k ní jdu z vypadnutou plombou, trochu obavy mám). Karma.

Oprava: Paní Šárko, napsala jste to hezky - a živě, jao bych u těch vašich doktorů seděla v zubařském křesle. Za svůj život má se zubaři také bohaté zkušenosti. Můj první zubař atd.... Díky.

Ačkoliv už mám už od roku 1997 většinu zubů z jakéhosi plastu, nedávno jsem viděl z okna sanitky na ulici reklamní panel s otázkou, že kdo prý touží po novém úsměvu, čeká na něj výměna chrupu na klinice v Turecku. Ovšem kolik milionů a v jaké měně by si měl případný zájemce nachystat, se tam nepsalo. Naše (Válkovo) zdravotnictví už asi přestává stíhat a musíme k Turkovi.

Mám pár zážitků vcelku čerstvých, tenhle měsíc jedno dolování nervu, jedna korunka, jedno trhání a jedno tahání kořene stoličky. A jsem upřímně rád, že po odchudu mého dvorního zubaře Frtantiška do důchodu jsem našel Kyryla. Je laskavý a šetrný – a pravděpodobně mne přežije. Proto Ti přeju, abys časem našla taky takového!

Však už mám. "Nováka"

Hezký den, Vládíku, u nás konečně vylezl mozol.😆

Syn má jeden zub vytržený. A po vytrhnutí mu paní doktorka oznámila, že tam byl tak špatný kořen, že mu způsobil díru až do nosu. A tak by bylo dobré, kdyby si sjel do nemocnice na sešití. A tak syn nasedl do tramvaje a jel do nemocnice. Zrovna jsem mu v té chvíli volala. "Mami, nemůžu mluvit. Mám díru až v nose, jedu si ji nechat sešít." Tak takových kořenů, nebo zubařů se fakt bojím.

Úplně mě zamrazilo. Díra v nose..uf.

Šárko, asi takhle... napsala jsi to pěkně, ale neměla jsem to číst, člověče, u po prvním odstavci mě začala bolet stolička vlevo dole.

To mě mrzí, Zdeni, příště napíšu třeba něco o vších, začneš se drbat ve vlasech a bolest zubů bude fuč.😁

Paní Šárko, i u zubaře či zubařek je to relativní. V bývalém zaměstnání byla zubařka, jménem Malvína, taková malá, řekl bych až éterická nevysoká žena, u níž byste čekala pěstování květin, ale ne že bude trhat zuby. Osmičku mi vytáhla, že jsem vůbec netušil, že je venku. Pak mi poslední z mnoha macech dohodila fortelnou ženskou, která by bez potíží prokopla trezor státní banky, pokud by byla požádána. Ta mi rvala šestku tak dlouho, že anestetikum pomalu přestávalo zabírat, načež prohlásila: „Do (ano, právě tam), ten tam drží jak přibitej, musím si dát voraz.“ Jen totální úbytek sil mi nedovolil spáchat oprávněné násilí. Když konečně dokončila své veledílo a já netušil, jestli tu spodní čelist ještě mám nebo mi ji v rámci rychlejšího (sic!) zákroku utrhla, neopomněla dodat: „A příště přijďte zase!“ Blahořečil jsem si, že návštěvy doktorů zásadně konám bez palných i chladných zbraní. Jeden nikdy neví.

Líbí se mi ty vaše výrazy-prokopla trezor státní banky..😆

A jinak-je to často tak. Ta moje brandýská zubařka vypadala jako víla.

Jó, zuby, to je na seriál!

Já zuby, ty bradavky.😆

Jen to slyším a mám záchvat paniky

Uz mě to nechává v klidu.

Dík. Co ty a zubaři?

Jsi "vostrá :D "

Jak žiletka.😁