- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tady musím odbočit od tématu, protože manželův první dárek pro mě málem zapříčinil rozchod ještě před svatbou.
Zeptal se mě,co bych chtěla k svátku. Odpověděla jsem, že noční košilku. A těšila se na bílou, či černou, saténovou (možná i průsvitnou a nebezpečně sexy) košilku.
Manžel mi koupil- bavlněnou, po kolena dlouhou, zelenou,s výšivkou nějakých kytiček a knoflíčky od krku až skoro k pasu. Vzadu s ještě přilípnutou cenovkou 99,-Kč.
Děkování bylo velice bouřlivé. On- uražen, přece jsem chtěla noční košili, já zklamaná, že mi neumí číst myšlenky. Poznávat myšlení chlapa jsem se učila za pochodu, v průběhu manželství. Košile letěla za skříň,ale ještě ten den jsme jeli SPOLU vybrat novou.
(a jak se mi ta příšerná košile s knoflíčky hodila po porodu na kojení!)
Ale zpět k thajské masáži. Uvítala mě drobná, usměvavá Thajka. V místnosti to příjemně vonělo masážními olejíčky a hrála relaxační hudba. Svlékla jsem se a položila na břicho, obličejem dolů (měli v tom lehátku díru, aby si klienti nepomačkali nos).
A začalo..mučení. Kdepak nějaké lehké rozmasírování, skoro hlazení, které používáme doma s manželem. Bolestivé "lupání" bylo slyšet i přes tu hudbu. Měla jsem pocit, že mi po zádech běží stádo bizonů a zarývají se mi kopyty do každého svalu.
Thajka uměla jen dvě věty:
"Dobrý den!"
a
"Bolí?"
Tu druhou větu vyslovila celkem šestnáctkrát. Ač jsem holka,co má lecos za sebou (tři porody a a tak), mé bolestné usykávání mírnila svým konejšivým:"Bolí?"
Snažila jsem se zabavit počítáním obratlů a nemyslet na bolest. Zatínala zuby, když bolest překračovala únosnou hranici.
Pak konečně přišlo to, kvůli čemu lidé rádi chodí na masáže. Natírání olejíčkem a jemné, skoro hladivé, masírování. Jo! To je ono, ještě, ještě..chtělo se mi výskat radostí, že po té tortuře následovala odměna.
Jenže- byl to ten pověstný klid před bouří. Abych nabrala síly na další mučení.
Má páteř žalovala. Na mě, na mé vysedávání u počítače, kdy se hrbím jak baba Jaga, na čtení knížek vleže na břiše, na tahání syna v náruči do schodů. V duchu jsem jí slíbila, že se k ní nebudu chovat tak macešsky,ale ať už ta příšerná ženská skončí.
Nakonec mě požádala, ať si lehnu na záda a věnovala se mé hlavě. Jako kdyby poznala, jak je přetížená. Mačkala mi nějaké body na spáncích, v týlu, na čele, bylo to příjemné. Téměř jsem u toho usnula. A najednou byl konec. Opouštěla jsem středověkou muč..pardon masážní salon na lehce brnkavých nohách. A ještě té šikovné Thajce poděkovala!
Doma cítím, že nenosím svou páteř. Musela mi jí vyměnit. Jsem jak znovuzrozená.
Je to jako s porodem. Bolí to jak sviňa, ale když je konec, přijde úleva a na bolest se rázem zapomene.
Určitě půjdu zas!
Další články autora |