- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ty facebookový a instagramový "samohonky" jsou jako mor.
Zvykla jsem si na to u asijských turistů, ale tady mi to nějak nejde...
Jinak my jsme už druhý týden na "maltě", tak ti závidím možnost výletování. U nás to v dohledné době fakt nehrozí.
Já ti tu maltu ale dost závidím víš.
Ahoj. Pěkně se touláš :).
Kdysi jsem tam taky byl, ale ten selfie kámen si nějak nevybavuju.
To jsi určitě nevylezl až nahoru..
Já se toulám ráda. A nejraději sama.
Skvělá reportáž. Skoro jako bych tam taky byl.
Před pár lety jsem na Frýdlantské cimbuří vylezl také, den předtím jsem v Libverdě sežral neuvěřitelné množství řízků, bolelo mě břicho ještě dva dny. Ale výšlap je to nádherný.
příště raději řízky do batohu a sníst až nahoře
Jsem tvé černé svědomí - se mnou si v cukrárně byla. I já šel letos 1x tůru - omylem. Před 20 lety to byla příjemná procházka na vrchol k rozhledně, nyní boj těla a vědomí. Nadávaly mi všechny orgány i žena. přežil jsem, měj se! :-)
do cukrárny s tebou kdykoliv:-))
No jo, to člověk jednou zvedne sedinku z gauče a hned má zážitky.
Zvedám jí poslední dobou dost často.
Vrcholu se dá dosáhnout různými způsoby . O padání střemhlav při cestě z kopce či do kopce bych mohla vyprávět, na naší albánské misi jsem se stala nekorunovanou královnou modřin a odřenin z četných pádů po tlamě.
Těším se na nějakou opravdu pohodovou procházku s Tebou.
No to musíme! A Kláru vezmeme s sebou.
Albánii docela závidím
Skvělé, člověk je stvořen pro dobrodružství. Jen malá poznámka - ne vykochat, ale vynakochat.
Jo, pravda, díky.
Dobrodružství mám v krvi odmalička.
A v ten den se zrodil nový potok.Říkejme od nynějška "Žlutý potok"
To vypadá nebezpečně. Opravdu, na gauči člověku nechybí vůbec nic a ten zadek, jak si libuje: zase kynu, zase kynu...
Tak pro děti to zrovna není vhodné místo na výlet. Ale ty endorfiny, když jsem byla až nahoře!