Roztopeny jednorázový medík udělá v dámské kabelce násobnější brajgl. Zažil jsem osobně.

Ale krásně jsem se při čtení usmíval. Díky za to.

Teda, abych uvedl na pravou míru poté, co jsem odeslaný příspěvek přečetl: nešlo o moji kabelku...

Panejo! I já měla takovou šik kabelku, červenou, zakoupenou v sekáči. Stačila jedna cesta busem, abych pochopila, jak špatná to byla volba. Připadala jsem si tehdy jak "beránku otřes se", ale prachy nepadaly, jen šupiny z tašky

😆 nejsem v tom sama, to je skvělé.

Ahoj, jak znám toho, koho jsi navštívila, bere to s typickým humorem. Takže si z toho nic nedělej...

Vypadal pobaveně, tak snad dobrý:-)

Dobrý. :) Já si jednou koupila triko, které pouštělo barvu.

Pěkné, černé, vršek krajka. Jeden rukáv krátký a jeden dlouhý. K tomu černé kalhoty. A poprvé jsem to vzala na nějakou firemní večerní akci. Podávám si ruku se zákazníkem a koukám modrá ruka. " proboha já modrám!! To je z toho modrého portugala!! ". Jdu na záchod a koukám, modré břicho. To je u nás v Táboře historicky normálka, ale přecejen není to náhodou nějaká nemoc? Mor, nebo úplný konec.. Doma jsem si lehla do vany a úplně modrá voda. Tričko obarvené na těle snad do konce týdne.

Vážená paní Jaroslavo - měli jsme klub malého fotbalu a sněhobílá trička. Aby to bylo spravedlivé, prala se vždy u jednoho z hráčů. Ačkoliv jsem instruoval, že k nim nesmí nic barevného, nevlastní otec mezi ně zamíchal červené fusekle. Od té chvíle jsme měli trika růžová a skoro nikdo proti nám zpočátku nechtěl nastoupit.

Ty jo, já si jednou hodil mandarinku s košilí do pračky. Novou jsem kupovat nemusel, ale nedovedeš si představit v co se taková mandarinka rozdrolí... Co si možná představit dovedeš je to co mi následně sdělila Hanička :DDDD

Tady bys to musel důkladně vytečkovat.😆

Moc hezké. Kabelku jsem přestal nosit, když jsem jí začal všude zapomínat.

Vašek

Dík, Vašku a kabelky jsou praktické. Když se zrovna neloupou.

Hle, oč jsme my muži připraveni - nemajíce kabelek a tudíž spoustu zážitků. Ale na druhou stranu si občas těch pět minut slávy užijeme. To když mi v sedmé třídě nechala babička od své kamarádky z West Berlin poslat značkovou košili. Nic proti, jenže byla posetá zelenými lístečky, takže jsem vypadal jak reklama na peppermintový bubble gum. A protože jediné kalhoty, co jsem tehdy mohl nosit, byly hnědožlutěmodré pruhované, tak jsem byl kašpara. Ovšem to jsem se dozvěděl až o dva roky později, že jsem byl vítaným zpestřením procházek o velké přestávce.

😆

Moje módní kreace v devadesátkách taky stály za to.

Buď kabelce vděčná, máš díky ní vtipnej blog a do práce levou nohou, slušně zdrav, slabším pomáhej a silnějším ustupuj

No, zatrhli mi to ještě. Musím nejdřív na lékařskou prohlídku od zaměstnavatele.

🙂 Jaké bylo zpívání?

Známe to všechny 🙂 a můžeme přidávat příklady.

V pátek jsem si vzala do práce nektarinku, zapomněla na ni a v pondělí ráno byla kabelka plná hnědé hmoty a milionů mušek.

Nová kabelka, poměrně velká, plná kapes na zip. Během dopoledne se všechny zipy rozpadly.

Před dávnými časy zatoužila spolužačka po světlejší barvě vlasů. Vybrala barvu spadaného listí. Na obrázku špinavý blond. Opadané listí má přece zlatohnědou barvu. Skončila oranžová jako klaun. Její rodiče nás málem přetrhli.

Jo, pokusy s účesy. Já si dnes šmikla ofinu.😄

Nechala jsi panu primáři šupiny pro štěstí, to se cení

😆trochu to vypadalo, jako když se tam svlékal had.