V pátek botky, teď kabelka, jsi zkrátka za hvězdu.

Hlavně ať zítra tu práci ustojíš.

Zkoušela jsem si stejnokroj.

Asi takhle: mám štěstí, že je léto a tu sukni jsem tenkrát nafasovala volnější. Ale halenka je jakože UUUPS! musím do skladu, jinak budu za hvězdu znovu. Za hvězdu s utrženým knoflíkem.😅

Pche, to je toho. Mojí ženě se prohnila broskev zkrz celou kabelku. Nějak jí tam zapoměla když byl holce rok. Za další dva roky se vracela do práce a teprve v kanceláři na to přišla. Vyndavala kapesníky a místo smrkání bylo málem... Dík za příběh. Hned večer jí to připomenu.

Ta už si tam musela žít svým životem (ta broskev).😆

Tohle znám z období školní docházky. Těch chlebů s penicilinem v promaštěném ubrousku, těch bylo!😀

Nechala jsi panu primáři šupiny pro štěstí, to se cení

😆trochu to vypadalo, jako když se tam svlékal had.

Roztopeny jednorázový medík udělá v dámské kabelce násobnější brajgl. Zažil jsem osobně.

Ale krásně jsem se při čtení usmíval. Díky za to.

Teda, abych uvedl na pravou míru poté, co jsem odeslaný příspěvek přečetl: nešlo o moji kabelku...

Panejo! I já měla takovou šik kabelku, červenou, zakoupenou v sekáči. Stačila jedna cesta busem, abych pochopila, jak špatná to byla volba. Připadala jsem si tehdy jak "beránku otřes se", ale prachy nepadaly, jen šupiny z tašky

😆 nejsem v tom sama, to je skvělé.

Dobrý. :) Já si jednou koupila triko, které pouštělo barvu.

Pěkné, černé, vršek krajka. Jeden rukáv krátký a jeden dlouhý. K tomu černé kalhoty. A poprvé jsem to vzala na nějakou firemní večerní akci. Podávám si ruku se zákazníkem a koukám modrá ruka. " proboha já modrám!! To je z toho modrého portugala!! ". Jdu na záchod a koukám, modré břicho. To je u nás v Táboře historicky normálka, ale přecejen není to náhodou nějaká nemoc? Mor, nebo úplný konec.. Doma jsem si lehla do vany a úplně modrá voda. Tričko obarvené na těle snad do konce týdne.

Vážená paní Jaroslavo - měli jsme klub malého fotbalu a sněhobílá trička. Aby to bylo spravedlivé, prala se vždy u jednoho z hráčů. Ačkoliv jsem instruoval, že k nim nesmí nic barevného, nevlastní otec mezi ně zamíchal červené fusekle. Od té chvíle jsme měli trika růžová a skoro nikdo proti nám zpočátku nechtěl nastoupit.

Ty jo, já si jednou hodil mandarinku s košilí do pračky. Novou jsem kupovat nemusel, ale nedovedeš si představit v co se taková mandarinka rozdrolí... Co si možná představit dovedeš je to co mi následně sdělila Hanička :DDDD

Tady bys to musel důkladně vytečkovat.😆

Moc hezké. Kabelku jsem přestal nosit, když jsem jí začal všude zapomínat.

Vašek

Dík, Vašku a kabelky jsou praktické. Když se zrovna neloupou.

Hle, oč jsme my muži připraveni - nemajíce kabelek a tudíž spoustu zážitků. Ale na druhou stranu si občas těch pět minut slávy užijeme. To když mi v sedmé třídě nechala babička od své kamarádky z West Berlin poslat značkovou košili. Nic proti, jenže byla posetá zelenými lístečky, takže jsem vypadal jak reklama na peppermintový bubble gum. A protože jediné kalhoty, co jsem tehdy mohl nosit, byly hnědožlutěmodré pruhované, tak jsem byl kašpara. Ovšem to jsem se dozvěděl až o dva roky později, že jsem byl vítaným zpestřením procházek o velké přestávce.

😆

Moje módní kreace v devadesátkách taky stály za to.

Ahoj, jak znám toho, koho jsi navštívila, bere to s typickým humorem. Takže si z toho nic nedělej...

Vypadal pobaveně, tak snad dobrý:-)