- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Já bych ho do učení doma moc nehonil, aby si nakonec nezvykl na to, že učit se má doma a pak naopak dělal peklo, když by měl jít do školy.
Jenže na učitele chodí kontroly a tak i tyto děti musí vykázat nějakou činnost. Distanční výuka je povinná.
Ahoj. Jsi borka. Držím palce .
Netlačit na pilu, nedávat si žádné cíle, a hlavně se z toho nepoprdět .
Jo, to se to kecá...
Zkušenost jako Ty nemám. S našima dětma byl boj akorát na začátku (s Tomáškem se to v žádném případě srovnat nedá), teď už jim to snad ani nepřijde. A to jsem si říkal, že mi tu domácí výuku byl čert dlužnej .
Všechny tři body dodržuju. jen mi to chvíli trvalo.
Zdenicka (AA - Atypicky autík) my to máme podobné, proč roušky.. Když už jí naučím, změní to na respirator. Ale ten se jí líbí, protože už je velká jako její 20leta ségra. Škola, jedeme třikrát týdně online jinak jsem učitelka já, to je děs. Ale baví ji to i se mnou, což je úspěch
Uff, už aby měla kamarády... A, já pauzu :)
Zdenička je prostě borka.
U nás to s kamarády nevypadá. On by chtěl kamarádit jen s holkama ve věku jeho sester (17-20let).
Co na to říct. Jen držím palce, abyste to všichni přežili bez úhony.
Ještě žijeme, jinak bych nepsala.
Měj se fajn, Zuzko.
Moje švagrová dělala pedagožku a ředitelku ve Speciální škole (díky ní jsem mohla nahlédnout pod pokličku školství s dětmi s různými poruchami a musela jsem před ní smeknout, že to po celou svou pedagogickou kariéru dala) a ze současné situace je nešťastná...to co se děje, je nejen pro děti jako je Váš Tomášek naprostá katastrofa. Přeji Vám pevné nervy a trpělivost
Myslíte, že je to ještě horší, než nohy vašeho otce?
Díky za čtení a jestli nevadí, navrhuju tykání. Když už se tak navzájem čteme.
Dva roky domácího vzdělávání Jeden plyšový koník má čtyři nohy. Kolik noh má pět koníků?
Vydržte
Obdivuju rodiče, co si dobrovolně zvolí domácí vzdělávání.
Ona ta školní docházka znamená i duševní vzpruhu pro rodiče, který může na pár hodin vydechnout. A netýká se to jen speciálních dětí.
Aaaach moji milí...jaký bych vám tak podložila polštářek naděje? Ze je jaro za rohem a půjdeme ven? 'Ze bude mít Tom zvířátka a vy trochu pocitu volnosti? Asi to nestačí.
Tak jenom...nenechte se, prosím, zdolat.
Šárko, Tobě velký respekt za to, že se nebojíš tohle náročné a soukromé téma otvírat.
Jani, jaro za rohem? Kde žiješ? Padá déšť se sněhem ale víš že je to možná lepší, když je hnusně? Nemusí nám být líto, že se nedá jet nikam na výlet.
Zvířátka už ho opouštějí, myslím kozy a ovce, teď jsou IN kočky, hlavně Micka mojí tchyně. U babičky je častěji, než doma. A "Čičí" už umí vyslovit krásně.
Asi spíš dvojitý peklo. Protože to peklo je to i s normálním dítětem. Zítra nové kolo.
Starší dítě se učí už samo. občas se přijde na něco zeptat, ale jinak její výuku skoro nevnímám.
Ty děláš nově, krom lekarnice, i asistentku pedagoga?
Ještě, držím palce, přeji pevné nervy.
Díky. Udržujeme si stále veselou mysl.
Ono to opravdu smysl moc nemá.. Ale inspekce je inspekce a ta musí mít vykázanou činnost bez ohledu na cokoliv.. V tomto případě duševní zdraví rodičů. A to uvažování je jasné, učí se ve škole, doma se odpočívá. Vždyť to má logiku. To je jako by se řeklo, odteď se myjeme v záchodě a kadíme do vany. Co vynechat pracovní listy a zkusit to formou hry? Udělat si to po svém? Sice se to moc nenosí, ale no a co. I tak je to vykázaná činnost. Třeba u toho, co má rád. Počet autíček, kostiček stavebnice, zvířátek..Prostě jet podle něj..
To děláme. Píšu učitelce maily, co všechno dělá, kromě učení. Máme to ztížené tím, že nemluví. Také občas mávnu rukou nad nějakým neúspěchem a jdu si raději hodit nohy na stůl. V rámci zachování psychické pohody.