Ozval se mi po dlouhé době známý. Kamarád z let minulých, který si na mě vzpomene jen o Vánocích, když se hromadně odešle nablblá sms typu: Ježíšek je v nemocnici, zašívají mu prd..l, aby nám nenas..l jako loni. Pak se zmáčkne volba ODESLAT VŠEM a nepříjemná povinnost je pryč.
No a tento známý si na mě vzpomněl dva týdny po svátcích, bujaře vyprávěl, kde byl, co si koupil, kdo u nich marodí, zlomil si ruku atd. atd…Poslouchala jsem v němém úžasu a stále nemohla pochopit, proč jsem tak najednou mezi lidmi, se kterými si chce jen tak pokecat.
…“ A já teď dělám u pojišťovny xxx a zjišťuju, že jsem se konečně našel! To je práce snů, chodím tam, kdy chci, končím, kdy chci, žádný píchačky, buzerace a tak…! A co Ty? Máš už životko, nebo na to kašleš, jako většina? Neměla bys, to jsem teď chtěl pojistit chlapa, taky odmítnul, jo, a za týden si zlomil nohu a teď si rve vlasy, že se nepojistil!“
Tak a jsme doma. Záhada vytočení mého čísla vyřešena.
Nadechla jsem se, ovládla chuť praštit s mobilem a úplně v klidu jsem odpověděla:“ Hele, jsi hodnej, že sis na mě vzpomněl, ale já OPRAVDU nemám zájem uzavírat jakékoliv pojistky, nehledě na to, že životní, na domácnost, na auto, na psa, na kočku, na děti, na blbost, to já všechno mám!“
Jestli si myslíte, že toto horlivého agenta odradí, jste na omylu. Výplach mozku pokračoval.
„A jak to máš nastavený? Určitě blbě, uzavírala jsi to jistě narychlo a nevíš, co podepisuješ, já to znám!“
Tak to prr, chlapečku! pomyslela jsem si. Kdybys zavolal častěji, než jednou za pět let, věděl bys, že jsem v oboru dělala a tak vím, co jsem podepsala. Takže znovu: „ Ne, fakt ne. Díky,ale jestli jsi mi volal jen kvůli tomu, abys mi vnutil pojistku, dost jsi mě naštval.“
„To néééé…“ snažil se. Chvíli jen tak kecal o rodině, dětech, manželce (bývalé) a pak, asi si myslel, že jsem za tu dobu roztála na přijatelnou provozní teplotu, najednou obrat o 180 stupňů a známá písnička o hlupácích, kteří mají doma nevýhodné pojistky a nevědí, co platí a on jen kroutí hlavou…Ale provize asi nic moc, když obvolává dávné známé.
Ukončila jsem hovor s tím, že opravdu si vybral špatného koně a zavěsila. Úplně jsem viděla před sebou, jak u mého jména právě mačká tlačítko Vymazat z kontaktů.
Vypadá to, že o příštích Vánocích mi přijde o jedno přání k svátkům méně.
