Zase zajímavé počtení, máte talent vyhmátnout polozapomenuté příběhy .. Zaujala mne doba, za jakou postavili špičácký tunel, dnes by to se vší technikou možná trvalo déle :)

Přesně tak! :-) A moc díky za přečtení, Veroniko!

Šárko, Vy jste má radost je to tak patnáct dnů , říkám ve škole, že Trhani od Nerudy - nikdo to ,škoda, nečte dneska, ale on tam popisuje život neukotvených, vlastně - jak on to geniálně i jako Němcová uměl - psycholog. sonda do prostředí menších sociálních skupin, tohle se ani v evropské literatuře moc nedělo. Jste boží, krásný blog.

přeju krásné chvíle poslední tohoto roku a ještě hezčí rok s ďáblí šestkou...pro Vás pod ochranou Andělských.

Díky, Radko, tak to jste mi tedy udělala radost taky. A díky moc za přání!

Trhany jsem kdysi i četl. Tomu Nerudovu příběhu dost věřím, ostatně Neruda se s otcem vyrovnával až po jeho smrti v Hřbitovním kvítí.

Já té hypotéze věřím taky. Navíc byl Neruda v mládi Barrandovu dost podobný. Zdravím a děkuju za přečtení, pane Hejno!

dojemné

Díky!

Italští barabové stavěli i krásný železniční most přes Mži u Pňovan. Stojí dodnes a snad se najsou i peníze na jeho opravu

Moc děkuju za doplněni!

Moc pěkná vzpomínka.

Když jsem žil v Třinci, usídlilo se zde hodně barabů z doby stavby jablunkovských mostů.

A nemusím chodit daleko, jeden potomek těchto statečných pracantů mi letos na štědrý den dopoledne opravoval protékající toaletu, um se v nich nezapře ani dnes.

Moc děkuju. A taky za nádhernou vzpomínku. Ono se tu hodně barabů i oženilo...