Naše babička se ze Svinčan v roce 1918 vdala do Prahy. V červnu, takže ještě za 1. světové války.... Taky máme v rodině osmičková výročí. Bylo ji právě 20 let, protože se narodila v roce 1998...
-bay-
Slavnostní odhalení svinčanského znaku v roce 1996
-bay-
Už tu chybí jen zákaz potulky :-) Ale Šmejdům vstup zakázán!
-bay-
Naše svinčanská rodina ve třicátých letech minulého století. Uprostřed prababička a pradědeček Látovi. Babička, jako nejstarší z dětí sedí po pravici pradědečka. U jejich nohou v pumpkách a nadčasových podkolenkach náš táta. A malá historická poznámka - n
-bay-
Tak tady jsem v hospodě na sále při 750. výročí (1976) doslova protancovala boty. Dnes je tu radnice.
-bay-
Kostelíček se slavným zvonem zasvěcený sv. Vavřinci. Je barokni z roku
-bay-
Fara je taky barokní. Zrovna je na prodej. Skoda, že jsem se nevdala k Rótšildum...
-bay-
Jako malá jsem litovala, že na pomníku není žádný náš příbuzný... až takové jsou dětské paradoxy...
Svinčany jsou v podhupo Železných hor
Zátiší s márnicí jak z Erbena...
...a ještě jedna smutnější...
-bay-
Ale protože já mam hřbitovy ráda, vždycky na nich najdu něco hezkého nebo úsměvného...
-bay-
A už zase zpátky. Máme povinnosti přímo a tuplovaně pozemské...
-bay-
Příbuzenské řeznické geny spojte se! Už se stalo...
-bay-
Má oblíbená fáze zabíjačky. Odkosťování neboli sežer, co můžeš....
-bay-