Nejen mailová smršť

Letní povídka pro Víkend MF DNES-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Datum : 29.7. 2013    17:07

Od :    [e-mail]

Komu : [e-mail]

Předmět :  Kde jsi, proboha?

Ježíšmarjá, telefon mi nebereš, doma nejsi, kam jsi zmizla? Chápu, že máš depku. Ale tos mi aspoň nemohla brnknout, jak to dopadlo? Šílím tady a doufám, že jsi aspoň na mailu. A že mi odpovíš.  Od té doby, co jsi zase single (haha, už vidím, jak při tomhle slově děláš ksichty – ale to mám napsat SAMA?) jsem z tebe na budku. Budu se opakovat a budu zase hnusná – buď ráda, že ses toho vola konečně zbavila. Táhlo se to jako med a je fajn, že jsi dokázala prásknout do bot. Neboť pamatuj, holka : Kdo uteče, ten vyhraje !

Asi jsem to přehnala, že jsem tě nutila do té internetové seznamky tak brzo (pokud jsi na mne kvůli tomu naštvaná). Každopádně ses třeba i trochu pobavila, ne ? ;-)  Nu, ti dva první se moc nevyvedli, ale co ten třetí???  Ten přece psal slibně! Bylas tam vůbec?  Volali jste si znova? Bože, připadám si jak tvá matka… Ozvi se, sakra! Aspoň dej vědět, kterým směrem mám vyslat pátrací psy!

Tvá jediná nejlepší kámoška, kterou máš

Datum : 29.7. 2013   19:03

Od :    [e-mail]

Komu :  [e-mail]

Předmět :  Žiju!

Milá moje jediná nejlepší kámoško, nejraději bych tě přerazila, ale o tom až později.

Hlásím, že jsem na chalupě. Jak ti je ostatně známo, máme tady blbej signál, pročež mailuju. A nejsem tu single (haha – ...a smíchu bylo k popukání…), je tu se mnou Bivoj. Představ si, že mi ho brácha vnutil. Asi ho vzaly ochranitelský bratrský pudy. Vyslechla jsem přednášku, jak i na samotě u lesa se může vyskytnout úchyl (možná má pravdu – k nám na tu naši výspu by se asi vskutku vydal jen absolutní psychopat), a tak mi Bivoj celou cestu slintal za krk. Jela jsem s ním poprvé úplně sama a musím uznat, že je způsobný. Do řízení mi nekecal.

Právě vidím, jak zvedáš oči k nebi. Sama s Bivojem! Hele, prostě si potřebuju vyčistit hlavu. Navíc je vedro a tady je aspoň kamennej barák. Včera v šest večer bylo ve stínu 36. Nevím jak v Praze, ale zde absolutní rekord!

Dnes to není o moc lepší. V poledne bylo 35. Teď to vypadá na bouřku. Dost se zatáhlo. Chudák Bivoj leží v předsíni na dlaždičkách a chvilkama i chroptí.

Tak jo. Ukojím tvou zvědavost. Ano, volali jsme si. A na rande jsem šla.  Ale bylo to naposled, co jsem podlehla tvým nápadům!!! Ty svý kecy o tom, že nejlepší seznámení jsou v létě, si dej zarámovat!

Ježíšmarjá, musím přerušit psaní, tady se děje něco strašnýho, začaly mlátit okna …

Kristova noho, už jsem zpět. Tak to zas byl zážitek. Píšu až po dvou hodinách. Asi nás lízla nějaká smršť, nebo co. Vůbec jsem nestíhala zavírat okna. Kupodivu jsou všechna celá. Lítala jsem jako šílená po baráku (Bivoj v závěsu) a čelila větru a dešti. V koupelně jsem se snažila zapřít okno pětilitrovou lahví s kvasinkama, neboť  mám tamtudy vedenou šňůru k sekačce. Vichr flašku srazil, Bivoj uskočil v poslední chvíli. Nezbylo než šňůru vyhodit ven do té činy. Vše trvalo pár vteřin, ale já byla kompletně mokrá, jak liják šlehal dovnitř. Mezitím začalo příšerně bouřit. Hromy, blesky, totální nebeská kanonáda. Bivoj se okamžitě napasoval v předsíni pod lavici a začal skučet. Proboha, proč zrovna my máme brazilskou filu, co se bojí bouřky? Vypadá jak pes baskervillský a nervy má nadranc víc než já… :-)   Pročež jsem si k němu sedla, celou bouřku jsem mu střídavě držela oči a uši (ano, chyběl druhý pár rukou – opět voda na tvůj mlýn) a vemlouvavým hlasem jsem ho ujišťovala o tom, že není sám a že se mu nic nestane. Totální absurdní drama!

Když skoroapokalypsa ustala, vydali jsme se na obhlídku. Bivoje jsem musela přinutit. Odmítal vystrčit čumák ze dveří. Slyšela jsem totiž ze zahrady i ze sadu nějaké divné zvuky. On asi taky. Takže, pamatuješ na tu naši trpasličí túji, jak našim před čtyřiceti lety garantovali, že nevyroste výše než do jednoho metru? Je to ta skoro pětimetrová ve skalce. Tedy byla. Už leží u sousedů vpravo. Smršť ji doslova ukroutila.

Sorry, musím končit, teď tu byla sousedka zleva. Prý mají na garáži lípu. To asi byly ty zvuky ze sadu. Jdu  obhlédnout situaci. Pokračování příště. :-D

Tvá jediná (svedená a opuštěná) :-)

Datum : 29.7. 2013   19:11

Od :    [e-mail]

Komu : [e-mail]

Předmět :  Se z tebe picnu!

Jásám, že jsi zvěstná. Hele, doufám, že jsi celá!  Jsem napnutá! Zatím se mi dostalo pouze podrobného líčení atmosférických jevů a psychického stavu Bivoje, ale já se ptám:  JAK DOPADLO TO RANDE?

Tvá netrpělivá

Datum : 29.7.  2013    19:46

Od :    [e-mail]

Komu :  [e-mail]

Předmět :  Žiju furt!

Potvrzeno. U sousedů je na garáži stoletá lípa. Naprosto příšernej pohled. Navíc tam kolem lítá snad milion včel. Jak lípa praskla, jsou vidět plástve. No, to bude radost. Prý přijedou i hasiči.

Při té příležitosti ti slibuji, že až se bude zítra odklízet,  půjdu se tam producírovat v nedělním šatu. Haha. Neboť tolik chlapů na jednom místě tu bylo naposled snad jen za třicetiletý války. Čímž se nechtěným oslím můstkem (řeč je o mužích) dostávám k tomu rande.

Co se dá dělat. Tys to chtěla, obrň se. Šetřit tě v žádném případě nebudu, neboť vše vylíčím krok za krokem.

Bylo to strašný. Já vážně vydržím víc než zvíře. Holt česká žena a švédská ocel ....

Nakonec jsme se dohodli, že se sejdem na Florenci u mekáče. Když jsem přichážela, viděla jsem ho už z dálky. Měl na nohou koně! Ale kdybys viděla jaký! Prostě nešlo si jich nevšimnout. Vypadal jak když se chystá tančit mexické národní. Při představování se na mne okamžitě vrhl a snažil se mne líbat. Stihla jsem nastavit tvář. U toho všeho strašně řval. Buď je nahluchlej, nebo je ze mlejna. Zhruba půlka Florence rázem věděla, že jsme se sešli na inzerát. Procházející naprosto nevěřícně zírali střídavě na mne a na jeho koně. Navíc jsem si vedle něj při svých 161 cm připadala jako obryně Stáňa. Z plna hrdla řval, že je překvapenej, že na inzerát přišla taková krásná ženská. To snad není možný, fakt je mile překvapenej. Mlčela jsem a násilím odtrhávala oči od vysokých podpatků jeho okovaných bot.

Navrhla jsem, že bychom si mohli jít sednout do té pizzerie, co jsi mi doporučila. Kráčeli jsme ke Karlínu za jeho stálého řevu, neboť se stále nevzpamatovával z toho, jak já jsem krásná a on překvapenej.

V pizzerii jsem se vrhla do strategického rohu s bláhovou nadějí, že tam budeme méně slyšet. Nikdy jsem nebyla v hospodě s lepší akustikou. Naštěstí nás tam moc nebylo, ale i ta hrstka hostů v protilehlém koutě se otáčela.

Obrnila jsem se.  Byl neobyčejně mluvný. Vyslechla jsem, že s inzeráty pomáhá kamarádovi, který je ňouma a neumí si najít ženskou. Mne údajně kamarád doporučil jemu. Fakt je moc příjemně překvapenej, jak jsem krásná. Má barák v Modřanech.  Pěstuje orchideje a bonsaje. Měl malou fabričku v Libni, ale tu prodal. Má dva kokry. Fakt je mile překvapenej (dlouhý pohled).

Číšník ho dokázal přerušit až s mou dopomocí. Dali jsme si pizzu a vodu. Pije vodu bez bublinek, protože bublinky vážou tuky. Má dceru a syna a tři vnoučata. Dvě holky a kluka.  Od loňska zhubnul dvacet kilo, byl děsně tlustej. Ochably mu ale svaly. Tak začal chodit do fitka. Proto taky pije vodu bez bublinek.

Vůbec na nic se mne neptal a já se šťastně nevnucovala.

Fakt je překvapenej, jak krásná ženská jsem. Včera měl totiž rande s jednou, co přišla s ulámanými nehty a na odbarvený hlavě měla pěticentimetrový odrosty! No, kdybys ji viděla! A dala si fernet a dělala u něj strašný ksichty. Proč si nedala třeba Danielse? Kdybys viděla, jakým autem jsem pro ni přijel!

Asi má nějaký úžasný fáro, bála jsem se zeptat, abych nevyvolala ještě něco dalšího. Už jsme totiž dojídali, čímž mi svitla naděje na ukončení…

Řekla jsem, že budu muset jít. Když jsem za sebe chtěla zaplatit, mávl rukou a dal mi najevo, že celková suma je pro něj směšná. Za jeho stálého řevu jsme vyšli ven. Opět se na mne sápal a snažil se mne líbat. Uhnula jsem. Při pokusu ruky kolem pasu jsem se odtáhla. Urazil se. Laškovně jsem mu sdělila, že je na můj vkus dosti a brzo kontaktní. Přestal mluvit. Vymyslela jsem si, že jdu na návštěvu ke známým za rohem v Karlíně. Začal se totiž najednou mocným hlasem nabízet, že mne kamkoliv odveze. Při loučení jsem se nechala políbit na tvář. Věděla jsem, že tak bude rychleji všemu konec. :-)

Závěrem jsem se ještě dozvěděla, že jsem fakt krásná a on je vážně mile překvapenej.

Šla jsem domů pěšky jak zmlácená břevnem. Už chápeš, proč jsem ti nevolala? Tohle muselo uzrát …

Tvá opravdu krásná ženská, ze který jsou některý chlapi fakt příjemně překvapený

P.S. Jo! A neměl bradu. CHCI CHLAPA S BRADOU !