Pan López, já a táta. Úplně vlevo syn pana Lópeze Mario. Ve svých čtrnácti letech jsem jím byla doslova okouzlena. Ale osud mne přátelstvím spojil s jeho starším bratrem Luisem. S Mariem jsme to nestihli. Zemřel mladý....
-bay-
Zleva: já, máma a dcera pana Lópeze Mariana na námesti v Cusku
-bay-
Slavný dvanácti úhlový kámen s "pupíkem". Do spojeni nestrčíte ani žiletku...
-bay-
...stále tam. U dalsich zapasovaných kamenů s pupíky
-bay-
Stále Sacsahuaman. Jde o historické foto. Těsně poté máma omdlela...
-bay-
Konecne Machu Picchu. Jako kondoří hnízdo schované na hoře. Vlevo jsou vidět serpentiny, kterými jsme z nádraží vyjizdeli nahoru mikrobusem...
-bay-
Náš luxusni hotel na Machu Picchu
-bay-
Táta, malá lama a mistní domorodci. Mimo nich jsme ještě při procházkách mezi ruinami potkali dva Němce ...
-bay-
...a ještě jednou se mnou...
-bay-
Takhle tehdy vypadal kámen Intihuatana, monolit, který možná sloužil jako astronomický kalendář. Ještě celý, jelikož v roce 2000 na něj pri natácení reklamy na pivo spadl jeřáb a urazil 8 cm z jeho špičky....
-bay-
My jsme se fakt chovali šetrně...
-bay-