Je to tragédie...

...když ve věku rentiérky zjistíte, že jste soutěživá. Rázem se přestanete důchodcovsky válet a večery trávíte samostudiem. Stalo se. Propadla jsem Hospodskému kvízu... 

Díky partě místních blogerů - hlavně Shaanovi - jsme se se ségrou staly členkami týmu, který zove "Jiný kafe". Každé úterý si v naší milované pivnici na Vinohradech dřeme mozky o lebku, abychom nahrabali co nejvíc bodů a umístili se aspoň na bedně.

Náš přísný, ale sympatický šéf Jirka vede tým pevnou rukou. A kdo jsou další členové? Mirka Švarcová a už zmíněný Shaana. A protože by nás mělo být šest, na zbylých dvou místech se točí naši kámoši - Gaco, Monika nebo Jirkova Jana. A další.

Řeknu vám, je to záhul. Když jsem se poprvé pochlubila svému známému, že chodím na Hospodský kvíz, vybuchl smíchy.  Otázal se, zda před nás postavěj panáky, my je vypijem, a pak hádáme, co v nich bylo. Hahaha.... houby panáky! Pět kol, deset témat a pětapadesát otázek. Aktuality, literatura, sport, hudba, historie a občas hravé specialitky jako třeba pokémoni, florbal, dýně nebo hlasy ptáků. To je pak masakr, to vám řeknu... A nebo taky musíte psát chemické značky morseovkou. V tom jsme ale byli nejlepší. Máme totiž Shaanu, který studoval chemii a chodil do skautu. 

Nejhorší, co se mi mohlo stát bylo, že jsme hned při mojí první účasti vyhráli. A ještě pak několikrát. Narostly mi kvízové perutě a celá jsem se pyšně nadula. O to horší byl držkopád směrem dolů. Letos se nám nějak přestalo dařit a už jsme byli i poslední. Zajímavé je, že se stejným počtem bodů, se kterým jsme jednou v létě vyhráli. Ale byla to taková sranda, že jsme konstatovali, že je to snad lepší než být první.

Včera jsme konečně smůlu prolomili, i když jsme nebyli první. My a Šumroňové jsme měli shodně 42 bodů, ale kolegové byli lepší v tipovacích otázkách. Takže vavříny, poloviční útrata a trofej ve formě šesti piv skončily v jejich rukách, peněženkách a hrdlech.

Tak zase příští úterý....