Americká princezna

Byla krásná, bohatá, vzdělaná, a na svou dobu hodně nespoutaná. A taky porodila jednoho z nejvýznamnějších mužů světa.

Jmenovala se Jeannette Jerome a narodila se roku 1854 v Brooklynu do rodiny milionáře. Říkalo se jí Jennie. Měla ještě dvě sestry - starší Claru a mladší Leonii. Otec Leonard byl finančník, tedy lépe řečeno spekulant, kterému se velmi dařilo. A tak děvčata vyrůstala v přepychu a bylo jim dopřáno vzdělání na patřičné úrovni. Sestry si osvojily vše, co tehdy ve výchově letělo - sportovaly, malovaly, hrály na hudební nástroje. O Jennie se říká, že byla skvělou pianistkou. Však ji také nějakou dobu učil Stephen Heller, romantický hudební skladatel, co se v Pešti narodil ještě pod jménem István. A tenhle pán měl z čeho čerpat, jelikož sám byl dost dobrý a k tomu všemu se ještě kamarádil s Lisztem a Chopinem....

Taky se hodně cestovalo. A tak matka jednoho dne odvezla dcerky do Paříže. Pro rozhled a doplnění vzdělaní. Onen rozhled se zřejmě týkal i poohlédnutí po evropských ženiších. To se tehdy v Americe docela provozovalo. Dámy ale určitě  nečekaly, že cesta bude až tak dramatická. V Paříži je totiž roku 1870 tak trochu zaskočila prusko-francouzská válka. Pročež se raději přesunuly do Anglie. Také v Londýně žily bohatým společenským životem. Třem sestrám Jeromovým se všeobecně říkalo The Good, the Witty, and the Beautiful, tedy hodná (Clara), duchaplná (Leonie) a krásná. A právě tou byla Jennie....

Jednoho srpnového dne roku 1873 se Jennie, na regatě u ostrova Wight,  seznámila s jistým lordem. Na večírku, který pořádal princ waleský (budoucí král Edward VII.) na počest svého ruského bratrance - budoucího cara Mikuláše II. Oním lordem byl Randolph Churchill, třetí syn Johna Winstona Spencera-Churchilla, sedmého vévody z Marlborough. A nastal fofr, neboť už za tři dny se slavilo zasnoubení a svatba byla do roka - 15. dubna roku 1874. Tím dnem se Jennie, aniž by o tom věděla, stala tzv. americkou princeznou. Tak dnes historie označuje bohaté mladé Američanky, které svými věny a novou mladou krví v Británii křísily zchudlé, ale vznešené šlechtické rody. Koncem 19. století docela boom...

A o to asi šlo i v případě Jennie a Randolpha. Američtí rodiče jásali, že se dcerka stane šlechtičnou, ale u Churchillů asi moc veselo nebylo. Konec konců, šlo o svazek pod úroveň. Zřejmě proto se svatba mladého páru nekonala v Anglii, ale na britském velvyslanectví v Paříži. Žádná velká trachtace, jen svědci, rodiče nevěsty a bratr ženicha markýz z Blandorfu, který jako jediný na obřadu zastupoval rodinu. Žádné vévodkyně ani vévodové se nekonali. Ale zrodila se nová lady - Jennie Randolph Churchillová.... 

Jennie nebyla jen manželkou šlechtice, ale také politika. Už krátce před svatbou byl Randolph zvolen poslancem britského parlamentu. A do tohoto života naskočila akční Jennie s plnou vervou. Byla velice oblíbená a obdivovaná, takže její kontakty na nejvyšší úrovni manželovi často hodně pomohly. Stihla také splnit svou roli ženy - 30. listopadu roku 1874 se narodil pokračovatel rodu - Winston Leonard Churchill. Netřeba představovat, že... Ale jednu minipikantérii přidám. Winston se narodil jen necelých osm měsíců po svatbě. Oficiálně byl nedonošený...

Druhý syn John se narodil o šest let později a i v jeho případě se koná malá záhada. Sestry lorda Randolpha měly totiž podezření, že biologickým  otcem malého Johna je generál Evelyn Boscawen, se kterým měla mít Jennie v té době pletky. Čímž naznačuji, že matka Winstona Churchilla žila opravdu bohatým životem. Však mezi její obdivovatele patřil i proslavený svůdník princ waleský, budoucí anglický král. A prý nezůstalo jen  u toho obdivu... V tomhle směru je pro nás zajímavé, že o pár let později obdobná jiskra přeskočila mezi Jennie a Karlem Kinským z Vchynic a Tetova, který byl vyslancem rakousko-uherského císaře u britského dvora.

A jelikož Jennie nehodlala zanedbávat politickou kariéru svého manžela, o syny se staraly hlavně chůvy. Nakonec i s její pomocí se Randolph stal roku 1885 ministrem pro Indii a do roka z něj byl ministr financí. Jenže ve vládě nikdy moc oblíbený nebyl. Tak nějak neuměl prosadit své myšlenky, víc mluvil, než myslel a byl dost prudký. A když jednoho dne dramaticky rezignoval na svou funkci v bláhové naději, že ho budou přemlouvat, byl konec. Předseda vlády lord Salisbury využil situace a nepohodlného člena kabinetu se tímto elegantně zbavil. Lord Randolph se dokonale znemožnil a do politiky se už nevrátil. Možná bylo jeho podivné chování a výkyvy nálad způsobeny nemocí. Lord Randolph měl totiž syfilis....

Jennie zachránilo jen to, že v té době už jejich manželství nefungovalo. Nenakazila se. O nemocného manžela se ale starala až do samého hrůzného konce. Lord Randolph zemřel roku 1895. Bylo mu pouhých 45 let. Tehdy už Winston dostudoval vojenskou akademii a měl hodnost podporučíka. Svou matku vždycky velice miloval, ale moc si ji neužil. Jennie si našla k synovi cestu mnohem později - když mu začala radit v jeho politické kariéře.

Po pětiletém vdovství se Jennie znovu provdala. Vzala si majora skotské gardy jménem George Cornwallis-West, který byl o dvacet let mladší než ona. Manželství trvalo do roku 1912, kdy Jennie od muže odešla. Rozvedli se v roce 1914. Pak přišla světová válka a s ní první vzestop Winstonovy politické kariéry. Ve vládě Lloyda George se stal ministrem pro výrobu válečného materiálu. V té době - 1. června roku 1918 - se jeho matka vdala potřetí. Další Winstonův nevlastní otec Montagu Porch byl o tři roky mladší než on. Jennie bylo v té době 64 let a pořád byla okouzlující. Její manžel byl důstojník a většinu života sloužil v Africe. Před svatbou působil v britské civilní správě v Nigérii. Byli spolu tři roky.

Zrovna, když Montagu v květnu roku 1921 znovu pobýval v Africe, byla Jennie na návštěvě u známých v Somersetu. Ve střevíčkách s vysokým podpatkem uklouzla na navoskované podlaze a zlomila si nohu v kotníku. Do otevřené fraktury se dostala gangréna, takže lékaři museli amputovat nohu pod kolenem. Jennie zemřela 9. června roku 1921 na komplikace po tepenném krvácení během operace. Prožila bouřlivý a výjimečný život a stejně tak z něj i odešla...

Naštěstí tu po ni  zůstal její úžasný syn, na kterého čekal vrchol politicke kariéry v době nejtěžší - válečné. Bůh ví, jak by dnes svět vypadal bez něj...

Zdroje /fakta/: La vida loca de mamá Churchill, A. Goňi, Wikipedia, mujeresenhistoria.com