Blbý a blbější

Včera večer jsem si nenechal ujít první předvolební debatu z Olomouckého kraje, bohužel kromě bravurního moderováni Václava Moravce se diváci moli kochat hlavně některými těžko srozumitelnými výroky. 

Je smutné, že si naše země zaslouží na pozici třetího nejvyššího ústavního činitele člověka, jehož jedinými dvěma nejvyššími předpoklady jsou a) hloupost b) členství v ČSSD. Nutnost dopracování vypracovaných návrhů ve mně včera vzbudilo pocity mixující smutek a pobavení. Pan předseda Vlček se pak snažil z konkrétních, jednoduchých a srozumitelných otázek vyčarovat velkou komplikovanost řešení neustálým opakováním vět: "To není tak jednoduché" a "Je to složitější".

 Ivan Langer mě mimojiné zase odrovnal výrokem, že poslanci by měli být placeni podle toho, jak se daří České republice (prý například: kdo schválí zadlužující rozpočet, bude mít nižsí plat). Vskutku nádherná myšlenka. Dále bych navrhoval, aby dětští lékaři byli placeni podle toho, okolik jejich pacienti překročí průměrnou dobu dožití.

A ještě zpět k panu Vlčkovi. Jeho teorii třech hromádek jsem snad porozuměl. Poslanec by dostával peníze pro sebe, na asistenta a na kancelář. Předpokládám, že je to jenom redukce počtu současných hromádek. Zdůvodnění pana předsedy je přehlednější kontrola, jak s penězi poslanec naloží. Panu Vlčkovi bych nabídnul velmi liberální návrh, dejte poslanci jeden plat, jeden finanční obnos a ať si s ním dělá co chce. Sám poslanec totiž jistě bude hospodařit nejlépe s prostředky, bude-li vědět. že část, kterou ušetří, mu zůstane v kapse.