Komunismus, vyrovnání se s obdobím v letech 1948 - 1989

Co byl vlastně socialismus? Co znamená slovo komunismus? Tento článek vysvětluje některé pojmy z období let 1948 -1989 a snaží se hledět objektivním okem na tehdejší, zejména ústavní zákony. 

1. Jak vznikl “komunismus”? 

Aristokracie byla také trochu tmářská, jako středověk. “Revoluci” dělali dělníci a ti knihy neměli, nebyly školy. Knihy měla aristokracie. Zrušíme aristokracii, ale co bude pak? Někteří přesto studovali knihy a vymysleli to nejlepší pro lidi – komunismus. Byli to Karl Marx a Friedrich Engels ve své práci  The Communist Manifesto. 

1. Co to byl Komunistický Manifest 

Komunistický manifest by v dnešní době byl pojmenován jako programové prohlášení všech komunistických stran, na kterém se shodly.  

1. Proč komunismus nefungoval v období Stalinismu a Leninismu? 

Knihy zřejmě komunisté neměli z klášterů. Chápu, proč by měl být sekulární stát, tedy proč by měla být odluka církví od státu. Ale zrušit církve, to je i dnes nemyslitelné, protože udržují morálku ve společnosti, a nejen to, dokonce i některé normy, já bych řekla v obyčejové formě: “nezabiješ, nepokradeš,” a podobně. Komunismus, který počítá s rovností lidí v podstatě počítá i s tím, že jsou všichni hodní a “musí věřit v lepší zítřky”, ale to, co člověka v krizových situacích zachrání, je vždy víra v Boha. 

1. Komunismus po 2 světové válce 

1938, Mnichovská dohoda rozdělila Evropu na dva bloky. Lidé se neuměli smířit s tím, co udělala Francie, Velká Británie, Itálie a Německo, proto se přiklonili ke vstupu do SSSR, české země ztrácely v “západní” Evropě svou samostatnost. Proč vlastně “Sovětský svaz”? Svaz sovětských socialistických republik byl založen nikoli na společné myšlence komunismu, ale byl něco jako Evropská Unie dnes. Byl to spolek zemí, které se v budoucnu potencionálně chtěly federalizovat. 

Komunismus se po 2. světové válce hodil ze dvou důvodů: 

1) zabránil návratu aristokracie (beztřídní společnost) 

2) stát napravoval důsledky 2. světové války  -> 2 cesty: 

• Z Evropa  - lidé sami spravovali důsledky druhé světové války, zničené hospodářství, ornou půdu 
• V Evropa - budovatelský socialismus - důsledky 2. světové války napravoval stát, z toho plynulo mnoho věcí: státem řízené hospodářství (dvouletky, pětiletky), státem řízená ekonomika, průmysl a obchod, ale i neexistence samosprávy (existence pouze přenesené působnosti v národních výborech). 
1. Vysvětlení některých pojmů 

Budovatelský socialismus: 

• Budovatelský - snaha společnými silami budovat stát. Komunistická strana Československa se rozhodla, že stát bude ten, kdo bude napravovat důsledky 2. světové války (viz. Výše), zbořené domy etc. A všichni společnými silami budovali stát. 
• Socialismus - Česká strana sociálně demokratická tomu říká sociální stát, jen více sociální. Je to stát se silně vybudovaným sociálním (záchranným) systémem pro lidi, kteří nemají práci a z nějakého důvodu nemohou pracovat, jako jsou důchodci, děti, rodiny s dětmi, nemocní lidé bez práce, (studenti, ale to je sporné, jestli bych je nezařadila mezi děti, protože navěky student studovat nemůže). Znamenalo to v důsledcích sociální zabezpečení, jako máme dnes + bezplatné školství, bezplatné zdravotnictví, levné nájmy, státní družstevní byty, zvláště pro rodiny s dětmi, vysoké důchody etc. 

Komunismus: 

Heslo komunismu by mohlo vyjádřit heslo husitů: “Všichni lidé bratry jsou”, až na to, že se lidé oslovovali “soudruhu”, “soudružko”. Co to je komunismus? Beztřídní společnost. V preambuli Ústavy z roku 1960 můžeme nalézt větu: “V čele republiky stanula Komunistická strana Československa, osvědčený předvoj dělnické třídy,...”. Třídy? Tato ústava usilovala ve své podstatě o zrušení všech hierarchií ve společnosti, všech tříd, všech kast, lepší společnosti. Zrušení soukromého vlastnictví s tím nemělo co dělat, často se mylně uvádí, že vyvlastnění majetku mělo zajistit rovnost lidí. Není tomu tak. Všichni lidé už si rovni byli. Vyvlastnění bylo vlastně důsledek rovnosti, to znamená: Jsme si všichni rovni, a proto už nám nezáleží na majetku, jaký máme, na společenském postavení vzniklém z bohatství nebo aristokratického titulu (zrušení aristokratických titulů). Bylo to svobodné rozhodnutí lidí vzdát se nemovitého majetku a žít nadlehčeně řečeno “jako v pravěku”. Byla to také pojistka proti oligarchii (já jsem bohatší, jsem lepší), avšak nebylo to to podstatné. 

S tím souvisí jedna myšlenka, myšlenka komunismu, že právo zanikne. S tím nesouhlasím a dovolím si zde uvést svou futuristickou ideu: 

Právo by podle mého názoru nezaniklo, pouze by se transformovalo. Proč by právo nezaniklo? Co kdyby i v této mírumilovné společnosti někdo někoho zabil? Musí existovat nějaká nezávislá pravidla, která vymáhá nezávislá entita a máme právní stát. Proto první závěr mé práce je, že komunismus není proti demokratickému právnímu státu. Nezaniklo by právo, ani stát a tím pádem ani demokracie jako druh státního zřízení. 

Jak by se právo transformovalo? Mírně futuristické úvahy o komunistickém právu: 

Kauzy by se řešily jiným způsobem: 

Otázkou. 

“Proč ho chcete zabít?” 

“Proč jste to nevrátil?” 

Každý právní problém, včetně vraždy je pouhé nedorozumění. V tomto společenském zřízení je víra v člověka a také z toho plynoucí snaha pochopit člověka.  

Příklad: A: “Proč ho ohrožujete?” B: “Nechce se odstěhovat, už nevím, jak mu to mám říct.” Takový problém se dá vyřešit pacifisticky - otázkou “Proč se nechcete vystěhovat?” B: “Myslím, že ona je ta pravá.” A co když není? Nebo, co když potřebuje čas, to všechno se dá vyřešit smírnou cestou.  

Ať už jsou mé úvahy správné, či nikoli, právo by jistě nezaniklo. 

Úcta k práci a pracujícímu lidu: 

Nejdůležitější bylo to, že pokud by někteří lidé nepracovali, vznikla by znovu otrocká společnost. Pokud by například studující nepracovali, část populace by pracovala pro ně, čili by vzniklo otroctví. Je jasné, že v takové společnosti museli všichni pracovat, proto i v pozdravu komunisté uváděli heslo “Čest práci!”, bylo to velice důležité, byla to mantra komunismu.  

Druhým důvodem bylo, že po druhé světové válce nebylo mnoho vysokých postů a bylo potřeba vykonávat i podřadné práce.  

1. Co je prioritou dnešní Komunistické strany dnes? 

Program komunistické strany se od dob Komunistického Manifestu moc nezměnil, jen přibyly některé aktuální problémy. Novinkou je bezplatné MHD, což si myslím, že souvisí s ochranou životního prostředí. A “co největší participace lidu na moci”, čili zákon o obecném referendu, co nejpřímější demokracie. 

Pluralita názorů, včetně politických, je pro komunistickou stranu velice důležitá, protože byť vymyslíte sebelepší věc, vždy na tom může být něco špatně a je dobré poslechnout si i jiný názor, poznámku, připomínku, otázku, jiný pohled. 

1. Závěrem 

Sekularizace (odluka církve od státu) ano, ale ne zrušení náboženství nebo církví, naopak podpora církví. 

Právo nezanikne, komunismus není proti právnímu státu.