Vzpomínáček - 9. června - Smlouva s firmou Steyr

Co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 9. června. Zrušení roboty, založení Kolbenky, uznání SSSR, 1968, smlouva s firmou Steyr... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Výběr:

Zrušení roboty, založení Kolbenky, uznání SSSR, 1968, smlouva s firmou Steyr, svátky

Události:

1471 – České poselstvo dorazilo do Krakova oznámit výsledek volby králi Kazimírovi IV.; předložilo mu 19 požadavků, z nichž nejdůležitější byl článek o zachování kompaktát. Dostalo se jim příslibu (mj. v zajištění smíru s Římem, ve splacení značných dluhů).

1848 – Moravský zemský sněm se usnesl na zrušení roboty dnem 1. července 1848 za mírnou finanční náhradu (reluici); většina robotních povinností byla na Moravě vykoupena již před rokem 1848. Usnesení sněmu potvrdil 8. července t. r. císař Ferdinand I.

1896 – V Praze-Vysočanech byla založena ing. E. Kolbenem elektrotechnická továrna Kolben a spol.; již v listopadu t. r. začala vyrábět první elektrické přístroje a stroje, o dva roky později ji odkoupila Živnostenská banka a přeměnila ji na akciový podnik. "Kolbenka" dodala roku 1899 zařízení pro pražskou ústřední elektrárnu v Praze-Holešovicích.

1933 – Po prudkém boji uvnitř koaličních stran byl přijat zmocňovací zákon ("o mimořádné moci nařizovací"), kterým se rozšiřovala pravomoc vlády na úkor parlamentu; na jeho základě byl upraven i celní sazebník, došlo ke změnám v dovozních listech i k revizi gentského systému. Byl výslovně omezen na hospodářskou sféru. Zmocňovací zákon byl rovněž doplněn řadou zákonů politického charakteru, které chránily demokracii před extremistickými skupinami i organizacemi (mohly zastavit jejich činnost). Byl prodlužován do léta 1937.

1934 – ČSR uznala de iure Sovětský svaz a navázala s ním diplomatické styky.

1959 – Na sjezdu socialistické kultury vyzvalo stranické vedení tvůrčí pracovníky "k vysoké odpovědnosti za uskutečnění cílů socialistické kulturní revoluce, za široké osvojování marxistického světového názoru, k aktivní účasti na překonávání ideologického dědictví minulosti a na formování socialistického člověka".

1968 – přináší Rudé Právo rozhovor s ministrem kultury M. Galuškou. ~ Mladá fronta má článek J. Hanzelky „Okamžik pravdy“.

1969 – Plenární zasedání městského výboru KSČ zvolilo nové předsednictvo a nového vedoucího tajemníka O. Matějku. ~ Ministr vnitra J. Pelnář na tiskové konferenci kategoricky odmítl zprávy západního tisku a stanice Svobodná Evropa, že se v Československu připravuje vlna zatýkání či politické procesy. Bezpečnostní orgány důsledně dodržují platné zákony a v žádném případě nebude dopuštěn návrat k padesátým letům ve straně a státu. ~ Výbor Svazu českých novinářů projednal činnost svých orgánů a realizační směrnici květnového pléna ÚV KSČ, dále odhlasoval demisi předsednictva a zvolil nové. Z vedení odešli J. Ruml a J. Lederer. Předsedou byl i nadále zvolen V. Kašpar, vedoucím tajemníkem St. Maleček a místopředsedy B. Marčák, O. Vondrák, J. Jirka a Z. Fořt.

1972 – V Praze proběhl sjezd Československé strany lidové, na němž byly přijaty nové stanovy strany. Lidová strana se přihlásila k aktivní podpoře politiky KSČ a musela za svého čestného předsedu zvolit "muže padesátých let" J. Plojhara; předsedou se stal A. Pospíšil, 27. července 1973 ho nahradil R. Petera.

1985 – Autor Vzpomínáčku se ve vlaku poprvé potkal se svou manželkou. :))

2003 – Zemřel Vladimír Tesařík, zpěvák a hudebník, člen skupiny Yo Yo Band (* 20. září 1947)

2006 – Ministr obrany Karel Kühnl podepsal s rakouskou firmou Steyr smlouvu na dodávku 200 obrněných transportérů za 23,6 miliardy korun. Za tento krok byl kritizován ODS, protože odcházející ministr k tomu již neměl dostatečný mandát.

Svátky:

Svátek mají Stanislava, Efrém, Libor a Jošt.

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Stanislava. Význam jména je stejný jako u jeho mužského protějšku - "upevni slávu", "staň se slavnou". V martyrologiu svatých není toto jméno zastoupeno, přesto je jeho obliba velká. Nejenom u nás bychom našli mnoho Stáň a Stániček, jsou i v Polsku, Bulharsku, na Slovensku a na Balkáně. Jak je vidět, je to jméno přímo všeslovanské.

V církevní kalendáři dnes nalézáme Efréma nebo také Efraima. Toto jméno má své kořeny až ve starověku a znamenalo "hruška". V Písmu svatém se dočteme, že Efraim byl mladším synem Josefa Egyptského, syna Jákobova.

Dnes slaví svůj svátek Efrém Syrský. Narodil se kolem roku 306 jako syn křesťanských rodičů v Nisibisu (dnes Nusaybin, Turecko). Od mládí jej přitahoval asketický život. Přijal jáhenské svěcení a v průběhu deseti let se vypracoval ve slavného učitele bohovědy a žádaného poradce biskupů. Není divu, nad mnohými vynikal nejen věděním, ale i duchem. Přitom však zůstal skromným a zdrženlivým člověkem. Čím více rostl jeho věhlas, tím více se stahoval do pozadí. Jeho rodné město připojili ke své mohutné říši Peršané, a tak musel Efrém uprchnout do Edessy (dnes Urfa, Turecko). I zde se stal brzy vyhledávaným rádcem a pomocníkem. Po životě naplněném věděním a láskou zemřel Efrém 9. června roku 373 v Edesse. Je považován za jednoho z největších vzdělanců a básníků syrské církve, dostalo se mu dokonce čestného přízviska "harfa Boží". Papež Benedikt XV. jej v roce 1920 jmenoval po zásluze církevním učitelem.

Dalším dnešním oslavencem je Libor. Toto jméno hovoří o tom, že jeho nositel je "libý a milý člověk".

Dnešní světec Libor z Le Mans takovým skutečně byl. Je patronem biskupství Paderborn. V době svého episkopátu v Le Mans (od roku 348) nechal vystavět mnoho kostelů a vypráví se o něm, že měl schopnost uzdravovat. Snad i proto se k němu dodnes modlí lidé, aby jim pomohl proti onemocnění bolestivými kameny. Zemřel 9. června roku 397 v Le Mans. Jeho ostatky byly přeneseny v roce 936 do Paderbornu, hrobka však byla za třicetileté války vyloupena. 27. října roku 1627 se podařilo vzácné relikvie opět vrátit na původní místo.

Dříve měl v našem kalendáři svátek Jošt. Toto jméno má své kořeny až v keltském jazyce a znamenalo "bojovník". Český tvar vznikl složitou cestou z francouzského Jodoce přes Jobst až k naší variantě.

Neslavnějším z našich Joštů byl synovec císaře a krále Karla IV. (asi 1354-1411). Prodělal úžasnou kariéru od markraběte moravského přes kurfiřta braniborského, vévodu lucemburského a posléze si roku 1410 posadil na hlavu i korunu římského krále. Byl to člověk neobyčejně vzdělaný a sečtělý. Vedle toho se ukázal jako dobrý finančník a ctižádostivý politik. Jeho současníci jej po smrti Karla IV. považovali za jednoho z nejschopnějších Lucemburků. Jošt prý vynikal velikou vzdělaností, takže ho jeho současníci nazývali nejučenějším panovníkem svého věku. Nejraději ze všeho měl knihy a rád se jimi obklopoval. Jen málo si jich ale sám koupil, většinou si je prý půjčoval na věčnou oplátku. Platí tedy, co je o něm psáno: "Obcování byl uhlazeného a co do rozumu, sobectví a chytrosti převyšoval všecky své příbuzné".

V keltském kalendáři stromů dnes končí měsíc hlohu Úath.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)