Vzpomínáček - 9. července - Opoziční smlouva podepsána

Co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 9. července. Základní kámen Karlova mostu, majestát na náboženskou svobodu, Jan Neruda, Melantrich, Commonwealth of Australia, Benešovo prozatímní státní zřízení, rozhovory o vstupu do NATO, podepsána opoziční smlouva... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Události:

1357 – Karel IV. údajně položil základní kámen Karlova mostu v Praze.

1540 – Anglický král Jindřich VIII. anuloval svůj sňatek s Annou Klévskou.

1578 – Narodil se Ferdinand II., český a uherský král, římskoněmecký císař († 1637)

1609 – Rudolf II. podepsal českým stavům (přes odpor některých katolíků) Majestát na náboženskou svobodu, jež povoloval třem stavům a jejich poddaným tzv. Českou konfesi z roku 1575 a dával stavům právo obsazovat dolní konzistoř (24 seniory) i správu univerzity; rovněž jim dovoloval volit ze svého středu sbor 30 defenzorů. Podle Majestátu nesměl být nikdo proti své vůli nucen k žádnému náboženství. Ve svých formulacích to byl nejliberálnější náboženský zákon v Evropě vůbec, navíc umocněn ještě tzv. dodatky - Porovnání (katolíků s evangelíky), Artykul o dání moci defenzorům a slibem nekonfiskování statků politickým odpůrcům. Jednota bratrská, luteráni i kalvinisté získali legální podmínky k náboženskému životu. Majestát měl po zapsání do zemských desek 22. července povahu zákona a vyjadřoval přesun mocenské převahy na stranu stavovské opozice.

1654 – Teprve jedenadvacetiletý římskoněmecký a český král Ferdinand IV. se nakazil černými neštovicemi a nečekaně zemřel. Následníkem trůnu se stal jeho čtrnáctiletý bratr Leopold.

1834 – Narodil se Jan Neruda, český spisovatel a novinář, představitel májovců († 22. srpna 1891)

1898 – vzniklo Tiskařské družstvo Národně sociální strany, pozdější nakladatelství Melantrich.

1900 – Anglická královna Victorie vydala králpvský souhlas k jednání o vytvoření Commonwealth (Britské Společenství) of Australia, sjednocujícím jednotlivé kolonie na kontinentu pod jednu federální vládu.

1940 – Československý národní výbor se usnesl ustavit na britské půdě prozatímní státní zřízení; bylo tvořeno prozatímní vládou v čele s J. Šrámkem, prezidentem - stal se jím E. BENEŠ [1940-1948] a Státní radou.

1959 – Národní shromáždění přijalo řadu nových zákonů: o ochraně zemědělského půdního fondu, o JZD, o zemědělské dani, o výkupu zemědělských výrobků, o osvětové činnosti, o jednotné soustavě knihoven a o muzeích a galeriích.

1968 – V Nitře se konala celostátní konference družstevních a jednotlivě hospodařících rolníků. – V Bratislavě byla celoarmádní konference KSČ za účasti O. Černíka. ~ Okresní orgány v Karlových Varech obdržely německy psaný dopis, adresovaný náčelníkovi Lidových milicí, v němž anonym upozorňuje, že mezi Sokolovem a Chebem se nacházejí v kanálu (silniční propusti) zbraně. Výjezdová skupina Veřejné bezpečnosti v Sokolově však nic nenašla, ale zpráva vzbudila velký ohlas. ~ Předsedou přípravného výboru čs.-britské společnosti byl zvolen Josef Grohman, bývalý předseda Mezinárodního svazu mládeže.

1969 – Plenární zasedání městského výboru KSČ v Praze pozastavilo členství novináři K. Kynclovi a zavedlo s ním stranické šetření. ~ M. Dzúr a K. Rusov jednali v Moskvě s maršály A. A. Grečkem a I. I. Jakubovským o reorganizaci čs. armády, přičemž sovětští činitelé požadovali urychlení očisty od „pravicově oportunistických živlů“.

1987 – V nově restaurovaném Lobkovickém paláci Pražského hradu byla otevřena stálá výstava Národního muzea s názvem Památky národní minulosti.

1997 – Na závěr summitu NATO v Madridu byla přizvána ČR (spolu s Polskem a Maďarskem), aby zahájila rozhovory o svém vstupu do NATO s cílem podepsat protokol o přistoupení v prosinci 1997 s tím, že by členství vstoupilo v platnost do dubna 1999.

1998 – Vedení ČSSD a ODS podepsala smlouvu mezi oběma stranami o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR; smlouva umožňovala sestavit menšinovou vládu ČSSD při toleranci ODS. Současně zaručovala nejdůležitější křesla ve Sněmovně (i v Senátu) pro opoziční ODS. Vedení Unie svobody i KDU-ČSL označila dohodu za protiústavní.

Svátky:

Svátek mají Drahoslava, Veronika (Giulianiová) a Vavřinec.

Dnes má v občanském kalendáři svátek Drahoslava. Jak již znění jména napovídá, každá jeho nositelka je "drahá" a "slavná". Jak drahá a jak slavná, to už musí posoudit manželé a přátelé všech Drahoslav, Drahun a Drahušek.

V církevním kalendáři si dnes připomínáme Veroniku. Základem tohoto jména je makedonská Beréniké s pozdější výslovností Vere-, která je odvozena od řecké Feríké, "nositelky vítězství". Jiné výklady a verze byly již zcela věrohodně vyvráceny.

Dnešní oslavenkyně se celým jménem jmenuje Veronika Giulianiová a narodila se 27. prosince 1660 v Mercatellu u Rimini (Itálie). V 16 letech vstoupila v Citt'a di Castello na sever od Perugie do Řádu sester klarisek - kapucínek, kde přijala jméno Veronika. V roce 1694 převzala ve svém klášteře péči nad novickami a v té době měla i zjevení, při kterém spatřila tajemný kalich. Postupně začala na své tělo přijímat Kristova stigmata (ránu v boku a ostatní tělesná zranění) a při všech těchto událostech nepředstavitelně trpěla. Marně se snažila své rány ukrýt, vše se záhy prozradilo. Na církevní příkaz ji podrobovali nejtěžším zkouškám: zbavili ji úřadu, přišla o hlasovací právo v klášteře a všichni s ní zacházeli jako s podvodnicí. Teprve po létech byla její stigmata oficiálně uznána a Veronika se roku 1716 stala ve svém klášteře abatyší. Zemřela po životě plném milosti a utrpení 9. července roku 1727. Papež Řehoř XVI. v roce 1839 velkou mystičku svatořečil.

Dříve míval v našem kalendáři svátek Vavřinec. Jednalo se o patrona kapucínského řádu Vavřince z Brindisi, který má ve světovém kalendáři svůj svátek 21. července. Přišel na svět jako syn benátských rodičů 22. července roku 1559 v apulském městě Brindisi (Itálie). Jeho křestní jméno bylo Julius Caesar. Rodiče mu velmi brzy zemřeli, a tak se chlapec stal již v 16 letech řeholníkem a přijal jméno Vavřinec. Zakrátko z něho byl velice učený člověk. Získal funkci provinciála v Toskánsku a počátkem 17. století se stal dokonce nejvyšším představeným celého řádu. Byl to také on, kdo do českého prostředí přivedl kapucíny - v roce 1600 založil první klášter česko-rakouské provincie v Praze na Hradčanech. Jedna událost z něho učinila dokonce válečného hrdinu. Ve válce proti Turkům (1601) osobně provázel do bojů císařské vojáky a dodával jim neustále odvahu, čímž se částečně zasloužil i o konečné vítězství nad Turky u Stoličného Bělehradu (dnes Székesfehérvár). Při jedné diplomatické misi v Lisabonu, přesně v den svých narozenin 22. července roku 1619, zemřel. Svatořečen byl 8. prosince 1881 a 19. března roku 1959 jej papež jmenoval církevním učitelem. Vavřinec po sobě totiž zanechal bohatou literaturu, mezi jinými četná kázání a úplnou mariologii. Jedním z jeho nejslavnějších děl byla Lutheranismi Hypotyposis, kde se Vavřinec pokouší vyvrátit učení Lutherovo.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje