Vzpomínáček - 8. června - Komunisté a socialisté se dohodli

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 8. června. Václav českým králem, první veřejná anatomická pitva lidského těla, komunisticko-socialistická dohoda, román 1984, Huascarán 1970, prezident pověřil V. Klause sestavením vlády. Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Události:

1216 – Na shromáždění šlechty a ostatních hodnostářů v Praze nechal Přemysl Otakar I. zvolit svého jedenáctiletého syna Václava (pocházel z druhého manželství s Konstancií Uherskou) českým králem; Fridrich II. volbu potvrdil ještě v témže roce listinou z Ulmu. Tím byl zrušen tzv. stařešinský řád z doby Břetislava I. (1054) a zavedena zásada primogenitury (prvorozenectví); nároky vedlejší větve rodu - Děpolticů - byly pominuty.

1600 – V Rejčkově koleji v Praze provedl lékař (slovenského původu) Ján Jesenský - Jessenius první veřejnou anatomickou pitvu lidského těla. V pozdějších letech byl rektorem Karlovy univerzity a patřil k významným činitelům stavovské opozice (popraven roku 1621 na Staroměstském náměstí).

1849 – Podle lombardsko-benátského vzoru bylo v monarchii zavedeno četnictvo s funkcí státní bezpečnosti, dohlížející funkcí nad obecní policií a také funkcí asistenční a podpůrnou.

1870 – Zemřel Charles Dickens, anglický spisovatel (* 7. února 1812)

1945 – Zástupci tří politických stran - komunistické (K. Gottwald), sociálně demokratické (Z. Fierlinger) a národně socialistické (P. Zenkl) podepsali Dohodu o společném postupu stran národního bloku pracujícího lidu měst a venkova. Součástí dohody byla úmluva o vytváření jednotných společenských organizací (mládeže - Svazu české mládeže a Svazu slovenské mládeže, odborů - ROH, družstev a zemědělců - Jednotného svazu českých zemědělců). ~ Ve vládě projednávány územní požadavky ČSR na Kladsko, Ratibořsko a Hlubčicko (bývalá německá území, která SSSR postoupil do polské správy); nejostřeji vystupovali a maximální nároky kladli komunisté (V. Kopecký).

1949 – Byl publikován román 1984 anglického spisovatele George Orwella.

1968 – W. Ulbricht na zasedání pléna ÚV SED kritizuje ostře „novou východní politiku NSR“ a situaci v ČSSR. Jeho projev byl otištěn až 21. 6. po skončení oficiální návštěvy čs. ministra zahraničních věci v NDR. ~ Předseda vlády O. Černík měl projev v Čs. televizi o konzolidaci demokratizačního procesu, federativním uspořádání státu a o podnikových radách. ~ Rudé Právo v článku „Tříštění jednoty dělnické třídy ztěžuje obrodný proces“, uveřejňuje sdělení ÚV KSČ, které odmítá obnovení činnosti sociálně demokratické strany. ~ V deníku Obrana Lidu je rozhovor s Josefem Jodasem pod titulkem „Komunisté mimo zákon?“, v němž je označeno lednové plénum ÚV KSČ jako „puč, vyvolaný reakční skupinou ve straně“.

1969 – Vedení ministerstva vnitra vypracovalo zprávu o bývalém ministrovi J. Pavlovi a založilo jeho osobní svazek pro další agenturně operativní rozpracovávání.

1970 – Peruánské úřady oznámily, že při zemětřesení zahynulo všech 14 členů československé horolezecké expedice včetně známého fotografa V. Heckela.

1990 – Po čtyřech desetiletích se konaly první svobodné volby do Federálního shromáždění a obou národních rad; ve volbách kandidovalo 22 politických stran, hnutí a koalic. Při účasti 96,79 % voličů získalo v ČR nejvíce hlasů Občanské fórum a slovenská Verejnosť proti násiliu (ve Sněmovně národů 45,9 %, tj. 83 mandátů ze 150 a ve Sněmovně lidu 46,6 %, tj. 87 mandátů ze 150). Na druhém místě skončila KSČM, za ní KDU/KDH. Obdobně nejvíce poslanců za Občanské fórum zasedlo rovněž v České národní radě (127), komunisté získali jen 32 mandátů, HSD-SMS 22 poslanců a KDU-ČSL 19 poslanců.

1992 – Prezident V. Havel pověřil V. Klause jako předsedu vítězné ODS, aby zahájil jednání s Hnutiem za demokratické Slovensko (HZDS), vítězem parlamentních voleb na Slovensku, o sestavení nové vlády; jednání probíhala v Brně (8. června), Praze (11. června) a Bratislavě (19. června).

1998 – Deset odborových svazů státních zaměstnanců vyhlásilo jednohodinovou výstražnou stávku za dvacetiprocentní zvýšení platů; zúčastnilo se jí na 800 000 státních zaměstnanců.

2004 – Profesionální i amatérští astronomové po celém světě sledovali po 120 letech mimořádný úkaz, kdy Venuše přecházela přes Slunce.

2006 – Vůdce teroristické organizace Al-Kaidy v Iráku Abú Músa Zarkáví zahynul po americkém leteckém útoku na místo, kde se skrýval.

2007 – Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká rozhodla, že kauzou úplatku Jiřího Čunka se bude zabývat jiný státní zástupce. Toto rozhodnutí rozlítilo opoziční ČSSD. která se domnívala, že rozhodnutí bylo uskutečněno na politickou objednávku.

Svátky:

Svátek mají Medard a Vilém.

Dnes se shodují občanský i církevní kalendář, že má svátek Medard. Toto jméno je prastaré, patrně již franského původu. První složka má základy ve slově maht a znamená "moc". Druhá část vychází ze slova hardus, jež jazykovědci překládají jako "tvrdý, přísný". Medard je tedy mocný a přísný chlapík, kterého není radno příliš provokovat.

Dnešní světec se jmenuje Medard z Noyonu, ale nijak tvrdý muž to nebyl. Naopak, bývá zobrazován s úsměvem na rtech, i proto je považován za patrona proti bolestem zubů. Vedle toho je ještě patronem sedláků, vinařů a sládků. Lidé se k němu také modlili za suché počasí při senoseči, za úrodu polí a vinic, také proti horečce a choromyslnosti. Medard pocházel z franského šlechtického rodu a narodil se kolem roku 473 v Salency (Francie). Vybral si duchovní dráhu a v roce 505 přijal kněžské svěcení. Věnoval se svému poslání poctivě a obětavě, a tak není divu, že jej kolem roku 545 jmenovali biskupem v Noyonu (severovýchodně od Paříže). Ačkoliv byl v té době Medard již kmetem, dosáhla do té doby zanedbaná diecéze velkého rozkvětu. Kolem roku 560 zemřel a po jeho smrti dal Chlothar I. (vládl v letech 511-61) zřídit v Soissons, městě franských králů, opatství, ve kterém nechal Medardovy ostatky pietně pochovat. Klášter přijal jméno po Medardovi, dodnes zůstala zachována alespoň krypta. Medardův svátek měl v dřívějších dobách velký význam při předpovědi počasí, především v selském kalendáři. Věřilo se, že "když tohoto dne prší, špatně se zrno o žních suší", že "Medardova kápě, čtyřicet dní krápe", a na Slovensku podobně říkají, že "akú pieseň nám pán Medard zafidliká, takú nám pak celý mesiac potydliká".

V evropském kalendáři bychom dnes nalezli ještě Viléma, který měl u nás svátek již 28. května. Vilém má "silnou vůli, a ta jej chrání před nebezpečím", vykládají badatelé toto jméno.

Svatý Vilém neměl snadný život. Narodil se kolem roku 1100 v Anglii a v roce 1140 jej biskupové zvolili na arcibiskupský stolec v Yorku. Proti tomu ovšem tvrdě vystoupili tamní cisterciáčtí mnichové. Papež Evžen III. skutečně Viléma po nechutných tahanicích raději ze stolce odvolal. Ten odešel do Winchesteru a šest let zde vedl příkladný život v modlitbách a meditacích. Mezitím jeho největší odpůrci zemřeli a nový papež Anastasius IV. jej opět povolal do úřadu. Vilém všem zbylým nepřátelům odpustil, ale v roce 1154 v Yorku náhle zemřel, možná byl otráven. Věřící z jeho diecéze jej však milovali, hned po jeho smrti ho začali uctívat jako světce. Úcta k němu se šířila celou zemí a v roce 1226 byl Vilém kanonizován.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)