Vzpomínáček - 8. března

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 8. března. Určitě víte, že se tento den slavilo (slaví) MDŽ, ale víte, kdo, kdy a kde tento svátek vyhlásil? Je to "bolševický" svátek? Podiskutujme o tom! Víte, že tento den byla založena Newyorská burza, že začala bitva o Sokolovo? Nevíte? Tak čtěte dál...

Svátek mají Gabriela, Jan (z Boha).

Dnes najdeme v občanském kalendáři půvabné jméno Gabriela. Je hebrejského původu a jeho mužským protějškem je Gabriel, což znamená "Bůh je silný", popřípadě že jeho nositel je "hrdinou Božím". Gabriela je jménem skutečně celosvětovým a stále oblíbeným.

Nejznámějším nositelem tohoto jména je bezesporu archanděl Gabriel, jemuž bývala svěřována nejdůležitější poslání od samotného Boha k lidem. Tak například v bibli se s ním setkáváme u proroka Daniela, kterému oznamuje příchod Mesiáše. V Novém zákoně oznamuje Zacharjášovi narození Jana Křtitele a Panně Marii v Nazaretě narození syna Ježíše. Je zajímavé, že jej uznávají jak židé a křesťané, tak i muslimové, podle nichž Dži bráil, jak mu říkají, odnesl proroka Mohammeda do nebe.

V církevním kalendáři je dnes svátek dalšího Jana. Tentokrát má přívlastek "z Boha". Jan se narodil 8. března 1495 v Montemor o Novo (Portugalsko). Po neklidném, dobrodružném a velmi nebezpečném životě uslyšel roku 1539 horlivé kázání španělského misionáře a askety Jana z Ávily. Slova o lásce, pokoře a skromnosti změnila přes noc Janův život. Začal se věnovat péči o nemocné a brzy nato založil svůj špitál v Granadě (1540). Z něho se vyvinul řád milosrdných bratří, potvrzený roku 1586. Spolek, který byl původně určen pro světské lidi, převzal roku 1572 řeholi sv. Augustina. Milosrdní bratři sv. Jana z Boha jsou považováni za nejvýznamnější mužský řád zabývající se ošetřováním nemocných. Jeho členové se záhy uchytili po celém světě. Sídlo generálního představeného je od roku 1878 v Římě. Milosrdní bratři jsou většinou laici. Vedle tří obvyklých slibů skládají ještě čtvrtý slib péče o nemocné. Jan z Boha je pokládán za průkopníka metodického ošetřování nemocných a péče o duševně choré. Je proto zcela logické, že byl prohlášen patronem nemocnic, nemocničního personálu a nemocných. Jan z Boha zemřel v den svých 55. narozenin, 8. března 1550 v Granadě. Ostatky zakladatele řádu, kanonizovaného roku 1691 papežem Alexandrem VIII., jsou dnes uctívány v granadském kostele řádu nesoucího jeho jméno. Nejstarší obraz Jana z Boha je od Pedra de Raxis, nachází se rovněž v Granadě.

Události:

1348 – Karlem IV. vydána zakládající listina Nového Města pražského (obdařeno stejnými městskými právy jako Staré Město); od počátku mělo převážně český a řemeslnický charakter (na rozdíl od Starého Města, kde převažovali Němci).

1574 – Tomáš Albín z Helfenburka byl zvolen biskupem olomouckým

1618 – Johannes Kepler formuloval Třetí Keplerův zákon

1648 – Na mírových jednáních došlo k zásadní dohodě o náboženských poměrech, které měly být uvedeny zpět k datu 1. ledna 1624 (§ 2, čl. 5); tzn. k letopočtu, kdy Habsburkové vládli v českém státě již zcela neotřesitelně. Habsburská nadvláda a povinné katolictví dostaly mezinárodní uznání. Česká emigrace byla odsouzena k trvalé diaspoře, k postupné asimilaci.

1714 – Narodil se Carl Philipp Emmanuel Bach, německý skladatel, syn Johanna Sebastiana Bacha († 14. prosince 1788)

1731 – Zemřel Ferdinand Maxmilián Brokoff, český sochař (* 12. září 1688)

1779 – Uzavřen tzv. mír těšínský (mírová smlouva rakousko-pruská), podle něhož se Marie Terezie zřekla lén Koruny české v Bavorsku a Horní Falci a spokojila se pouze se ziskem bavorské Innské čtvrti (území na soutoku řek Inn a Dunaj).

1780 – Reskriptem byly zrušeny vyšetřující náboženské komise vyslané proti valašským nekatolíkům.

1817 – Byla založena Newyorská burza

1869 – Zemřel Hector Berlioz, francouzský hudební skladatel (* 11. prosince 1803)

1879 – Narodil se Otto Hahn, německý radiochemik, nositel Nobelovy ceny († 28. července 1968)

1885 – Vydána druhá novela živnostenského zákona (tzv. dělnická, zákon č. 22/1885), která nově upravovala pracovní poměry dělníků v továrnách. Byl stanoven "maximální pracovní den", a to v délce 11 hodin, a dalšími předpisy upraveny povinné pracovní přestávky. Pracovní doba dětí mezi 12-14 lety byla stanovena na 8 hodin. Používání dětí do 14 let v továrnách bylo vůbec zakázáno a do 16 let jen u prací "lehčích", přičemž tu byla pracovní doba omezena na 11 hodin denně. Byly upraveny předpisy o učebním poměru, zaměstnání těhotných žen atd.

1894 – Poslanecké sněmovně říšské rady byl předložen nový vládní návrh volební reformy; existující kuriový systém měl být zachován v nezměněné podobě (způsob volby i počet mandátů v kuriích), změna spočívala ve vytvoření nové, tj. páté kurie s celkovým počtem 43 poslanců (z toho 15 připadalo na české země). K volbě směly být připuštěny osoby: a) podle tzv. vzdělanostního cenzu (absolventi středních a odborných škol); b) podle majetkového cenzu (pokud platily jakoukoliv přímou daň); c) dělnických profesí, pokud byly nemocensky pojištěny. Návrh Windischgrätzovy vlády byl postoupen zvláštní komisi.

1911 – První mezinárodní den žen (MDŽ) byl vyhlášen Klárou Zetkinovou (vůdkyní ženské sekce německé sociální demokracie) v Kodani. Vedou se velké polemiky o tom, do jaké míry je tento svátek celosvětově uznávaný, já osobně se přikláním k tomu, že západní Evropa a USA vždy preferovaly více např. den matek. MDŽ byl slaven převážně v sovětském komunistickém bloku a je tedy (podle mne právem) považován za "bolševický" svátek.

1917 – V Rusku vypukla Únorová revoluce

1917 – Zemřel Ferdinand von Zeppelin, německý konstruktér vzducholodí (* 8. července 1838)

1918 – Československé legie v Rusku (5., 7. a 4. pluk) zahájily boj s německými jednotkami 91. divize v blízkosti Kyjeva u Bachmače. Přes komplikace způsobené zmateným chováním bolševických jednotek si dokázaly legie vybojovat průjezd vlaků přes Bachmač na východ.

1918 – První případ španělské chřipky rozběhl zničující epidemii

1932 – Narodil se Josef Mašín, postava ozbrojeného protikomunistického odboje

1936 – Hodžova diplomatická aktivita pokračovala jeho návštěvou Vídně, kde jednal s rakouskými představiteli o vzájemné spolupráci.

1942 – Narodil se Jan Vyčítal, český písničkář a karikaturista

1943 – 1. československý samostatný prapor v SSSR byl nasazen k prvnímu boji s nacistickými jednotkami u osady Sokolovo; celkem zde zahynulo 86 příslušníků jednotky, nepřítel vykázal ztrátu 300-400 vojáků.

1943 – Zemřel Otakar Jaroš, český voják, Hrdina Sovětského svazu (* 1. srpna 1912)

1944 – V koncentračním táboře Osvětim-Birkenau (v tzv. rodinném táboře) začala největší hromadná poprava československých občanů - Židů za 6 let okupace: zplynování 3792 mužů, žen a dětí (představovali zbytek mnohatisícového transportu z Terezína 6. září 1943).

1947 – Narodil se Vladimír Mišík, český hudebník a zpěvák

1950 – Konrad Adenauer navrhl unii Německa a Francie se společným parlamentem

1950 – Sovětský svaz oznámil, že vlastní atomovou bombu

1965 – Do Vietnamu dorazilo prvních 3500 amerických vojáků, aby se zapojili do vietnamské války.

1974 – V Paříži bylo otevřeno letiště Roissy - Charles de Gaulle

1978 – První rozhlasovou episodu Stopařova průvodce po galaxii Douglase Adamse vysílala stanice BBC Radio 4.

1980 - Narodila se Lucie Vondráčková, česká herečka a zpěvačka

1983 – Americký prezident Ronald Reagan nazval Sovětský svaz „říší zla“

1990 – Zemřel Tomáš Holý, český herec (* 17. března 1968)

1999 – U příležitosti návštěvy premiéra M. Zemana v Bonnu (SRN) bylo vydáno oboustranné prohlášení, v němž obě vlády vyjádřily snahu "udělat definitivní tlustou čáru za minulostí a nezatěžovat své vztahy právními nebo finančními otázkami".

2003 – dopravní nehoda autobusu u osady Nažidla, kde zahynulo 20 lidí