Vzpomínáček - 7. června - J. Beyvl, Vlastimil Hašek a L. Šafránková

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 7. června. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Bitva o Jeruzalém, bitva u Malešova, Ludvík XIV. francouzským králem, položen základní kámen Stavovského divadla, Windischgrätzova okázalá vojenskoá přehlídka, Paul Gauguin, Josef Beyvl, Vlastimil Hašek, Ivan Vladimirovič Mičurin, memorandum Sudetendeutsche Partei, konec bitvy u Midway, Edvard Beneš abdikoval na úřad prezidenta, Václav Hudeček, Jaromír Nohavica, Libuše Šafránková, Prince, 7. červen 1968 a 1969, Jiří Kroha, Henry Miller, operace Opera, Anna Kurnikovová, David Bowie koncertoval u Berlínské zdi, opilý lékař srazil autem v pražské vinohradské nemocnici dvouletou holčičku s matkou..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1099 – První křížová výprava - začala bitva o Jeruzalém.

1424 – Na kopci u Malešova (u Kutné Hory) došlo ke střetnutí panské jednoty s vojskem Jana Žižky; šlo o jednu z nejkrvavějších bitev za husitských válek. Žižka si sám vybral bojiště, v úzkém údolí použil svých vozů k rozražení nepřátelských řad. Pod vlivem této porážky se rozpadl pražský městský svaz.

1654 – Francouzským králem byl korunován Ludvík XIV.

1781 – Byl položen základní kámen Stavovského divadla v Praze. Otevřeno bylo 21. března 1783 jako Nostické národní divadlo.

1848 – Zemský vojenský velitel kníže A. Windischgrätz uspořádal v Praze na Invalidovně okázalou vojenskou přehlídku pražské posádky; příští den byla vyvezena děla na Vyšehrad a Petřín.

Narodil se Paul Gauguin, francouzský malíř, vůdčí osobnost postimpresionismu († 8. května 1903)

1906 - Narodil se Josef Beyvl, český herec († 10. července 1978)

Josef Beyvl se narodil 7. června 1906 v Lomnici nad Popelkou.

I když byl synem poštmistra, už od dětství se věnoval ochotničení.

I přes zákaz otce odešel k devatenácti kočovným společnostem!

Těmito společnostmi prošel v letech 1925 – 1939 (hrál třeba u ředitelů Karla Želenského, Karla Jičínského i Josefa Burdy).

Ve 30. letech prošel rovněž krátce divadly Uranie a vršovického Jiráskova divadla v Praze.

Poté už prošel jen dvěma scénami: brněnským Zemským divadlem (1940 – 1951) a do konce svého života Městskými divadly pražskými (1951 – 1978). V roce 1959 hostoval také v pražském Národním divadle jako Josef Habršperk v „Našich furiantech“ Ladislava Stroupežnického.

Josef Beyvl byl originálním představitelem osobité, robustní a bodré komiky. Komické role podtrhoval svou zavalitou menší postavou, temperamentem, šibalstvím a zvláštním vysokým hlasem. Výtečně se uplatnil také v charakterních, a všemi mastmi mazaných, komických postavách českého i světového repertoáru: popelář Alfréd Doolittle (Shawův „Pygmalión“ a „My Fair Lady“), loupežník Sarka Farka v Drdově „Hrátkách s čertem“, švec Habršperk v „Našich furiantech“ Ladislava Stroupežnického, starý Pištora v Langrově „Obrácení Ferdyše Pišotry“, starý Lízal („Maryša“ bratří Mrštíků), Falstaff ve „Veselých paničkách windsorských“ Williema Shakespeara a v inscenacích „Švédská zápalka“ či „Škola pro ženy“.

K filmu se Josef Beyvl dostal už během svého Brněnského působení. Po dvou krátkých snímcích (TŘI KNOFLÍKY a MALÁ HISTORIE) získal dvě titulní úlohy soudního rady Vojtěcha Štěpána (zde nahradil nemocného Františka Smolíka) v SOUDNÉM DNI (1948) Karla Steklého a vrchního inspektora Zouplny ve Slavíčkově dramatu DNES O PŮL JEDENÁCTÉ (1949). Přesto dále hrál už jen menší, ale výrazné, roličky a postavičky. Do roku 1968 si zahrál Klomínka (VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI), ševce Josefa Hejla (MORDOVÁ ROKLE), sedláka Sahulu (USMĚVAVÁ ZEM), dělníka Trnku (PLAVECKÝ MARIÁŠ), Bohumíra Šmerala (ANNA PROLETÁŘKA), cirkusáka Kyšku (CIRKUS BUDE!), funkcionáře Dubce (RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM), přísedícího Paroubka (PSOHLAVCI), zlého hospodského (OBUŠKU, Z PYTLE VEN!), učitele Buriana (ŠKOLA OTCŮ), ředitele (TŘI PŘÁNÍ), účetního Hášu (KASAŘI), Josefa Cverence (MSTITEL), opilce Hatinu (ČERNÁ SOBOTA) i Nedomu (TŘI CHLAPI V CHALUPĚ).

Pro diváky je však dodnes nejvýraznější již zmíněná postavička hostinského v OBUŠKU, Z PYTLE VEN! Ve zbylých deseti letech se představil v titulech ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ… (profesor Wurm), HVĚZDA (nápadník), PAN TAU… (dědeček), ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY (hajný Vojta), KLÍČ (sklepmistr), LUPIČ LEGENDA (Plavec), TŘI CHLAPI NA CESTÁCH a JÁCHYME a HOĎ HO DO STROJE! (vrátný), BOUŘLIVÉ VÍNO (Vymětal), COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (důchodce v parku), MUŽ S ORLEM A SLEPICÍ (Dvořák), SILNĚJŠÍ NEŽ STRACH (družstevník Hlíza) a SKANDÁL V GRI – GRI BARU (pan Komárek). Poslední tři jmenované snímky měly premiéry až dlouho po Beyvlově smrti.

Diváci a posluchači znali Josefa Beyvla také z rozhlasu („Mikeš“, „Revizor“, „Aktíku, Aktíku“, „Bajaja“, „Paní ministrová“, „Ferda Mravenec“, „Vyhrávala kapela“, „Silnice“, „Tygr“, „Lakomec“, „Lásky žal a smích“, „V objetí ochechule“ aj.), televizních filmů (TRIK ANEB JAK DÁMU OKOUZLIT ANEB JAK MANŽELA OBLAFNOUT, POLKA JEDE DO SVĚTA, SVATEBNÍ CESTA ANEB JEŠTĚ NE, EVŽENE!, INZERÁT, ŽIŽKŮV MEČ, KATEŘINA ZLÉ POVĚSTI či PODNÁJEMNÍCI) a seriálů (RODINA BLÁHOVA, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, FANTOM OPERETY, F. L. VĚK, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA a VE ZNAMENÍ MERKURA).

Ze seriálového výčtu jeho postav je nejznámější kreace na peníze zaměřeného družstevníka Brabce ve Filipově seriálu CHALUPÁŘI (1975). Uplatnil se také v dabingu (jmenujme například známé zahraniční tituly VELKÝ ŠÉF, VINNETOU, KDO SEJE VÍTR apod.). Dětští diváci znají jeho nezaměnitelný hlas rovněž z audio nosičů (například starý školník v nahrávce „Past na Hurvínka“ Spejbla a Hurvínka z roku 1975). Roku 1966 byl jmenován Zasloužilým umělcem. Herec Josef Beyvl zemřel 10. července 1978 v Praze, měsíc po svých sedmdesátých druhých narozeninách.

1928 - Narodil se Vlastimil Hašek, český herec († 12. dubna 1992)

Český herec, kterého byste poznali podle jeho silnějších brýlí se narodil v Praze roku 1928.

Ve škole se vyučil jako prodavač metrového zboží.

Toto zaměstnání ale moc dlouho nevykonával, protože se chtěl stát hercem.

Přihlásil se tedy na pražskou DAMU a po úspěšném absolvování studia přijal angažmá do divadla v Karlových Varech.

V polovině 60. let se potom stává členem Městských divadel pražských.

Jeho první filmové role pocházejí z roku 1959, od té doby si zahrál skoro ve třicítce dalších.

Přestože ve filmu nedostával takový prostor a většinou až na výjimky hrál jen vedlejší role, ztvárnil postavy např. ve filmech BLBEC Z XEENEMÜNDE (1962), ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU (1970) nebo KOČÍČÍ PRINC (1978).

Často ho obsazoval režisér Václav Vorlíček do svých komedií či pohádek jako PANE, VY JSTE VDOVA (1970), DÍVKA NA KOŠTĚTI (1972), JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA (1974), COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (1977) nebo do filmu RUMBURAK (1984) kde ztvárnil postavu ředitele Trojana.

Větší prostor dostával v televizi, zahrál si v několika seriálech. HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968), PLECHOVÁ KALVÁRIE (1979), hodně známou roli nadporučíka Rudolfa Pekaře ztvárnil v krimi seriálu MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA (1982), jedna z jeho posledních rolí byla v seriálu NÁHRDELNÍK (1992). Z televizních pohádek je znám mj. O LÍNÉM HONZOVI (1975), O TEREZCE A PANÍ MADAM (1976) nebo z DOKTORSKÉ POHÁDKY (1982). Hodně rolí získal také v televizních inscenacích jako např. JABLKO, MALOSTRANSKÉ POVÍDKY, ZÁHADA ZAMČENÉHO POKOJE, ŽENICH UVÍZL nebo RECEPTY DOKTORA KUDRNY.

Až do své smrti byl ženatý s herečkou Danou Syslovou, se kterou si společně zahráli v rodinném seriálu LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR (1984), kde ztvárnili postavy manželů Pelcových. Jejich vztah trval 23 let a byl ukončen předčasně 12. dubna 1992, kdy Vlastimil Hašek umírá doma na infarkt, těsně poté co byl propuštěn z nemocnice na víkend, kde si léčil nemocné srdce. Měli spolu jednoho syna, který ale rovněž zemřel předčasně.

1935 – Zemřel Ivan Vladimirovič Mičurin, ruský šlechtitel a ovocnář (* 1855)

1938 – Sudetendeutsche Partei předložila Hodžově vládě memorandum se svými požadavky (byly reprodukcí karlovarských požadavků z 24. dubna t. r.).

1942 – Bitva u Midway skončila drtivým vítězstvím spojenců.

1948 – Edvard Beneš abdikoval na úřad prezidenta, nechtěl totiž podepsat Ústavu 9. května, kterou připravili komunisté. Jeho nástupcem se pak stal Klement Gottwald. Dopis prezidenta republiky Edvarda Beneše ze dne 7. června 1948, adresovaný předsedovi vlády Klementu Gottwaldovi:

Pane předsedo vlády,

dne 4. května t. r. oznámil jsem Vám svůj definitivní úmysl resignovati na presidentskou funkci. Prodiskutovali jsme tehdy toto mé rozhodnutí v souvislosti s problémy celkové politické situace; sdělil jsem Vám též, že také lékaři mi doporučují, abych vzal ohled na svůj dnešní zdravotní stav. Odvolávaje se na tento náš rozhovor, prosím Vás, abyste oznámil Národnímu shromáždění mé rozhodnutí a požádal je, aby vzalo laskavě na vědomí moji resignaci na odpovědný úřad, jímž mne jednomyslnou volbou dne 19. června 1946 poctilo. Děkuji mu za jeho důvěru, děkuji za důvěru a lásku lidu, která mi byla vždy nesmírnou posilou a kterou jsem se snažil nezklamat.

Přeji všem svým drahým spoluobčanům, jejich odpovědným zástupcům a jejich vládě, aby republika zůstala ušetřena všech pohrom, aby všichni žili a pracovali v snášenlivosti, lásce a odpouštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali.

Věřím v dobrého genia našeho lidu a věřím v krásnou budoucnost naší drahé republiky.

Váš dr. Edvard Beneš.

1952 – Narodil se Václav Hudeček, český houslový virtuos

1953 – Narodil se Jaromír Nohavica, český zpěvák

Narodila se Libuše Šafránková, česká herečka

Herečka od dětství chodila do různých dramatických kroužků a nezištně hrála i v divadle.

Později, v době, kdy studovala na dramatickém oddělení brněnské konzervatoře, hrála Julii (Romeo a Julie) na scéně brněnské Mahenovy činohry a hned na to, ještě v témže roce (1971), si zahrála nezapomenutelnou roli Barunky v čtyřdílném filmu Babička.

Po asi téměř ročním působení v pražském divadle Za branou vešla v roce 1972 do Činoherního klubu, kde ztvárnila např. roli Niny Zarečné v Krejčově inscenaci Racka nebo Colombinu v Menzelově komedii Tři v tom.

Po menších zkušenostech u divadla a první zkušenosti u filmu Babička Boženy Němcové chodily další nabídky od filmu. První byla role Moniky ve filmu Rodeo, avšak dále to byly v 70. až 80. letech převážně princezny, jako např. Popelka nebo Malá mořská víla, kde si Libuška zahrála se svou o 5 let mladší sestrou Miroslavou Šafránkovou. Po rolích princezen ji začali režiséři obsazovat do rolí mladých dívek, ale až filmy Jiřího Menzla a Jana Svěráka ji představily v charakterově a typově různorodých postavách. Velkými diváckými úspěchy byly její účasti ve filmech Kolja (1996), za který získala Českého lva v kategorii nejlepší ženský herecký výkon a v roce 1997 film podle Michala Viewegha - Báječná léta pod psa, kde ztvárnila složitý charakter v časovém rozmezí 30-ti let.

Kromě filmů a divadelních her si Libuška zahrála i v několika seriálech. Asi nejproslulejším se stal Náhrdelník z roku 1992, kde si zahrála po boku svého manžela Josefa Abrháma. V současnosti můžeme Libušku vidět na scéně pražského Národního divadla. Je nutno podotknout, že je jednou z nejvýznamnějších hereček v dějinách českého divadla a filmu.

1958 - Narodil se Prince (Prince Rogers Nelson), americký hudebník

1968 – V Praze se konal celostátní aktiv komunistů, pracovníků tisku, rozhlasu a televize, kde měl projev A. Dubček, přítomni byli též O. Švestka a Z. Mlynář.

Ústřední výbory KSČ a Národní fronty vydávají společné prohlášení proti obnově činnosti Sociálně demokratické strany.

Z funkce místopředsedy Výboru pro kulturu a informace odvolal ministr kultury Miloslava Brůžka.

ÚV Čs. strany socialistické v návrhu svého prohlášení požaduje záruky, že napříště již KSČ nebude splývat přímo se státní mocí.

Vojenská prokuratura zahájila trestní stíhání Ladislava Máchy, bývalého příslušníka StB, pro trestný čin vraždy faráře Josefa Toufara z Čihoště v únoru 1950.

Čs. rozhlas informuje o tiskové konferenci k chystanému cvičení armád Varšavské smlouvy a uvedl, že v ČSSR již jsou tzv. zabezpečovací jednotky sovětské armády.

Americká televizní stanice Saturday House Inc. natočila v Praze rozhovory s J. Hájkem, O. Šikem, B. Suchardou a M. Mikovou.

Le Monde přetiskuje Dopis J. V. Stalina o sovětských poradcích u čs. StB z padesátých let, v němž se zdůrazňuje, že musí pracovat pod přísnou kontrolou ÚV KSČ.

1969 – V redakčním článku Rudého práva „Odmítáme politiku dobrodružství“ bylo vysvětleno, proč F. Kriegel nepatří do KSČ.

1974 - Zemřel Jiří Kroha, český architekt (* 5. června 1893)

1980 – Zemřel Henry Miller, americký spisovatel (* 26. prosince 1891).

1981 – Izraelské letectvo zničilo Irácký jaderný reaktor Osirak – operace Opera.

Narodila se Anna Kurnikovová, ruská tenistka

1987 – Zpěvák David Bowie uskutečnil svůj berlínský koncert v bezprostředí blízkosti Berlínské zdi. Ve východním Berlíně se u zdi shromáždily tisíce posluchačů, kteří posléze demonstrovali za stržení zdi.

2004 – Opilý lékař srazil autem v pražské vinohradské nemocnici dvouletou holčičku s matkou. Těžce zraněné dítě skončilo na traumatologii. Po deseti měsících byl odsouzen ke 2,5 rokům odnětí svobody.

Svátky:

Svátek mají Iveta, Slavoj, Robert, Deochar.

V občanském kalendáři slaví dnes svůj svátek Iveta, starší variantou tohoto jména je také Yveta. Jedná se o francouzské jméno německého původu, o protějšek mužského jména Ivo, což znamená "tisový luk".

Spolu s Ivetou sdílí dnešní den také Slavoj. Toto slovanské jméno je u nás rozšířeno především díky Královéhradeckému rukopisu a lze je vyložit jako "slavný". Někteří badatelé se domnívají, že jde o českou obdobu německých jmen Robert, Rupert, Lotar nebo řeckého Kletuse.

V církevním kalendáři má dnes svátek Robert. Nositelů tohoto jména je v kalendáři celá řada. Patronem dnešního dne je Robert z Newminsteru. Narodil se v Yorkshiru, nejprve byl farářem ve svém rodišti, později vstoupil do kláštera benediktinů ve Whitby. Za pár let opustil svou řeholi a pod vlivem sv. Bernarda z Clairvaux přestoupil k cisterciákům. Vbrzku byl zvolen opatem nového kláštera v Newminsteru, odkud v krátkém čase začal řídit další vzniklé domy. Zasloužil se tak o rozšíření tohoto řádu.

Posledním dnešním světcem je Deochar. Byl prvním opatem slavného benediktinského opatství Herrieden (dříve Hasareode) ve středních Francích. V roce 819 se účastnil přenesení ostatků sv. Bonifáce do Fuldy. Deochar byl po své smrti pochován kolem roku 830 v Herriedenu. Když císař Ludvík Bavor r. 1316 opatství obsadil, vyzvedl Deocharovy ostatky a daroval větší část relikvií říšskému městu Norimberku, kde byly pochovány, zprvu v Deocharově kapli u sv. Vavřince. V roce 1845 se pak všechny ostatky dostaly do dómu v Eichstättu. U sv. Vavřince v Norimberku můžeme ještě dnes obdivovat slavný Deocharův oltář.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje