Vzpomínáček - 5. dubna - Košický vládní program

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 5. dubna. Víte, že se tento den byl přijat tzv. Košický vládní program, který byl jedním z pilířů na cestě bolševika k zdevastování země, že začalo obléhání Sarajeva, že sonda Pioneer 11 uskutečnila první průlet kolem Saturnu, že zemřel Kurt Cobain, americký zpěvák skupiny Nirvana? Nevíte? Dnes si můžete v externím odkazu přečíst plné znění výše uvedeného Košicého vládního programu! Tak čtěte dál...

Svátek mají Miroslava, Vincenc (Ferrerský), Eva (z Lutychu).

V občanském kalendáři je dnes Miroslava, rozšířená u nás již od 19. století. Je vlastně obdobou Bedřišky či Frederiky, ale bývá pokládána i za český překlad Ireny. Toto řecké jméno totiž vzniklo ze slova eirené a má význam "mírumilovná".

V církevním kalendáři má dnes svátek Vincenc (v našem občanském kalendáři 14. dubna). Toto jméno má latinský původ (vincentius) a znamená "vítězící" nebo "přemáhající".

Dnešní Vincenc má přívlastek Ferrerský. Vincenc přišel na svět kolem roku 1350 ve španělské Valencii a již v 17 letech se stal dominikánem v klášteře svého rodného města. Po mnoha letech studií přijal kněžské svěcení a byl činný i jako učitel a kazatel. Za papežského rozkolu se postavil Vincenc na stranu vzdoropapeže Benedikta XIII., který měl sídlo ve francouzském Avignonu. V roce 1392 zastával dokonce v Avignonu funkci jeho zpovědníka. Asi od roku 1400 putoval Vincenc jako kazatel celou Francií, Lombardií a dnešním francouzským Švýcarskem. Asi po deseti letech úspěšného kázání se vrátil do své rodné Valencie. Když byl na kostnickém koncilu (1417) zvolen za řádného papeže Martin V., distancoval se konečně Vincenc oficiálně od svého mnohaletého přítele Benedikta a vypověděl mu poslušnost. Nový papež jej přijal a dovolil mu kázat po Bretani a Normandii.

Vincence Ferrerského pokládají historikové za jednoho z nejvýznamnějších kazatelů pokání 15. století. Jeho vliv na osobnosti tehdejší doby byl veliký. Samozřejmě, ne každý mu byl nakloněn. Mnoho jeho projevů vyvolalo bouři nevole mezi duchovními a nadělal si mnoho protivníků. Nejvíce je asi rozlítila jeho tvrzení, že konec světa už nastává nebo že se Jidáš obrátil. Byl proto mnohokrát označen za bludaře. Vincenc se jako každý hledající samozřejmě omylů nevyvaroval, ale dokázal své chyby uznat a případně se i omluvit.

5. dubna 1419 dohořela svíce života dominikánského kazatele Vincence Ferrerského ve Vannes v Bretani a již roku 1458 byl svatořečen. Jeho hrob je dodnes v tamní katedrále St-Pierre. Úcta k němu byla velká především v dominikánském řádu. Vincenc je dnes uctíván hlavně ve Španělsku, v Německu, v jižní Francii a ve Štýrsku (Rakousko). Nejznámějšími ukázkami znázornění jsou Vincencův oltář v kostele S. Giovanni e Paolo v Benátkách od Giovanni Belliniho (1464) a gobelíny ze 17. století v kapli Nejsvětější Svátosti v katedrále St-Pierre ve Vannes, které ukazují scény z Vincencova života a jeho svatořečení. Všeobecně je Vincenc pokládán za patrona Valencie a Vannes a dále pokrývačů, cihlářů, drvoštěpů, slévačů olova, v Bretani za ochránce koní. Lidé jej vzývají proti bolestem hlavy, proti epilepsii, horečce a vůbec nemocem všeho druhu.

Dnes je v kalendáři i jméno, na které jsme zvyklí spíše na Štědrý den. Ano, i dnes mohou Evy, které se snad cítí ošizeny, slavit svůj svátek. Jejich dnešní patronkou je Eva z Lutychu. Žila ve 13. století jako rekluza samostatně u kostela sv. Martina v belgickém Lutychu. Tato mystička byla přítelkyní Juliány z Lutychu a pokračovala v jejím úsilí zavést svátek Božího Těla a dodat mu většího významu. Papež Urban IV. ocenil snahu obou žen v roce 1264. Eva zemřela již následujícího roku a byla pochována v kostele sv. Martina. Dnes jsou její ostatky kromě Lutychu také v Gentu a v Antverpách. Eva je spolu s Juliánou pokládána za původkyni slavnosti Božího Těla.

Události:

1355 – Korunovace Karla ve Svatopetrském chrámu v Římě na císaře Říše římskoněmecké (jako Karla IV.); společně s ním byla korunována i jeho nová manželka Anna Svídnická. Císař Karel IV. při této příležitosti potvrdil dědičné udělení Moravského markrabství Janu Jindřichovi se všemi právy, regáliemi a berněmi v celé zemi. Podle souvěké české teorie byly královláda a královská koruna převezeny do Čech z Moravy (teorie tzv. translatio regni), státnost Čech byla odvozena ze státnosti Velké Moravy.

1621 – Na jednání soudního tribunálu byly vyneseny první rozsudky; další ortely následovaly 26. dubna. Císaři bylo nakonec předloženo ke schválení 43 návrhů na trest smrti, potvrzeno bylo 27 rozsudků. Veřejným žalobcem byl Přibík Jeníšek z Újezda.

1848 – K. Havlíček Borovský začal v Praze vydávat Národní noviny; vydavatelem byl hrabě V. Deym.

1897 – Vydána nová Badeniho jazyková nařízení (jako třetí varianta) pro Čechy (pro Moravu 22. dubna, pro Slezsko nebyla vydána), jimiž se potvrzovala platnost dosavadních Stremayrových nařízení (1880) a navíc se zaváděla čeština v určitých případech i jako tzv. vnitřní úřední jazyk (povoleno ji užívat u nižších instancí civilní a soudní správy i při jednání bez účasti stran). Při styku s vyššími úřady zůstávala povinnost použít němčinu (podobně i při jednáních vojenských úřadů). Od 1. července 1901 měla být vyžadována znalost obou zemských jazyků u všech úředníků. Badeniho jazyková nařízení znamenala konec mladočeské opozice (1891-1897), ale na druhé straně vyvolala prudký odpor německých politiků, způsobila pád Badeniho vlády a nakonec nahrazení Gautschovými jazykovými nařízeními.

1900 – Narodil se Spencer Tracy, americký filmový herec († 10. června 1967)

1908 – Narodil se Herber von Karajan, rakouský dirigent

1916 – Narodil se Gregory Peck, americký herec († 12. června 2003)

1920 – Narodil se Arthur Hailey, americký spisovatel († 24. listopadu 2004)

1937 – Svůj provoz zahájilo letiště Praha - Ruzyně. Do té doby přistávala letadla v Praze pouze příležitostně - například v závodišti v Chuchli, poblíž Letňan, Kbel či ve Vysočanech.

1945 – Nová vláda v čele se Z. Fierlingerem schválila na své první schůzi v Košicích vládní program dohodnutý v Moskvě; vešel do dějin jako Košický vládní program. Obsahoval 16 kapitol, které se týkaly všech základních politických, hospodářských, sociálních a kulturních otázek.

1955 – Osmdesátiletý Winston Churchill rezignoval ze zdravotních důvodů na funkci premiéra Velké Británie.

1960 – Při předávání cen Americké filmové akademie se stal nejúspěšnějším filmem Ben Hur. Získal rekordních 10 Oscarů.

1968 – skončilo zasedání ÚV KSČ (jeho druhá část od 1. dubna) a schválilo rezoluci k současné politické situaci, Z funkce členů předsednictva byli na vlastní žádost uvolněni O. Šimůnek, J. Dolanský, J. Hendrych a B. Laštovička. V tajném hlasování zvoleno předsednictvo ÚV (abecedně): F. Barbírek, V. Biĺak, O. Černík, A. Dubček, F. Kriegel, J. Piller, E. Rigo, J. Smrkovský, J. Špaček a O. Švestka. Kandidáty předsednictva ÚV byli zvoleni A. Kapek, J. Lenárt a M. Vaculík. Členy sekretariátu ÚV: Č. Císař, A. Dubček, A. Indra, D. Kolder, J. Lenárt, Z. Mlynář, Š. Sádovský, V. Slavík, O. Voleník. Novými tajermníky ÚV A. Indra a J. Lenárt a dalšími tajemníky kromě prvního tajemníka A. Dubčeka Č. Císař, D. Kolder a Š. Sádovský.

~ Na veřejném shromáždění v Praze byla přijata výzva k založení Klubu angažovaných nestraníků (KAN).

~ Na stranickém aktivu v Bulharsku člen politbyra ÚV bulharské komunistické strany Stanko Todorov upozornil na nebezpečí růstu vlivu reakce v ČSSR a řekl, že „KSČ pustila situaci z ruky a vývoj je ovládána maloburžoazní živelností“.

~ Francouzský Le Monde píše, že vojáci čs. pohraniční stráže odstranily na čs. – západoněmecké hranici tři řady zátarasů a elektrifikovaného ostnatého drátu.

1969 – V týdeníku Svět v obrazech odpovídal nesnadno a vyhýbavě ministr vnitra ČSR J. Grösser na otázky redakce i čtenářů, mj. proč se znemožňoval legální výjezd za hranice známým osobnostem, proč byli vyšetřováni občané opisující si pasáže z tzv. Černé knihy (Sedm pražských dnů), na otázku šetření odposlechu v bytě V. Havla odmítl sdělit odpověď vůbec.

1970 – Ministerstvo národní obrany zahájilo realizaci návrhů na odnětí hodností u generálů a důstojníků v záloze (včetně odnětí vyznamenání), kteří se ilegálně zdržovali mimo území republiky.

1973 – Sonda Pioneer 11 uskutečnila první průlet kolem Saturnu.

1975 – Zemřel Čankajšek, čínský politik (* 31. října 1887)

1992 – Začalo obléhání Sarajeva, které je považováno za jedno z nejdelších obléhání moderního válečnictví.

1994 – Zemřel Kurt Cobain, americký zpěvák, člen skupiny Nirvana (* 20. února 1967)

1997 – Zemřel Irwin Allen Ginsberg, americký básník (* 3. června 1926)

2003 – Spojenci vstoupili do Bagdádu. Několik vozidel a tanků dojelo až do centra města. Vojáci se setkali pouze se sporadickým odporem.

2005 – Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra bezpečnostní složky během třídenní bitvy v oblasti severně od Rijádu zabily 18 islamistických militantů a tři další zatkly. Mezi zabitými byli údajně i dva vysoce postavení představitelé organizace Al Kajdá.

2008 – Zemřel Charlton Heston, americký herec (* 4. října 1924)