Vzpomínáček - 5. července - 1997... a začalo pršet

Co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 5. července. František z Assisi, Vladislavův mandát, Isaac Newton, svátek sv. Cyrila a Metoděje, Jan Kubelík, Bitva v Kurském oblouku, bikiny, V. Havel prezidentem ČSFR, Dolly, začátek intenzivních srážek vedoucích k povodním na Moravě 1997... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Události:

1182 – Narodil se František z Assisi, italský mnich a mystik, zakladatel žebravého řádu františkánů († 3. října 1226)

1503 – Vydán Vladislavův mandát proti jednotě bratrské (týkal se však jen obsazování královské komory výlučně katolíky); nový útlak bratří vyvolala manželka krále Vladislava Anna, nepřítelkyně všeho kacířství.

1687 – Isaac Newton vydal své Philosophiae Naturalis Principia Mathematica.

1742 – Karel III. vydal Osvobozovací patent, v němž vyzval obyvatelstvo Čech, aby se zbraní v ruce vystoupilo proti rakouskému vojsku; za účast v selském povstání sliboval osvobození z nevolnictví a daňové úlevy. Autorem textu a jeho šiřitelem byl šlechtic Karel David, horlivý člen bavorské strany mezi českou šlechtou. Výzva se setkala s ohlasem jen na Kouřimsku a Boleslavsku.

1778 – Velká pruská armáda překročila u Náchoda severovýchodní hranice Čech; tím začala válka o bavorské dědictví (tzv. bramborová válka, toto označení získala pro krátké trvání a nevýraznou bojovou činnost). Postup Prusů se zarazil o obrannou linii rakouského vojska, jejímiž hlavními body byly Hradec Králové, Jaroměř a Jičín. Mimo drobnější šarvátky nedošlo k vážnějšímu boji. Marie Terezie usilovala o uzavření míru.

1809 – Rakouské vojsko utrpělo u Wagramu porážku od Francouzů a ustoupilo ke Znojmu a Jihlavě. U Znojma došlo 12. července k novému střetu Napoleona s vojskem arciknížete Karla, na jehož žádost bylo sjednáno příměří. Francouzské pluky obsadily zhruba třetinu mocnářství (Tyroly, Istrii, Korutany, Kraňsko, Štýrsko, Horní i Dolní Rakousy, západní část Uher a také Znojemský a Brněnský kraj s oběma hlavními krajskými městy). Vojsko arciknížete Karla ustoupilo přes Jihlavu do Čech. Francouzská okupace jižní Moravy trvala do počátku listopadu 1809.

1863 – Na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil papež Pius IX. tento den jako svátek sv. Cyrila a Metoděje, a to nejen na Moravě, ale i v Čechách a Chorvatsku. Na Velehradě proběhly mohutné oslavy 1000. výročí příchodu obou bratří na Velkou Moravu.

1865 – William Booth založil Křesťanskou misi, později přejmenovanou na Armádu spásy.

1880 – Narodil se Jan Kubelík, český houslista a skladatel († 5. prosince 1940)

1943 – V 2. světové válce byla zahájena největší tanková bitva v historii – Bitva v Kurském oblouku.

1946 – V Paříži byly poprvé představeny bikiny.

1947 – V Praze proběhl manifestační sjezd Československé obce legionářské.

1960 – Na celostátní konferenci KSČ bylo konstatováno, že v Československu bylo dosaženo prvního strategického cíle - vybudování socialismu; to bylo odrazem přecenění dosaženého stupně vývoje a pronikání subjektivismu do komunistického vedení.

1968 – Na ÚV KSČ došly postupně dopisy ústředních stranických orgánů socialistických zemí, vyslovující obavy o osud Československa. ~ Vyšší vojenský prokurátor v Příbrami obžaloval sedm bývalých příslušníků StB z týrání a vraždy dvou vězňů v roce 1948. ~ V krajích se konaly mimořádné konference s volbou delegátů na mimořádný sjezd KSČ. Městská organizace v Praze přijala „rezoluci o trvalém zasedání mimořádné městské konference“ až do zahájení mimořádného XIV. sjezdu. ~ V Bratislavě vystoupil G. Husák s kritikou údajného sabotování příprav federalizace státu. ~ Rudé právo otisklo polemický článek J. Smrkovského „Jeden tisíc slov“.

1974 – V Praze byla parafována dohoda o vzájemném vypořádání majetkových a finančních otázek mezi ČSSR a USA; zatím nedošlo k dohodě o vydání měnového zlata (18,4 t), které uloupilo Československu v roce 1939 nacistické Německo.

1990 – V tajných volbách byl zvolen prezidentem ČSFR V. Havel; získal 234 hlasů, 50 poslanců bylo proti tomuto jedinému kandidátovi.

1994 – V Praze proběhl XII. všesokolský slet.

1996 – Přišla na svět ovce Dolly, první úspěšně klonovaný savec († 14. ledna 2003)

1997 – Začaly intenzivní a trvalé vodní srážky, které vyvolaly rozsáhlé povodně ničivé síly (tzv. stoletou vodu) na značné části severní, střední a jižní Moravy a také v oblasti východních Čech, v povodí Orlice a horního Labe. Povodně způsobily smrt 50 lidí, zcela zničily na 1500 domů a dalších 18 tisíc domů poškodily; velké škody zanechaly na komunikacích, zemědělských a lesních kulturách, majetku podniků, obcí, měst i občanů. Celkové škody dosáhly výše 63 miliard korun. K částečnému krytí povodňových škod se vláda rozhodla vydat série povodňových dluhopisů (první dány do prodeje 1. srpna t. r.).

1999 – Česká průzkumná rota překročila makedonsko-kosovskou hranici a vydala se na sever jihosrbské provincie Kosovo; zde bude ve vesnici Sibovac (v britském sektoru) plnit úkoly v rámci mezinárodní mise KFOR.

Svátky:

Svátek mají Cyril a Metoděj - státní svátek České republiky.

Dnes mají v kalendáři svátek Cyril a Metoděj. Jméno Cyril je řeckého původu a v řečtině znělo Kyrios. Někteří badatelé je vykládají jako přídavné jméno "pánův" nebo jako "pán či panáček", jiní kladou důraz na to, že se vlastně jedná o jméno perské s významem slunce (Kuruš). Druhé jméno Metoděj nebo Metod je také řeckého původu, základem je slovo methodos. Pokud vám připomene běžně užívané slovo "metoda", nejste daleko od jeho rozluštění: methodos se překládá jako "způsob zkoumání, poznání nebo bádání".

Cyril (vlastním jménem Konstantin, druhé jméno přijal až později v klášteře) a Metoděj měli s šířením evangelia své zkušenosti. Kolem roku 860 byli vysláni byzantským císařem k Černému moři. Na této své misijní cestě k Chazarům nalezli ostatky papeže Klimenta I., jež později přinesli do Říma, kde jsou dodnes uchovávány v kostele sv. Klimenta.

Na Moravu přišli roku 862. Tehdy je sem na přání knížete Rostislava poslal byzantský císař Michal III. Jako první věc zavádějí Cyril a Metoděj do bohoslužby slovanský jazyk - jejich staroslověnština je jazyk vytvořený na základě nářečí Slovanů z okolí Soluně, v jejímž dvojjazyčném prostředí oba bratři vyrůstali. Starý slovanský jazyk se jako písmo evangelijní zařazuje k latině a řečtině, Cyril k tomuto účelu dokonce vytváří na základě řecké kurzívy a částečně i arabštiny vlastní písmo (glagolici, pozdější cyrilice je již dílem jeho žáků). Pomocí 38 liter je tak staroslověnština kodifikována, čímž byl položen základ slovanskému písemnictví. Cyril sám překládá do staroslověnštiny mimo jiné evangeliář (aprakos-evangelium, tj. úryvky z evangelia) a sepisuje nejstarší staroslověnskou báseň Proglas ("Předzpěv") k evangeliu (jeho autorství se však někdy připisuje jinému staroslověnskému spisovateli, Konstantinu mladšímu bulharskému). V tomto díle pokračuje i Metoděj, který do staroslověnštiny překládá životopisy církevních Otců a zakládá významnou překladatelskou školu, ve které měla být v roce 883 za dobu asi 8 měsíců přeložena celá bible (část odborné slavistiky je však k této tezi skeptická a tvrdí, že dílem této velkomoravské družiny je pouze tzv. parimejník, tedy uspořádané úryvky ze Starého zákona).

Po několikaleté úspěšné misijní činnosti na Moravě odcestovali oba bratři do Říma. Od císaře Hadriána dostali příslib, že bude slovanská řeč uznána za liturgickou. Za svého pobytu v Římě však Cyril onemocněl a na zpáteční namáhavou cestu neměl ani pomyšlení. Vstoupil do kláštera, kde po padesáti dnech těžkému onemocnění podlehl a 14. února 869 zemřel. Byl pak pochován v původním kostele sv. KIimenta, pod nynějším stejnojmenným kostelem na Via San Giovanni in Laterano v Římě.

Po bratrově smrti je Metoděj Hadriánem II. jmenován arcibiskupem Panonie, tj. území, které zahrnovalo dnešní východní Rakousko, západní Maďarsko a Moravu. Toto území však pokládal za své misijní pole salzburský arcibiskup, který jmenování neuznává a dává Metoděje na dva a půl roku uvěznit. Osvobozuje ho papež Jan VIII., který jej také potvrzuje v úřadě arcibiskupa a schvaluje s jistým omezením i slovanský církevní jazyk. Arcibiskup Metoděj umírá 6. dubna 885. Místo jeho smrti se nedá s jistotou určit, pravděpodobně je pohřben ve svém katedrálním chrámu Panny Marie na Velehradě, ale jeho hrob doposud nebyl lokalizován.

Po Metodějově smrti zakázal papež Štěpán VI. roce 896 používat slovanský jazyk při bohoslužbě. V té době bylo v arcidiecézi asi 200 kněží, jáhnů a podjáhnů, kteří byli brzy po Metodějově smrti vyhnáni. Uchýlili se většinou do Bulharska, Chorvatska, Polska a do Čech. Zvláště v jihoslovanském prostředí tak vzniká velká tradice církevněslovanské učenosti a kultury, pro niž je charakteristická intenzivní činnost překladatelská a kompilační, ale vzniká i tvorba původní, legendistická i teologická. Ještě z velkomoravského období pocházejí dvě životopisné skladby o obou bratrech (Život Konstantinův a Život Metodějův), originální památky povelkomoravského období pocházejí z Čech (Život svatého Václava, Legenda o svaté Ludmile aj.).

Svátek Cyrila a Metoděje je v římském církevním kalendáři slaven 14. února, ve východních církvích 11. května. Jak již bylo řečeno, jsou především patrony Evropy a z našeho pohledu pak hlavně Moravy.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje