Vzpomínáček - 4. dubna

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 4. dubna. Víte, že se tento den jako třetí "živá pochodeň" upálil 40letý Evžen Plocek, že se narodil Wabi Ryvola, že bylo založeno NATO a stalo se mnoho dalšího zajímavého? Nevíte? Tak čtěte dál...

Svátek mají Ivana, Izidor.

Dnešní oslavenkyně Ivana je ženským protějškem jména Ivan (25. června), které je staroslovanskou variantou jména Jan. Ivana proto tvoří jednu z mnoha obdob, které se po staletí vytvářely na základě prastarého jména Jana (24. května). V Čechách jde ovšem o obdobu zcela moderní, neboť Ivana přišla do módy zhruba v polovině 20. století. Předtím jsme se u nás mohli setkat s Ivankami, ženským jménem, které se k nám po první světové válce začalo šířit ze zemí jižních Slovanů.

Hlavním světcem církevního kalendáře je dnes Izidor (též Isidor). Jméno, které se dnes již mnoho nepoužívá, má svůj počátek v řeckém Isidóros, což znamená doslova "dar Isidin" (bohyně Ísidy). Ísis byla egyptská bohyně, sestra a manželka boha Osirise. Do Evropy se její kult dostal v rámci jednoho z typických synkretických náboženství helénistického období - od 3. století před Kristem proniká Ísis z ptolemaiovského Egypta přes Malou Asii a Řecko do Říma (1. století před Kristem).

Patron dnešního dne Isidor ze Sevilly je řazen mezi církevní učitele, přičemž bývá nazýván "posledním západním církevním Otcem". Velmi významné je především jeho spisovatelské dílo, pro něž je právem považován za jednu z nejpozoruhodnějších osobností Španělska. Narodil se v urozené španělské rodině kolem roku 560 v Cartageně. Je zajímavé, že i tři jeho sourozenci byli později rovněž prohlášeni za svaté. Isidor se nadchl pro víru a velmi brzy se stal knězem a zároveň skvělým kazatelem. Situace ve španělské církvi však byla tehdy velice bídná, málokdo zde vůbec věřil v existenci samotného Krista! Přesto se mladý duchovní nevzdával. Když zemřel jeho starší bratr Leander, byl Isidor roku 600 jmenován na jeho arcibiskupské místo v Seville. V úřadu setrval plných 35 let, která naplnil usilovnou prací. Z pozice své funkce zřizoval školy a knihovny, svolal řadu synod a koncilů, které vždy také řídil. Nejslavnější z nich byly koncil sevillský (619) a toledský (633). Oba svým významem vešly do církevních dějin Evropy. Isidorovy spisy a knihy se vyznačují rozsáhlým duchovním a teologickým věděním, zabýval se i historií (Chronikon - "Kronika" obsahuje dějiny světa od stvoření do roku 616), sepsal knihu o dějinách germánských kmenů Historia de regibus Gotorum, Vandalorum et Suevorum. Vskutku neobyčejným dílem byly Etymologie, jakási obrázková encyklopedie tehdejšího vědění. Isidor zemřel 4. dubna roku 636 v Seville, za svatého jej vyhlásil roku 1598 papež Klement VIII. Roku 1722 povýšil papež Benedikt XIII. arcibiskupa Isidora na církevního učitele.

Dnes si také připomínáme Mezinárodní den proti nášlapným minám.

Události:

1323 – Král Jan nechal převézt svého sedmiletého syna Václava do Francie na výchovu ke dvoru krále Karla IV. (jeho strýce); 15. května t. r. se zde konal sňatek Václava se stejně starou Blankou z Valois.

1415 – Do Kostnice přijel za Husem Jeroným Pražský; když však poznal, že jeho pomoc nebude Husovi příliš platná a zjistil, že se sám ocitl ve velkém nebezpečí, uprchl z města. Byl však těsně u hranic poznán, zatčen, odeslán do Kostnice a tam uvržen do vězení.

1429 – Začala schůzka krále Zikmunda se zástupci husitů v Prešpurku (Bratislavě); českou delegaci vedl Prokop Holý a Petr Payne (mistr Engliš, Angličan v českých službách). Zikmund usiloval o dohodu s husity za cenu "obecného příměří", což by ve skutečnosti znamenalo podvolit se mu. Husitští vůdcové byli ochotni i přijmout Zikmunda za krále, ale jen s podmínkou, že uzná pravdy čtyř artikulů a že umožní před připravovaným koncilem v Basileji veřejně a svobodně "disputovat", přičemž "rozhodčí autoritou" nebudou kardinálové, ale sama litera Písma svatého. Jednání skončilo nezdarem.

1852 – Zemřel kancléř Felix Schwarzenberk; po jeho smrti nebyl jmenován předseda vlády a případným zasedáním (konferencím) vlády měl předsedat císař František Josef I.

1882 – Narodil se Emil Filla, český kubistický malíř († 7. října 1953)

1896 – Narodil se Tristan Tzara, francouzský básník, zakladatel dadaismu († 27. prosince 1963)

1911 – Narodil se Václav Čtvrtek, český prozaik († 6. listopadu 1976)

1935 – Britský ministr zahraničí A. Eden navštívil na své cestě z Varšavy Prahu a jednal zde se svým rezortním československým kolegou E. Benešem o mezinárodní situaci v Evropě po vyhlášení branné povinnosti v Německu (16. března t. r.).

1935 – Narodil se Wabi Ryvola, český písničkář († 28. února 1995)

1945 – Po příjezdu do Košic (2. dubna) byla jmenována první vláda Národní fronty v čele se sociálním demokratem Z. Fierlingerem. 2. dubna odstoupila československá vláda v emigraci vedená J. Šrámkem a už 12. března formálně skončila svou činnost (listem E. Beneše) Státní rada, která tím uzavřela své čtvrté, prodloužené zasedání. Nová vláda byla výsledkem moskevských jednání představitelů londýnské exilové vlády s komunisty (22.-29. března 1945). Byla 25členná a tvořili ji zástupci českých (KSČ, sociální demokracie, národní socialisté, lidovci) a slovenských stran (KSS a demokraté), které se směly vrátit na poválečnou politickou scénu (agrárníkům, národním demokratům, živnostníkům a dalším politickým stranám nebyla povolena činnost). Vláda byla složena paritně a doplněna tzv. odborníky, bez účasti domácích odbojových pracovníků.

1947 – Komunistický ministr zemědělství J. Ďuriš vyhlásil na manifestaci v Hradci Králové tzv. Hradecký program, který navazoval na předchozí etapy pozemkové reformy a opíral se o 6 zemědělských zákonů (1946). Vytyčil heslo: Půda patří těm, kdo na ní pracují. Požadoval: 1. dokončení konfiskace půdy; 2. revizi první pozemkové reformy; 3. rozdělení veškeré půdy nad 50 ha (případně i menší rozlohy, pokud vlastník na ní nepracuje); 4. uzákonění národního pojištění pro rolníky; 5. zavedení jednotné zemědělské daně; 6. zvýhodnění úvěru a odstranění rozdílu mezi cenami průmyslových a zemědělských výrobků. Program narazil na odpor demokratických stran, ale komunisté jím posílili svůj vliv na vesnici.

1949 – Bylo založeno NATO.

1950 – Vynesením těžkých trestů skončil pražský proces s představiteli církevních řádů.

1968 – aktiv vedoucích pracovníků nakladatelství českých zemí požádal, aby cenzura v jakékoliv podobě byla zrušena a bylo to co nejdříve zakotveno legislativně.

~ V Rudém právu požaduje členka ÚV KSČ L. Hrdinová urychlené svolání sjezdu strany.

~ Literární listy vyzývají k návštěvě polské filozofy, kteří jsou doma pronásledováni, aby přednášeli na Univerzitě Karlově v Praze. Dále publikují článek Václava Havla „Na téma opozice“, který odmítá tvrzení, že zárukou demokracie ve společnosti může být jen vnitřní demokratizace KSČ bez existence opoziční strany.

1968 – V USA byl zastřelen populární vůdce hnutí za občanská práva Martin Luther King. Jeho vrah byl dopaden o dva měsíce později.

1969 – Výkonný výbor předsednictva ÚV KSČ jednoznačně odsoudil stanovisko předsednictva Svazu českých novinářů z 3. 4. jako „nezodpovědný přístup k současné krizové situaci, který lze objektivně hodnotit jako ochranu antisocialistických sil a jako vyjádření nesouhlasu s prohlášením předsednictva ÚV KSČ a oslabení autority stranického orgánu jako celku“.

~ Na poradě tajemníků ÚV KSČ bylo uloženo M. Jakešovi a V. Divišovi provést pohovory se stranicky neukázněnými novináři a navrhnout opatření. L. Štrougalovi a G. Husákovi uloženo věnovat pozornost závodům a vysokým školám, dalším tajemníkům bylo uloženo zabránit prosazování nesouhlasných stanovisek, zejména ve Federálním shromáždění a dalších místech.

~ V Rudém právu vymezil ministr – předseda Výboru pro tisk a informace J. Havelka oblasti a témata, která budou cenzurována: útoky na KSČ, její představitele a vedoucí úlohu strany; invektivy proti SSSR a ostatním zemím Varšavské smlouvy a jejich představitelům; invektivy proti spojeneckým jednotkám na území ČSSR; útoky proti základním principům socialistického společenského systému.

~ Zástupce velvyslanectví Bulharské lidové republiky v ČSSR Christo Ivanov předal místopředsedovi vlády ČSSR F. Hamouzovi prohlášení své země, podle něhož události 28. a 29. 3. „zcela jasně charakterizují podstatu a záměry reakčních a kontrarevolučních vrstev v Československu a jejich nezkrotnou nenávist vůči socialismu“.

~ Vláda ČSR vyhověla opakované žádosti J. Vohnouta o uvolnění z funkce ředitele Českého úřadu pro tisk a informace a na jeho místo jmenovala Josefa Havlína.

~ Bylo zastaveno vydávání kulturně politického týdeníku Zítřek ve vydavatelství Melantrich.

~ V Jihlavě se na protest „proti zotročení země“ upálil 40letý Evžen Plocek, obchodní náměstek ředitele podniku Motorpal Jihlava a delegát XIV. sjezdu KSČ v Praze – Vysočanech. Na následky upálení skonal 9. 4.

1970 – Novinář J. Hečko pokračuje v Rudém právu v kritickém psaní o protagonistech Pražského jara článkem o J. Smrkovském a jeho vyloučení z KSČ „Muž mnoha tváří“.

1989 – Premiér L. Adamec na besedě se zástupci pražských závodů oznámil, že "žijeme nad poměry, životní úroveň neodpovídá výkonnosti naší ekonomiky, ... nevyhneme se některým nepopulárním opatřením", tzn. nastává doba "utahování opasků".

2003 – Na nechráněném železničním přejezdu v Hradci Králové došlo ke srážce vlaku s autobusem MHD. Čtyři lidé včetně řidiče při neštěstí zahynuli.

2005 – Zemřela Helena Zmatlíková - Ilustrátorka dětských knížek.

2005 – Ministr spravedlnosti Pavel Němec vyhověl žádosti Kataru a přikázal pustit z vězení katarského prince Abdala Sáního. Ten v pražském bytě pohlavně zneužíval dvě nezletilé dívky. Ministrovo rozhodnutí později tvrdě kritizovala nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová.