Vzpomínáček - 31. března - Karel Smyczek a Bohumil Klepl

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 31. března. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Korunovace Zikmunda za uherského krále, neplatná kompaktáta, křižácké tažení proti Českému království, roční příměří mezi Matyášem a Vladislavem, René Descartes, střelba do průvodu stávkujících dělníků ve Svárově, společné prohlášení staročechů a mladočechů, dostavěna Eiffelova věž, ustavující sjezd České strany lidové, premiéra opery Rusalka, obnovení Slovenské národní strany, K. H. Frank velitelem „českomoravského obranného prostoru“, Al Gore, Zuzana Michnová, Karel Smyczek, Bohumil Klepl, K231, dozvuky mistrovství světa v hokeji 1969, Ota Pavel, Vladimír Holan, Jarka Mottl, vznik KSČM, vznik KDU-ČSL, první vlna kuponové privatizace, rozhovory o podmínkách vstupu ČR do EU, Netscape..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1387 – Korunovace Zikmunda za uherského krále jako manžela dcery krále Ludvíka Marie; Zikmund musel o svou korunu bojovat.

1462 – Poselstvo krále Jiřího tlumočilo v Římě papeži slib poslušnosti českého panovníka a současně ho žádalo o potvrzení platnosti kompaktát a schválení Jana Rokycany na arcibiskupském stolci; Pius II. (vlastním jménem Aenneus Sylvius Piccolomini) označil kompaktáta za neplatná, když vyhlásil, že byla dána jen pro jedinou generaci husitů. Odmítl přijmout Jiříkovo poslušenství, dokud nevyplení bludy ze svých zemí.

1468 – Uherský král Matyáš Korvín vypověděl Jiřímu z Poděbrad válku. Započato křižácké tažení proti Českému království. Matyáš měl k dispozici převážně jízdní sbory, zatímco české vojsko tvořila zejména pěchota s pohyblivou vozovou hradbou. Válka měla od počátku poziční charakter a omezovala se na drobnější srážky a na obléhání hradů a měst.

1472 – V Budíně došlo k uzavření ročního příměří mezi Matyášem a Vladislavem; Matyášova moc byla oslabována jeho soupeřením s Habsburky v Podunají a osmanskou expanzí na Balkáně, takže neměl síly k vytlačení Jagellonců z Čech. Podrobnější úprava vzájemných vztahů byla smluvena v červnu 1472 v Německém Brodě.

1596 – Narodil se René Descartes, francouzský filozof, matematik a fyzik († 11. února 1650)

1870 – Došlo ke střelbě do průvodu stávkujících dělníků ve Svárově (stávkovalo jich po deset týdnů několik tisíc); šest z nich bylo zastřeleno, mnoho dalších zraněno.

1878 – Jednání mezi F. L. Riegrem a K. Sladkovským vedla ke společnému prohlášení staročechů a mladočechů v otázce sladění postupu v poměru k říšské radě. 8. srpna uveřejnily České listy zprávu o vytvoření jednotného státoprávního klubu českých poslanců. Obě strany se rovněž dohodly na rozdělení mandátů v nastávajících volbách do zemského sněmu (mladočeši 14, staročeši 69 mandátů).

1884 – Ministerstvo obchodu vydalo nový volební řád pro volby do obchodních a živnostenských komor, který rozšiřoval volební právo na drobné obchodníky a živnostníky. Tím byla posílena pozice českých zástupců v řadě sídel komor (například v Praze, Plzni a Českých Budějovicích).

1889 – V Paříži byla dostavěna Eiffelova věž.

1900 – V Praze se konal ustavující sjezd České strany lidové (realistické); již 17. března t. r. byl zřízen zatímní výbor strany ze stoupenců týdeníku Čas. Přijatý program z pera T. G. Masaryka (a částečně i J. Grubera, C. Horáčka, F. Drtiny) tvořila brožura o 100 stránkách; program se dovolával Palackého Ideje státu rakouského a hodlal opravovat nedostatky rakouské ústavy a veřejné správy (zavedení všeobecného volebního práva, rovnoprávnost všech národů monarchie na základě přirozeného práva, zeslabení centralismu a posílení národnostně teritoriální autonomie). Byla to strana české inteligence s menším počtem voličů, ale s poměrně značným vlivem. Do října 1903 byl jejím tiskovým orgánem časopis Čas.

1901 – V pražském Národním divadle měla svou premiéru opera Rusalka.

1921 – Došlo k obnovení Slovenské národní strany; ze Slovenské národní a rolnické strany se odštěpilo "martinské křídlo" v čele s E. Stodolou. Slovenská národní strana se stala malou pravicovou stranou, sdružující zejména slovenské nacionalisty evangelického vyznání.

1945 – Protektorátní státní ministr K. H. Frank byl ustanoven velitelem "českomoravského obranného prostoru"; převzal řízení civilních i vojenských úřadů v celém protektorátu.

1948 – Narodil se Al Gore, americký politik

1949 – Narodila se Zuzana Michnová, česká zpěvačka a hudební skladatelka

1950 – Rada žen a Zväz slovenských žen se sloučily v jednotný Československý svaz žen; první předsedkyní se stala A. Hodinová-Spurná.

Narodil se Karel Smyczek, český režisér

Začínal jako dětský herec. Již v útlém věku měl možnost spolupracovat se známými režiséry, jakými byli Milan Vošmik nebo František Vláčil. Jeho jméno je dnes spojeno jak se spoustou úspěšných českých filmů, tak s množstvím seriálů.

Herec a režisér Karel Smyczek se narodil 31. 3. 1950 v Mělníku, vyrůstal však ve Slaném, kde mimo jiné hrál ochotnické divadlo. Je ženatý, s manželkou Danou mají tři děti a dvě vnoučata. V devíti letech jej František Vláčil obsadil do svého snímku HOLUBICE (1960), kde ztvárnil Michala, chlapce odkázaného po nervovém šoku na invalidní vozík. V průběhu 60. let se dále objevoval převážně ve filmech Milana Vošmika (ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENKA, ZLÉ PONDĚLÍ, TÁTO, SEŽEŇ ŠTĚNĚ...).

V roce 1975 absolvoval režii na FAMU snímkem KAPŘI PRO WEHRMACHT, o čtyři roky později debutoval filmem HOUSATA. Už dříve však bylo zřejmé, že jeho tvorba bude pojednávat převážně o dětech a dospívající mládeži. Nejvíce celovečerních filmů natočil v 80. letech. Na většině z nich spolupracoval se scénáristou Radkem Johnem, z těch nejznámějších jmenujme filmy SNĚŽENKY A MACHŘI (1982) nebo na tehdejší dobu odvážný snímek PROČ? (1987).

V průběhu devadesátých let se věnuje především seriálům. V té době však už jeden takový na kontě má, a sice "TŘETÍ PATRO" z roku 1985. "BYLO NÁS PĚT" (1994), dnes již klasická seriálová záležitost, vznikla podle novely Karla Poláčka a díky jejímu úspěchu získal Karel Smyczek pověst kvalitního seriálového tvůrce a režiséra vůbec. Ani v této době však filmové plátno zcela neopomenul. LOTRANDO A ZUBEJDA (1997), pohádka na motivy Karla Čapka, ke které napsal scénář Zdeněk Svěrák, je zatím posledním Smyczkovým celovečerním filmem.

Nyní máme v živé paměti jeho nejnovější projekty, a to seriály pro Českou televizi "MÍSTO NAHOŘE" (2003) a "DOBROU ČTVRŤ" (2005), k níž se nyní točí pokračování.

1958 – Narodil se Bohumil Klepl, český herec

Narodil se v Moskvě 31. 3. 1958.

Chtěl být filmovým režisérem, ale nakonec se rozhodl studovat DAMU.

Začínal jako divadelní herec a později přešel filmu.

Po začátcích v chebském divadle chvíli účinkoval ve spolku Kašpar, v divadle Komedie nebo Divadle na zábradlí.

Kleplova popularita začala růst díky režiséru Karlu Smyczkovi, který ho obsadil do seriálu TO JSEM TEDA JELEN.

Objevil se ve filmech BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA (1997), OBĚTI A VRAZI (2000), PUPENDO a MAZANÝ FILIP (2003), REVIZOR (2004) a v roce 2006 si zahrál po boku Anny Polívkové a Evy Holubové hlavu rodiny ve filmu ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU. Záhrál si i v televizních seriálech LETIŠTĚ, VELMI KŘEHKÉ VZTAHY, MÍSTO NAHOŘE, MÍSTO V ŽIVOTĚ a taky v DOBRÉ ČTVRTI. V současnosti dělá porotce v zábavné show HÁDEJ, KDO JSEM.

1968 – Skupina politických vězňů, odsouzených podle zákona 231/1948 Sb., v čele s K. Nigrinem, ustavila ústřední výbor Klubu 231; během tří měsíců fungovaly jeho výbory ve všech krajích a ve většině okresů českých zemí, ústředí registrovalo na 80 tisíc zájemců o členství.

1969 – Ministerstvo vnitra vydalo sdělení k událostem z 28. a 29. 3., kdy došlo k rozsáhlým akcím zejména v Praze, Ústí nad Labem, Mladé Boleslavi, Liberci, Teplicích a v Olomouci. Při zákrocích proti demonstrantům bylo zraněno 51 příslušníků Veřejné bezpečnosti a předvedeno 39 osob, přičemž na některé z nich byla uvalena vazba.

Federální shromáždění vydalo sdělení, že údaje některého tisku o účasti J. Smrkovského na demonstraci 28. 3. v Praze, jsou nepravdivé.

Úvodník moskevského deníku Pravda reaguje kriticky na prohlášení české vlády k demonstracím 28. 3. Ty byly prý výsledkem organizované a ze zahraničí řízené kontrarevoluce, a to za přímé účasti či pasivního přihlížení některých nejvyšších funkcionářů KSČ. „Za rozšíření šovinistické psychózy v zemi odpovídají tisk, rozhlas a televize“, napsala Pravda.

Bez předchozího oznámení čs. vládě přiletěl na sovětské vojenské letiště v Milovicích maršál Grečko se zástupcem ministra zahraničí SSSR V. S. Semjonovem. Jednali nejprve s velením čs. armády (K. Rusov, A. Mucha, O. Štangl, M. Šmoldas, J. Lux a F. Bedřich) a poté svolali poradu velitelů a politických pracovníků sovětských vojsk v ČSSR.

Na území Polska, Československa a NDR probíhalo od 30. 3. do 4. 4. společné cvičení armád pod názvem „Vesna 69“, které řídil náčelník generálního štábu polské armády D. Chocha.

V těchto dnech navštívili L. Svoboda, A. Dubček, L. Štrougal a M. Dzúr posádky motostřelecké divize v Chebu a Mariánských Lázních.

Na letišti v Praze - Ruzyni uvítalo bouřlivě několik tisíc lidí návrat čs. hokejistů z mistrovství světa v ledním hokeji ve Stockholmu. Na transparentech byla mj. hesla „Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to!“ nebo „Kluci, nás to nemrzí, pro nás jste vždy vítězi!“

1973 – Zemřel Ota Pavel, český prozaik a novinář (* 2. července 1930)

1980 – Zemřel Vladimír Holan, český básník (* 16. září 1905)

1986 – Zemřel Jarka Mottl, český hudební skladatel (* 2. února 1900)

1990 – Založena Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), levicová socialistická strana programově usilující o demokratický socialismus, v letech 1990-1991 byla součástí federalizované KSČS se slovenskou Stranou demokratickej lavice; předsedou se stal J. Machalík (od září 1990 J. Svoboda).

1992 – Sloučením Křesťanské a demokratické unie (KDU) s Československou stranou lidovou (ČSL) vznikla nová česká politická strana KDU-ČSL, která navázala na tradice a dosavadní činnost ČSL. Předsedou strany se stal J. Lux.

1993 – Vyvrcholila první vlna kuponové privatizace.

1998 – V belgické metropoli Bruselu zahájila česká delegace vedená ministrem zahraničí J. Šedivým přímé bilaterární rozhovory o podmínkách vstupu republiky do Evropské unie; jednání probíhala v rámci procesu rozšiřování unie o 11 kandidátů ze střední a východní Evropy a Kypru.

Byl zveřejněn zdrojový kód internetového prohlížeče Netscape.

2001 – Cyril Svoboda odstoupil z funkce lídra Čtyřkoalice.

Svátky:

Svátek mají Kvido, Balbína a Benjamín.

Kvido, který dnes slaví v občanském kalendáři svátek, má své počátky v germánském jméně Wido a doslova znamená "člověka lesního" či "z lesa pocházejícího". Omylem se ještě někde uvádí, že základem je francouzská obdoba našeho jména Vít - Guy, Guidon nebo také Guidou.

Kvido měl původně svátek 12. září. Patronem tohoto jména byl totiž kostelník a poutník Guido (Wido) z Anderlechtu, který se narodil v 10. století v belgickém Brabantu. Byl synem obyčejného sedláka, kostelničit začal již v mládí. Později se věnoval obchodu, ale jednoho dne se rozhodl, že podnikne poutní cestu do Jeruzaléma a Říma. Ze svých cest se vrátil těžce nemocen a 12. září roku 1012 v Anderlechtu zemřel. Na jeho hrobě se však začaly dít četné zázraky a lidé, kteří sem přicházeli, byli náhle uzdraveni. Proto úcta k němu každým rokem rostla. Kvido se stal velmi oblíbeným světcem a byl patronem sedláků, čeledínů, kostelníků, zvoníků, ale i obchodníků, vozků a poutníků. Naši předkové se k němu často modlili, když potřebovali, aby pomohl nemocnému dobytku i jim, když měli úplavici.

V církevním kalendáři má dnes svátek Balbína. Podle legendárního podání byla dcerou římského tribuna Quirina a narodila se ve 2. století v Římě. Protože přijala křesťanství, stihl ji krušný osud a pro svou víru kolem roku 130 zemřela krutou smrtí. Blahoslavená Balbína bývá znázorňována s křížem a liliovým žezlem. Často nese na svých rukou řetěz, poněvadž podle pověsti byla uzdravena z krční nemoci tím, že se jí svými řetězy dotkl její spoluvězeň papež Alexandr I. Proto se lidé modlili k Balbíně, aby jim pomohla od krčních chorob.

Dalším dnešním oslavencem je Benjamín. Benjamín byl nejmladším z dvanácti Jakubových synů, od té doby se těm nejmladším v rodině říká benjamínek. Jméno je to hebrejské. Ben znamená "syn" a jámín "pravá ruka". Bylo to tedy označení pro "syna pravice", což spíše než "pravičák" znamená "syn štěstí". Jde tedy o jméno s pěkným politickým potenciálem, a bude-li nějaká pravicová strana opět hledat název, je Benjamín k dispozici i se svou nadějí na šťastné příští.

Patronem dnešního dne je jáhen Benjamin, který se narodil kolem roku 400 v Persii. Zde začal hlásat křesťanskou víru, pročež byl záhy zajat. Ve vězení se odmítl klanět pohanským bohům, byl za to krutě mučen, až nakonec podlehl a zemřel. Benjamina dnes slaví především latinská a řecká církev.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje