Vzpomínáček - 30. května - Ostudné volby, John předsedou parlamentu

Vy ještě nevíte, co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 30. května. Johanka z Arku, bitva u Lipan, Brněnský pochod smrti, ostudné volby, měnová reforma, Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Výběr:

Johanka z Arku, bitva u Lipan, brněnský pochod smrti, ostudné volby, měnová reforma, 1968, svátky

Události:

1416 – V Kostnici na stejném místě na rýnském břehu byl upálen Jeroným Pražský; jeho upálení jen přililo oleje do ohně české nenávisti. Současně se začalo v cizině hovořit o nutnosti křížové výpravy proti Čechům.

1431 – Zemřela Jana z Arku, francouzská válečnice (* 6. ledna 1412)

1434 – Nedaleko Českého Brodu, u vesnice Lipany, došlo k rozhodující bitvě polních vojsk táborů a sirotků pod vedením Prokopa Holého (zvaného Velikého) s oddíly panské jednoty v čele s Divišem Bořkem z Miletínka; obě vojska byla vyzbrojená vozovou hradbou i podrobnou znalostí taktiky husitského boje (vojsko táborů čítalo 15-18 tisíc pěšáků, 700 jezdců, 400 vozů, panská jednota nasadila okolo 25 tisíc pěšáků, 1200 jezdců a asi 700 vozů). Početní převahou i lstí bylo radikální křídlo českého husitství poraženo, Prokop Holý i se svými hejtmany zahynul. Rozhodující politická moc v zemi se dostala do rukou panské jednoty. Šlo o vítězství Čechů nad Čechy! Táborský svaz se však udržel ještě několik let jako nábožensko-politický spolek se svými kněžími i hejtmany (zpočátku s Janem Roháčem z Dubé).

1635 – Podepsán tzv. pražský mír mezi císařem Ferdinandem II. a saským kurfiřtem Janem Jiřím; brzy k němu přistoupila i další říšská knížata (mj. i Braniborsko) a města. České emigraci však nepřinášel nic. Nejvýznamnější změnou bylo odstoupení Horní a Dolní Lužice Sasku (jako dědičné léno je měl saský kurfiřt již v zástavě od roku 1624), za něž slíbil kurfiřt přispět k vypuzení Švédů z Říše. Z náboženských otázek byly potvrzeny výsledky augšpurského míru (1555) a vykonání restitučního ediktu bylo odloženo o 40 let; Slezsku přinesl mír zhoršení, poněvadž se augšpurské vyznání povolovalo jen Vratislavi a knížectvím břežskému, lehnickému a opolskému, která nebyla pod přímou kontrolou České koruny. Francie, která zaznamenala výrazné oslabení protihabsburské koalice, vstoupila již 19. května t. r. do války proti Španělsku, když koncem dubna uzavřela se Švédskem spojeneckou smlouvu. Francouzská vláda kardinála Richelieua uzavřela již 25. února 1635 novou alianční smlouvu s Nizozemím a v létě t. r. dohodu se Savojskem, Mantovou a Parmou. Nastala poslední fáze třicetileté války - švédsko--francouzská (1635-1648), plná loupeživých tažení za kořistí, jež pustošila celou střední Evropu.

1724 – Vydán patent k podpoře průmyslové výroby a obchodu v Čechách; byl namířen proti celé řadě cechovních ustanovení, jež zabraňovala rozmachu řemeslné výroby. Vláda slibovala privilegia prostřednictvím komerčního kolegia.

1814 – Tzv. prvním pařížským mírem se ukončilo dlouhé období válek protinapoleonské koalice s Francií; ta byla vrácena do hranic, jaké měla v roce 1792 (s drobnými územními zisky). Do Francie se vrátili vyhnaní Bourboni.

1866 – V Královském českém divadle byla poprvé uvedena opera Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany.

1917 – Na zahájení říšské rady (svolána císařovým listem z 26. dubna) přednesl předseda Českého svazu F. Staněk státoprávní prohlášení, v němž vyjádřil nespokojenost s dualistickým uspořádáním říše a vytyčil požadavek její přeměny ve spolkový stát jednotlivých národů. Propagoval právo českého národa na sebeurčení ve spojení s historickým právem Českého království a jeho spojení se Slovenskem. K prohlášení se nepřipojili čeští klerikové a několik agrárních a národně sociálních poslanců. S vlastním státoprávním prohlášením zjevně protirakouského obsahu vystoupil rovněž státoprávně pokrokový poslanec A. Kalina; požadoval zřízení samostatného československého státu.

1918 – V Pittsburghu byla uzavřena mezi českými a slovenskými krajanskými organizacemi v USA dohoda, která propagovala vznik československého státu s republikánskou vládní formou a s ústavou. Slovensku se v ní přisuzovalo autonomní postavení s vlastní administrativou a sněmem. Konkretizace podoby státu byla ponechána pozdějším rozhodnutím právoplatných zástupců obou národů.

1938 – A. Hitler vydal podrobné instrukce k možnému útoku na ČSR.

1945 – V rámci tzv. divokého odsunu německého obyvatelstva došlo v Brně k soustředění zhruba 20 tisíc místních Němců a jejich vysídlení do Rakouska; tato "akce" se neobešla ve vypjaté poválečné atmosféře bez násilí a zbytečných krutostí.

1948 – V atmosféře silného politického tlaku se konaly volby do Národního shromáždění; opoziční kandidáti nebyli připuštěni a voličům byla předložena jednotná kandidátka, na níž měli komunisté zajištěno 70 % ze všech mandátů. Jednotná kandidátka získala 89,3 % hlasů. Parlamentní volby proběhly v rozporu s principy demokratických voleb. Předsedou Národního shromáždění byl 10. června zvolen O. John.

1953 – Národní shromáždění schválilo provedení měnové reformy s platností od 1. června a současně i zavedení jednotného trhu (zrušen přídělový lístkový systém). Reforma spočívala ve výměně peněz: 300 Kčs na osobu v poměru 1 : 5, ostatní 1 : 50, vklady o něco příznivěji. Kromě toho byly zrušeny vázané vklady a životní pojistky. Mzdy, platy a penze se přepočítávaly 1 : 5 a stejně i sociální přídavky. Nové ceny byly podstatně vyšší než na trhu vázaném a nižší než na volném, ceny většiny ostatního zboží a služeb se přepočítávaly v poměru 1 : 50. Pro většinu obyvatel bylo toto opatření šokem; vklady byly znehodnoceny a životní náklady prudce stouply.

1968 – do ČSSR přijelo 16 000 sovětských vojáků na cvičení „Šumava“. ~ Rehabilitační komise Svazu čs. novinářů plně novinářsky rehabilitovala nezákonně popravené Ludvíka Frejku a André Simona (v procesu s R. Slánským v listopadu 1952), kteří byli rovněž členy SČSN. ~ V Rudém právu je článek Č. Císaře Úloha sdělovacích prostředků v naší společnosti.

1969 – Proti násilnému odchodu F. Kriegla z politického života protestovali okamžitě pracovníci Thomayerovy nemocnice v Praze – Krči a Výzkumného ústavu ministerstva zdravotnictví v Praze 4. ~ Ostré protesty proti Husákově politice zazněly ve Svazu vysokoškolského studentstva (SVS) a diskutovalo se o tom, zda SVS má podat přihlášku do Národní fronty či nikoliv.

1983 – Hnutí občanské iniciativy Charta 77 podalo žádost, aby se mohlo zúčastnit nadcházejícího Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce; žádost nebyla vyřízena. Hnutí zaslalo shromáždění dopis.

Svátky:

Svátek mají Ferdinand, Zdislava, Alfons (IX.).

V občanském kalendáři má dnes svátek Ferdinand. Původní význam tohoto jména je asi k "jízdě se připravující", avšak někteří jazykovědci se domnívají, že znamená spíše "mír riskující". Záleží na tom, vyložíme-li první složku jako "jeti", nebo "mír". Aby to bylo ještě složitější, lze jméno také vysvětlit jako Fer Dyn Handu, což znamenalo "daleká je tvoje ruka", čímž byla míněna ruka ozbrojená. Jaký je pravý původ, asi nezjistíme, jisté však je, že toto jméno k nám přinesla habsburská dynastie.

Po těch několika Ferdinandech Habsburských však nejlepší památka nezůstala. Ferdinand I. usadil roku 1526 dynastii pevně na český trůn, druhý v pořadí, řečený Štýrský, byl roku 1618 s našeho trůnu sice sesazen, ale dobyl jej zpět, přičemž si potřísnil ruce krví z hrdel českých pánů, prolitou při popravách na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Konečně Ferdinandu III. se podařilo při mírových jednáních v roce 1648 zařadit naše země pevně k domu habsburskému. Poslední Ferdinand byl na rozdíl od svých bojovných předků velmi klidné a mírné povahy. Dokonce se mu dostalo přízviska Dobrotivý; nebyl ale duševně právě na výši, a tak mu Vídeňáci přidělili familiérní přezdívku "trdlo Ferdáček". Do politiky vůbec nezasahoval. Po revoluci v roce 1848 musel korunu předat svému synovci Františku Josefovi I., jemuž při této příležitosti řekl jedním dechem: "Buď hodný ... rádo se stalo." Nový panovník si jeho slova k srdci bohužel nevzal.

Dnešním patronem je však Ferdinand III. z Leónu a Kastilie. Byl synem Alfonse IX. z Leónu a Berengarie Kastilské, vnučky anglického krále Jindřicha II. Králem Kastilie se stal roku 1217, León získal roku 1230 a od tohoto okamžiku byla tato království navždy spojena. Jeho vláda byla jedním dlouhým bojem z Maury, kteří tehdy ovládali Pyrenejský poloostrov. Ferdinand od nich získal Andalusii a začlenil ji do svého křesťanského státu. Maury však nevyhnal, k tomu došlo až za jeho nástupců. Naopak se snažil, aby se obě kultury navzájem ovlivňovaly. Založil také významnou univerzitu v Salamance a snad se podílel i na vzniku stejné instituce ve Valladolidu. Je uctíván jako patron zajatců a chudých.

V církevním kalendáři má dnes svátek Zdislava z Lemberka. My jsme si tuto českou národní světici připomněli již 29. ledna, kdy mají Zdislavy svátek dle občanského kalendáře.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)