Vzpomínáček - 3. dubna

Všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 3. dubna. Víte, že se Lenin vrátil do Ruska a začal chystat největší katastrofu v dějinách, že tentýž den o pár let později katastrofa pokračovala zvolením Stalina, že Mirek Topolánek představil své reformy, že se poprvé volalo mobilním telefonem? Nevíte? Tak čtěte dál...

Svátek mají Richard, Nikita, Filipa a Filipina.

V občanském kalendáři má dnes svátek Richard. Toto hrdé jméno pochází od staroněmeckého Ríchart, tedy "tvrdý, přísný vládce". První složka slova, rík ("vládce"), pochází zřejmě z keltštiny a připomíná latinské rex čili "král". Druhá část hart znamená "tvrdý" a objevuje se také ve jméně Leonard.

Dnešního dne si připomínáme Richarda z Chichesteru. Narodil se kolem roku 1198 v anglickém Wichu (dnes Droitwich). Byl synem bohatého statkáře. Svého otce však velmi zklamal, když se odmítl oženit s bohatou dívkou. Aby nebyl otci na očích, odešel raději z domova a začal studovat římské a církevní právo v Oxfordu, Paříži a Bologni. A právě jeho někdejší učitel arcibiskup Edmund z Canterbury jej roku 1235 povolal za svého kancléře. Oba se však znelíbili králi Jindřichovi III. Museli proto odejít do vyhnanství, kde v roce 1240 Edmund zemřel. Richard odešel do Orléansu studovat teologii, ještě ve Francii byl vysvěcen na kněze a v roce 1244 jmenován biskupem v anglickém Chichesteru. To se však nelíbilo již zmíněnému anglickému králi Jindřichovi III. Spor musel nakonec rozhodnout samotný papež. Rozhodl v prospěch duchovního, a tak mohl v roce 1247 Richard svou diecézi konečně od panovníka přijmout. Působil v ní až do své smrti 3. dubna 1253. Pokoušel se vždy pomáhat všem chudým a obzvláště se snažil nastolit všude kázeň a morálku, což nebylo ani tehdy vůbec jednoduché. Na sklonku svého života se angažoval při vyslání křížové výpravy k osvobození Svatého hrobu do Jeruzaléma. Po smrti byl pochován v diecézní katedrále, avšak roku 1538 byl jeho hrob zcela zničen.

V církevním kalendáři má dnes svátek Nikita. Jméno má své počátky v řeckém slově nikétés, což značilo "vítězství". Nikita je jménem rozšířeným spíše ve východoevropských zemích. Původně znělo řecky Niketas a jeho nositelem byl opat kláštera na proslulé hoře Olympu, který, podobně jako Makarius, na něhož jsme vzpomínali 1. dubna, hájil obrazy a sochy proti obrazoboreckému ničení, podporovanému byzantskými císaři. Zemřel ve vyhnanství roku 824. Nejvíce toto jméno asi proslavil bývalý šéf sovětských komunistů Nikita S. Chruščov, bušící svým sešlapaným střevícem o řečnický pult při projevu v OSN.

Dalším dnešním jménem, které se objevuje v kalendářích, je Filipa/Filipína. Jedná se o jméno řecké a vykládá se jako "milovnice koní". Je ženským protějškem jména Filip, které rovněž znamená milovníka těchto ušlechtilých a vznešených zvířat. Dnešní Filipa byla dívkou ze skupiny křesťanek usmrcených roku 304 v řecké Soluni.

Události:

1876 – Narodil se Tomáš Baťa, český podnikatel († 12. července 1932)

1885 – Gottlieb Daimler si v Německu nechal patentovat svou koncepci spalovacího motoru.

1897 – Zemřel Johannes Brahms, německý hudební skladatel (* 7. května 1833)

1912 – Narodila se Jiřina Štěpničková, česká herečka († 5. září 1985)

1915 – U Dukelského průsmyku přešlo do zajetí 1800 mužů 28. pěšího (pražského) pluku. Podobně 27. května t. r. přešlo do zajetí přes 1500 mužů 36. pěšího (mladoboleslavského) pluku. Tyto pluky byly rozpuštěny a vymazány ze seznamu rakousko-uherské armády. K přebíhání docházelo i na jiných místech východní fronty (v době největších ruských úspěchů v Haliči). 6. května pražský primátor Groš odsoudil zradu 28. pluku a vyslovil loajalitu k monarchii.

1917 – Vladimír Iljič Lenin se vrátil z exilu do Ruska a začala se připravovat největší katastrofa v dějinách lidstva

1922 – Katastrofa má další dějství - Josif Vissarionovič Džugašvili Stalin se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS

1930 – Narodil se Helmut Kohl, německý politik

1936 – Prezident Beneš si pozval německého vyslance Eisenlohra k rozhovorům o zmírnění napětí ve vzájemných vztazích.

1948 – Americký president Harry S. Truman podepsal Marshallův plán v jehož rámci bylo do 16 států Evropy zasláno 6 miliard dolarů hospodářské pomoci.

1963 – Pro jednání ÚV KSČ připravil jeho sekretariát obsáhlý materiál O porušování stranických zásad a socialistické zákonnosti v období kultu osobnosti; měl nahradit souhrnnou zprávu Kolderovy komise (často označované jako "komise barnabitské", protože mnoho měsíců zasedala v dosti přísné izolaci v klášteře barnabitek v Praze). Tato zpráva jednoznačně prokázala nevinu pronásledovaných lidí, a naopak snesla důkazy o vině mnoha vysokých komunistických funkcionářů; proto byla částí vedení KSČ označena za "provokaci" a naprosto "v této podobě nepřijatelnou". Přesto došlo (byť jen částečně) i k postihům viníků. Z funkcí byli odvoláni K. Bacílek a B. Köhler.

1968 – Zemřela Olga Scheinpflugová, česká herečka (* 3. prosince 1902)

1968 – Bylo zahájeno nové vyšetřování okolností tragického úmrtí Jana Masaryka.

1969 – Pokračování krize Aeroflot: Předsednictvo ÚV KSČ přijalo závěr, že „násilné činy antisocialistických a antisovětských sil ve dnech 28. – 29. 3. měly na některých místech silně teroristický a kontrarevoluční charakter“. ● A. Dubček promluvil v Čs. televizi a plné znění jeho projevu přineslo 4. 4. Rudé právo pod názvem „Klid a disciplina jsou našimi základními zájmy“. Pokusil se naznačit občanům, aby zabránili živelným akcím nebo zakročí zbraně, a že situace je obdobná jako v srpnu 1968. Omlouvavým způsobem vysvětlil, proč muselo předsednictvo ÚV KSČ přijmout různá omezovací opatření. ● Představitelé sovětské armády v čele s A. A. Grečkem a sovětským velvyslancem jednali s L. Štrougalem, poté s J. Kempným. ● Na území ČSSR bylo zahájeno cvičení štábů Západního vojenského okruhu. ● Čs. velvyslanec v Moskvě V. Koucký se sešel s pracovníky ministerstva zahraničních věcí SSSR, aby je informoval o plenárním zasedání ÚV KSČ, které bylo plánováno na 17. 4. ● Ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že zastupitelské úřady budou vydávat víza zahraničním návštěvníkům a novinářům až po úředním souhlasu. ● Předsednictvo Svazu českých novinářů, rozšířené o zástupce ČTK, rozhlasu, televize, vydavatelství Lidové demokracie, Melantrich, Naše vojsko, a také zástupce krajských poboček, zaujalo stanovisko k vážné vnitropolitické situaci, v níž se nalézá celá země. Vyslovilo důvěru politické a vládní reprezentaci státu. Zároveň uvedlo, že “svalovat všechny otevřené a dlouhou dobu neřešené problémy na vrub hromadných sdělovacích prostředků by znamenalo vědomě jednostranně zjednodušovat celou společenskou problematiku a vycházet tak z nepřesných diagnóz“. Seznámilo všechny účastníky s rozhodnutím vlády zavést předběžnou cenzuru jako určité východisko z mimořádné situace, které však „vyvolává možnost návratu k vážnému oslabení spojení tisku, rozhlasu a televize s milióny občanů v dialogu, který je výrazem vzájemné důvěry mezi lidem a jeho vedením“. ● Český úřad pro tisk a informace vydal závazné pokyny pro činnost hromadných sdělovacích prostředků a opatření v Čs. rozhlase a Čs. televizi. V nich byla vymezena povinnost vedoucích všech programových úseků důsledně dodržovat základní politickou koncepci rozhlasového a televizního programu. ● Celoakademický výbor Revolučního odborového hnutí v Čs. akademii věd vydal prohlášení, jímž odmítl snahu „některých centrálních orgánů využít událostí 28. a 29. 3. jako záminku pro prosazení konzervativních tendencí a k frontálnímu útoku proti hromadným sdělovacím prostředkům“.

1973 – Ředitel firmy Motorola Martin Cooper uskutečnil první hovor v pokusné síti mobilních telefonů.

1991 – Zemřel Graham Greene, anglický spisovatel (* 2. října 1904)

1998 – Parlament ČR přijal ústavní zákon o bezpečnosti republiky, umožňující vyhlášení stavu ohrožení, pokud jsou "ohroženy demokratické základy státu"; do zákona bylo prosazeno i právo na stávku. Část opozice (KSČM a SPR-RSČ) upozorňovala na možnost zneužití tohoto zákona. Sněmovna současně přijala nový vysokoškolský zákon (s platností od 1. 1. 1999), který připouští zakládat soukromé vysoké školy; hojně diskutované zavedení školného bylo zamítnuto.

2004 – Při výbuchu bomby v madridském bytě zahynul španělský policista a 5 osob podezřelých z účasti na atentátech v Madridu 11. března 2004.

2007 – Vláda premiéra Mirka Topolánka představila veřejnosti balík reforem. V ní počítala například s jednotnou 15% daní, nižším porodným, atd. Reforma by měla snížit deficit státního rozpočtu.

2008 – Na summitu NATO v Bukurešti dojednala česká a americká strana hlavní smlouvu o umístění amerického protiraketového radaru na českém území. Aliance rovněž celý projekt podpořila.