Vzpomínáček - 3. července - Bitva u Sadové

Co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 3. července. Opavsko odloučeno od Moravy, bouře na Liberecku, Leoš Janáček, bitva u Sadové, Franz Kafka, Heliodor Píka, souhlas vlády s odsunem Němců, Jan Zajíc, soud s Janem Benešem a Pavlem Tigridem, Vladimír Ráž... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Události:

1307 – Vojenská výprava nového českého krále proti odbojné šlechtě do západních Čech (proti Bavorovi ze Strakonic) přerušena náhlým úmrtím šestadvacetiletého Rudolfa (pro svou nadměrnou šetrnost byl v Čechách přezdíván "král Kaše") při obléhání Horažďovic (zachvácen úplavicí). Zemřel bez potomků a zanechal po sobě již podruhé ovdovělou Elišku. Albrechtovi I. Habsburskému se nepodařilo na uvolněný trůn protlačit některého ze svých dalších pěti synů (na prvním místě Fridricha - toho ale uznali jen moravští páni na čele s olomouckým biskupem Janem VI.).

1318 – Mikuláši II., staršímu synovi vévody opavského, bylo uděleno od krále Jana vévodství opavské jakožto české léno; Mikuláš II. pak panoval na Opavsku do roku 1365. Opavsko bylo odloučeno od Moravy.

1620 – Francie zprostředkovala jednání mezi říšskou Unií a Ligou, které bylo uzavřeno v Ulmu smlouvou o neútočení; tato neutralizace Unie výrazně prospěla Habsburkům (umožnila Maxmiliánovi Bavorskému dokončit vojenské přípravy), oslabila pozici Fridricha Falckého.

1844 – Na Liberecku (ve strojních přádelnách vlny v Kateřinském údolí) vypukly bouře proti perotinám a za zvýšení mezd; i zde došlo k rozbíjení strojů v továrnách ve Stráži nad Nisou, v Machníně, Kateřinkách a Růžodole.

1847 – Zemřel Matěj Kopecký, český loutkový divadelník (* 24. února 1775)

1854 – Narodil se Leoš Janáček, český hudební skladatel († 12. srpna 1928)

1866 – V okolí Sadové u Hradce Králové byla svedena rozhodující bitva mezi rakouskou armádou a pruskou armádou v čele s náčelníkem generálního štábu H. von Moltkem; Benedekova rakouská armáda byla poražena. V bitvě se osvědčila taktická (boj v malých šicích, využívání terénu a úkrytů) a technická (vyzbrojení novými puškami jehlovkami - zadovkami) převaha pruského vojska nad rakouským (vedení bodákového útoku v hustě sevřených řadách, používání zastaralých pušek - předovek s pětkrát pomalejší střelbou). Proti sobě stálo 220 tisíc pruských a 215 tisíc rakouských vojáků, přičemž pruská armáda měla 1935 mrtvých a rakouská 5658 mrtvých vojáků. Co do počtu zúčastněných to byla druhá největší bitva v evropských dějinách 19. století (po bitvě u Lipska, 1813).

1874 – Byly zahájeny volby do českého zemského sněmu, v nichž vystoupili poprvé staročeši a mladočeši samostatně jako dvě konkurující si politické síly s vlastními předvolebními provoláními (staročeské z 21. června, mladočeské z 24. června). Ve volbách bylo zvoleno 77 staročeských a 7 mladočeských poslanců.

1883 – Narodil se Franz Kafka, pražský německý spisovatel († 3. června 1924) * 1887

1897 – Narodil se Heliodor Píka, generál československé armády († 21. června 1949)

1938 – V Praze byl zahájen X. všesokolský slet, který vyzněl jako mohutná manifestace na obranu republiky.

1945 – Československá vláda vyslovila souhlas s prováděním odsunu Němců. Mělo se postupovat plánovitě a organizovaně (opakováno v nótě z 16. srpna t. r.).

1950 – Narodil se Jan Zajíc, student († 25. únor 1969)

1967 – Po soudním přelíčení byli odsouzeni Jan Beneš na 5 let, a Pavel Tigrid (in absentia) na 14 let za trestné činy ve věci velezrady, vyzvědačství a podvratné činnosti proti republice. Šlo zejména o texty „odporující státním zájmům“, které poslal J. Beneš pro Tigridovo „Svědectví“ do Paříže. Kameraman Karel Zámečník byl zproštěn obžaloby.

1989 – Nezávislá občanská hnutí se obrátila na vlády zemí Varšavské smlouvy se žádostí, aby byla přehodnocena jejich účast na invazi do Československa v srpnu 1968.

1992 – Poslanci Federálního shromáždění v prvním dvojkole nezvolili prezidenta ČSFR; jediným kandidátem byl V. Havel. Bylo to poprvé v historii Československa, kdy nebyl prezident zvolen.

2000 – Zemřel Vladimír Ráž, herec (* 1. července 1923)

Svátky:

Svátek mají Radomír, Tomáš, Heliodor.

V občanském kalendáři má dnes svátek Radomír. Toto jméno je známo nejen u nás, ale i u jižních Slovanů. Podle jazykovědců znamená, že jeho nositel je buď "slavný svou radostí a péčí", nebo "rád žije v míru".

V církevním kalendáři je dnes oslavován apoštol Tomáš, který je patronem Východní Indie, Portugalska, Goy, Tomášových ostrovů, ale také církevního státu, Urbina, Parmy a Rigy. Za svého ochránce jej považují architekti, stavební dělníci, geometři, tesaři, zedníci, kameníci a také teologové. Narodil se kolem Kristova zrození v Galileji (Palestina). Před svým povoláním za apoštola byl rybářem.

Neslavnější vylíčení příběhu o nevěřícím Tomášovi najdeme v Novém zákoně, podle něhož Tomáš zrovna chyběl, když se Ježíš po svém zmrtvýchvstání objevil u svých učedníků. Ti mu radostnou novinu, že Ježíš je opět mezi nimi, oznámili, ale Tomáš nevěřil a žádal jako důkaz, aby směl svého Mistra vidět a dotknout se ho. Za několik dní se Kristus opět zjevil a vyzval Tomáše, aby se dotkl jeho ran. V tu chvíli padl apoštol na kolena a volal: "Pán můj a Bůh můj!" Když se učedníci rozešli, aby šířili evangelium, vydal se Tomáš až do Persie a Indie. Zde prý potkal Tři krále, kteří navštívili Ježíše v Betlémě při jeho narození, a pokřtil je. V Indii prý také obrátil na křesťanskou víru krále jménem Gundaphar; není bez zajímavosti, že v Indii skutečně mezi roky 20-50 po narození Krista panovník tohoto jména žil - ukazuje to na prostupnost hranice mezi legendou a historií. Tomášova mise skončila tragicky, v roce 72 byl zavražděn v Mailapuru u Madrasu (Indie), kde je dodnes tzv. Velká Tomášova hora, na níž postavili křesťanští věřící roku 1547 kostel k jeho uctění.

Dříve měl v našem kalendáři svátek Heliodor. Takto nezvykle se jmenoval biskup z Altina, který se narodil kolem roku 340 a zemřel kolem roku 405.

U nás toto jméno nosil divizní generál Heliodor Píka (3. 7. 1897-21. 6. 1949), který se stal jednou z prvních obětí komunistického teroru. Za 1. světové války působil v československých legiích v Rusku a ve Francii. Po okupaci ČSR vedl odboj proti Němcům na Balkáně a později v SSSR. Zde udržoval ve funkci náčelníka vojenské mise spojení s prezidentem Benešem a podílel se na vybudování československé vojenské jednotky. Při této misi měl neustálé střety s československými a sovětskými agenty NKVD, což jej po roce 1948 stálo život. Noc před svou popravou napsal v dopise na rozloučenou: "Kam že zmizela poctivost a odvaha? Kam zmizelo naše credo - zděděné od mistra Jana Husa a T. G. Masaryka - které jsme tak hrdě sobě i světu připomínali? Pravda! Je to soumrak národního svědomí, nebo už temno svobody lidských práv? Ne, nemohu uvěřit, neboť génius národa je věčný, přetrvá bouři a nedá zahynouti!"

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje