Vzpomínáček - 29. září - Alois Eliáš

Vy ještě nevíte, co je Vzpomínáček? Vzpomínáček je všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 29. září. Svatba Václava s Johannou Bavorskou, Miguel de Cervantes, admirál Nelson, Scotland Yard, Alois Eliáš, pražská rezoluce, Enrico Fermi, Émile Zola, Mnichovská konference, I. pěší prapor ve Francii, únik radioaktivity v Kyštymu, Saljut 6, Ještěd... Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál...

Události:

1363 – Na pozvání Karla IV. a Arnošta z Pardubic přišel do Prahy řeholní kanovník, augustinián Konrád Waldhauser z Waldhausenu v Horních Rakousích; jako Němec (neznající česky) kázal v kostele u sv. Havla, potom v Týně (kde se stal farářem) proti rozmařilosti a mravní lehkovážnosti.

1370 – Karel IV. realizoval rodové spojení s bavorskými Wittelsbachy: oženil v Norimberku devítiletého syna Václava s dcerou vévody Albrechta, se čtrnáctiletou Johannou Bavorskou. Svatba byla doprovázena smlouvami o spojenectví.

1547 – Narodil se Miguel de Cervantes y Saavedra, španělský spisovatel († 23. dubna 1616)

1758 – Narodil se Horatio Nelson, britský admirál († 21. října 1805)

1622 – Dekret kardinála Dietrichštejna vypovídal do dvou měsíců novokřtěnce (habány) z Moravy. Většina se jich uchýlila do Uher, zvláště na Slovensko (Sobotiště, Velké Leváry). Z původních 30 tisíc členů jich zůstalo v zemi na 5 tisíc (v roce 1628 byly vypovězeny i tyto zbytky). Opakovaně byl dekret vydán i v září následujícího roku.

1829 – V Londýně založen Scotland Yard.

1890 – Narodil se Alois Eliáš, český odbojář a předseda protektorátní vlády († 19. června 1942)

Alois Eliáš, československý politik a generál, za německé okupace Československa předseda vlády protektorátu Čechy a Morava, se narodil 29. září roku 1890 v Praze.

V mládí Eliáš studoval reálné gymnázium, po jehož absolvování pokračoval na pražském Českém vysokém učení technickém, kde studoval zeměměřičské inženýrství.

Za bojů první světové války pak Eliáš narukoval již v létě roku 1914 na haličskou frontu, na podzim téhož roku ale přeběhl do ruského zajetí, kde pak působil jako železniční odborník.

Poté Eliáš vstoupil do československých legií v Rusku, v roce 1917 ale odjel do Francie, kde studoval dělostřeleckou školu v Saint Maixent l´Ecole - po jejím absolvování byl Eliáš jmenován důstojníkem.

Ve Francii se Eliáš účastnil všech bojů 21. československého střeleckého pluku na tamějších bojištích.

Po skončení první světové války se Eliáš vrátil do nově vzniklého československého státu, kde se zprvu jako náčelník štábu aktivně účastnil obsazování Těšínska, v první polovině roku 1919 se pak účastnil bojů proti vojskům maďarském Rudé armády na Slovensku. V letech 1926-31 působil Eliáš jako vojenský expert československé delegace na odzbrojovacích jednáních Společnosti národů v Ženevě, zároveň byl poradcem ministra zahraničních věcí E. Beneše. V roce 1929 byl Eliáš jmenován brigádním generálem. Od roku 1931 velel generál Eliáš pěší brigádě v Chomutově, poté přešel k pěší divizi v Litoměřicích. Od roku 1935 působil Eliáš po reorganizaci československé armády jako velitel V. armádního sboru v Trenčíně (od roku 1936 v hodnosti divizního generála).

V roce 1938 generál Eliáš poprvé vstoupil do vlády - v říjnu a listopadu zastupoval v úřednické vládě generála J. Syrového ministerského předsedu v čele ministerstva národní obrany, v nové vládě R. Berana byl od 1. prosince stále ještě roku 1938 jmenován ministrem dopravy. Po okupaci Československa nacistickým Německem a vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl Alois Eliáš jmenován 27. dubna roku 1939 ministerským předsedou protektorátní vlády, zároveň do července téhož roku řídil i protektorátní ministerstvo vnitra.

Jako předseda protektorátní vlády se Eliáš, přes navenek projevovanou loajalitu s nacistickým režimem, podílel na formování domácího českého protiněmeckého odboje (především se angažoval v organizaci Obrana Národa), zároveň udržoval styky s československou emigrací v Londýně, seskupenou kolem E. Beneše.

Po příchodu R. Heydricha do protektorátu byl Alois Eliáš (přestože byl gestapu podezřelý již od konce roku 1939) 27. září roku 1941 zatčen - osobně jej zatýkal šéf pražského gestapa - a po soudním procesu, vedeném od 1. října téhož roku v pražském Petschkově paláci, odsouzen k trestu smrti - trest nebyl vykonán ihned, byl odložen samotným A. Hitlerem, vykonán byl v období tzv. heydrichiády po atentátu na R. Heydricha: generál Alois Eliáš byl popraven zastřelením na střelnici v Praze-Kobylisích 19. června roku 1942.

1896 – Po předběžných poradách se sešlo v Praze shromáždění všech mladočeských poslanců; přijalo tzv. pražskou rezoluci, která potvrzovala nymburskou rezoluci (1894) a ve čtyřech bodech vycházela vstříc oživenému radikalismu ve straně: 1. zdůraznila "rozhodně opoziční" stanovisko vůči Badeniho vládě; 2. brala na vědomí novou volební reformu a současně zavazovala své poslance k bezvýjimečné opozici vůči vládě; 3. vyzývala poslance, aby naléhali na vládu "k vyjádření se k státoprávním, národním, osvětovým a hospodářským požadavkům zemí Koruny české"; 4. formulovala požadavek prosazovat v páté kurii poslance "stojící na půdě státoprávní a ryze národní".

1901 – Narodil se Enrico Fermi, italský fyzik († 28. listopadu 1954)

1902 – Zemřel Émile Zola, francouzský spisovatel (* 2. dubna 1840)

1937 – Hodža se setkal v Badenu s rakouským kancléřem Schuschniggem, kde jednali o politické i hospodářské situaci ve střední Evropě.

1938 – Z iniciativy britské a americké diplomacie a z podnětu Mussoliniho se sešla v Mnichově konference evropských velmocí: Německa (A. Hitler), Velké Británie (N. Chamberlain), Francie (E. Daladier) a Itálie (B. Mussolini) k jednání o německých požadavcích. Po půlnoci 30. září podepsali přítomní dohodu, která plně akceptovala německé představy. ČSR nebyla k jednání přizvána.

1939 – Ve Francii byl ustaven I. pěší prapor (16. října se rozrostl na pěší pluk, 15. listopadu vznikl kádr II. pěšího pluku). Začátkem ledna vstoupili do vojska českoslovenští interbrigadisté ze Španělska. 15. ledna se vytvořila 1. československá divize.

1957 – Únik radioaktivity v kombinátu pro zpracování radioaktivních materiálů Kyštym v SSSR. Bývá označován za druhou nejrozsáhlejší radiační havárii po Černobylu.

1967 – Antonín Novotný dal pokyn šéfredaktorovi Rudého práva, aby redakce rozpracovala jeho projev k vojákům z 1. 9. a kritizuje list, že věnoval jeho projevu minimální pozornost.

1969 – Prezident republiky jmenoval novou federální vládu vedenou O. Černíkem; toho vystřídal 28. ledna 1970 v čele vlády L. Štrougal.

Předsednictvo České národní rady jmenovalo novou vládu ČSR vedenou J. Kempným; 28. ledna 1970 byl vystřídán J. Korčákem.

Příslušníci ministerstva vnitra ČSR, kteří „projevili mimořádnou obětovat a statečnost při potlačování kontrarevolučních živlů“ převzali v Praze vysoká vyznamenání.

Do ČSSR přijeli na třídenní návštěvu představitelé ústředního vojenského tisku všech armád zemí Varšavské smlouvy.

1970 – Schůze byra ÚV KSČ projednala zprávu o konsolidaci na vysokých školách, o postavení pomníků V. I. Lenina a K. Gottwalda v Praze. Dále pak o výsledcích pohovorů s nomenklaturními kádry v ústředních orgánech ČSR.

Rudé právo a bratislavská Pravda otiskly stanoviska předsednictva ÚV KSČ „K nejbližším úkolům strany po výměně legitimací“.

V Moskvě byla podepsán protokol o koordinaci národohospodářských plánů mezi ČSSR a SSSR na léta 1971-75.

V Praze byla na oficiální návštěvě delegace Německé komunistické strany, vedená Kurtem Bachmannem.

1977 – Vypuštěna kosmická stanice Saljut 6.

2005 – Televizní vysílač a hotel na Ještědu byl prohlášen národní kulturní památkou.

Svátky:

Svátek mají Michal, Michael, Gabriel a Rafael.

V občanském kalendáři má dnes svátek Michal. Toto jméno je zkráceninou jména Michael, má hebrejský původ a znamená "kdo (je) jako Bůh, podobný Bohu?" Toto jméno nosil samotný archanděl a v církevním kalendáři je dnes připomínán se svými druhy Gabrielem a Rafaelem. Jméno Gabriel je také hebrejského původu a vykládá se jako "Bůh je moje síla". Stejného původu je i třetí z nebeské trojice, Rafael. Toto jméno se překládá jako "Bůh uzdravuje".

Hlavní z této trojice je archanděl Michael. Je i patronem celé katolické církve, německého národa a vojáků. Za svého ochránce si jej vybrali také lékárníci, krejčí, skláři, malíři, soustružníci, pekaři, kupci, slévači olova a cínu, výrobci vah a od roku 1958 i bankovní úředníci a radiomechanici. Zdaleka to však nejsou všichni. Je totiž jen málo církevních postav s tolika patronáty, jako má právě archanděl Michael. Jeho památku slaví věřící již od 5. století, a to vždy 29. září, kdy papež Lev I. vysvětil v Římě kostel a dal mu právě jeho jméno. Archanděl Michael má mnoho přívlastků. V náboženské tradici je nazýván knížetem andělů, andělem spravedlnosti, hlídačem ráje, ochráncem Kristovy církve nebo knížetem duší. Též se o něm mluví jako o důvěrníku Božím, který předává lidem pokyny pocházející přímo od Pána. Protože je den sv. Michaela na konci čtvrtletí, platí také za den pranostik. Všude se v tu dobu pořádají michaelské trhy a jarmarky. Zvláštní postavení má Michael v Německu a pro sousední národy se "Michel" stal synonymem pro označení Němce jako takového.

Archanděl Gabriel je patronem poštovních úředníků, poslů, sběratelů známek a od roku 1951 i ochráncem televizních hlasatelů a zpravodajů. Gabriel měl dříve svátek 24. března, teprve roku 1969 byl připojen ke svátku Michaela a Rafaela.

Poslední z trojice slavných archandělů, Rafael, je patronem lékárníků, horníků, pokrývačů, lodníků, poutníků, cestujících a vystěhovalců. Také Rafael byl od středověku slaven v různé dny, až papež Benedikt XV. stanovil v roce 1921 jeho svátek na 24. říjen. Od roku 1969 je spolu s Gabrielem přesunut k Michaelovi na 29. září.

V církevním kalendáři je dnes připomenuta památka vzácného člověka Antonína Cyrila Stojana. Narodil se 22. května 1851 v Beňově u Přerova a již od dětství chtěl být knězem. Jeho sen se naplnil po úspěšném studiu 5. července 1876, kdy byl v Olomouci vysvěcen. V roce 1896 získal titul doktora teologie. Vedle své kněžské práce byl činný i v politice. Stal se dokonce poslancem Říšské rady, ale těžiště jeho činnosti bylo v duchovní oblasti. V roce 1920 jej zvolili kapitulním vikářem a 10. března 1921 ho papež Benedikt XV. jmenoval olomouckým arcibiskupem. A. C. Stojan byl člověkem, který měl vždy na paměti především blaho svých bližních. Všechny prostředky, jež měl, rozdal potřebným a sám se spokojil jen s tím nejnutnějším. Zemřel v Olomouci 29. září roku 1923, jeho tělesné pozůstatky byly převezeny na posvátný Velehrad. Proces blahořečení byl zahájen 14. července 1965 a diecézní informační proces dokončen 10. října 1985.

Dnes končí keltský měsíc Muin.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)

Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů a další zdroje