Vzpomínáček - 29. května - Začátek normalizace

Národ, který se nepoučí ze svých chyb v historii je odsouzen k tomu prožít je znovu. Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000 lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 29. května. Události tohoto dne jsou opět zajímavé. Jaké? Čtěte dál...

Výběr:

1968, normalizace, volby, svátky

Události:

1217 – Na Přemyslovu žádost zrušil arcibiskup mohučský klatbu nad Čechami.

1438 – Na sněmu v Mělníku se stoupenci kalicha (z řad opoziční šlechty a měst) dohodli přijmout za českého krále prince Kazimíra, dvanáctiletého bratra polského krále Vladislava III. Jagellonského.

1945 – Manifestační shromáždění kulturních pracovníků v pražské Lucerně, které se přihlásilo k programu Národní fronty.

1963 – Rozšířené zasedání ÚV KSČ přijalo některé názory na rozsáhlejší využití tržního mechanismu a zbožních vztahů; to souviselo s vystoupeními několika ekonomů (zejména O. Šika) k funkci zbožní výroby za socialismu. V červnu t. r. byla ustavena komise pro zdokonalení soustavy plánování a 22. října t. r. došlo ke schválení směru její činnosti. Koncem roku 1963 zahájila práci vládní komise v čele s O. Šikem.

1968 – Zasedání ÚV KSČ jednalo o současné politické situaci v zemi; střetly se zde dvě rozdílné politické linie - Dubčekova a Bilakova. Přijatá rezoluce obsahovala zásady Dubčekova referátu a byla namířena proti extrémům "zprava i zleva" a jako pozitivní směr označila plnění Akčního programu KSČ. Plénum rozhodlo svolat na 9. září t. r. mimořádný XIV. sjezd KSČ. ~ Na mimořádné schůzi předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ byla projednána zpráva rehabilitační komise. ~ Do ČSSR přijela skupina příslušníků armád Varšavské smlouvy, vedená sovětským generálem I. Kazakovem a při projednávání nadcházejícího vojenského cvičení čs. armádu zastupoval generál A. Mucha. ~ Ústřední výbor Svazu čs. novinářů jednal v Brně o přípravě mimořádného sjezdu (hlavní sjezdové komisi předsedal Zdeněk Fořt s tajemníkem Stanislavem Malečkem). Byl přijat návrh zásad nových stanov. ~ Týdeník Student v 22. čísle začal uveřejňovat na pokračování výňatky z knihy „Stalin“ od Isaaca Deutschera, označovaného za trockistu.

1969 – Na zasedání ÚV KSČ vystoupil G. Husák s návrhem tzv. realizační směrnice, která znamenala nástup k plné restauraci byrokraticko-direktivního socialismu; nové Husákovo vedení se ještě výslovně neobrátilo proti reformnímu programu, i když započala první represivní opatření (O. Šik, F. Kriegel, J. Hájek, F. Vodsloň aj.). ~ Na zasedání ÚV KSČ měl hlavní projev G. Husák, v němž se ještě dovolával polednové politiky. Mj. se podrobně se zabýval vedoucí úlohou KSČ ve společenských organizacích a státních orgánech, které se tak znovu měly stát „převodovými pákami“ strany. Ostře se vyslovil k otázkám hospodářské reformy, založené na vytvoření tržních vztahů s regulační funkcí státu. Na plénu měla být projednána také zpráva rehabilitační komise, vedená J. Pillerem, ale G. Husák ji označil za zavádějící a měla by se přepracovat. Z projevu vyplynulo, že se odmítá demokratizace politického systému, obnovuje se centrální dirigismus, občanské svobody slova a tisku se vracejí pod řídící moc KSČ. ~ V diskusi zejména konzervativní členové byli podníceni Husákovým projevem a bezohledně napadali aktivní představitele demokratizačního a reformního úsilí. Nejvíce napadaný O. Šik vyvracel pomluvy, V. Slavík se vyslovil proti návrhům na vylučování členů z ústředního výboru, F. Kriegel neváhal položit otázku, proč mají být vylučováni dnešní členové ÚV, když dodnes nebyli vyloučeni vinící zločinů v 50. letech, viníci deformací a krize národního hospodářství. Také F. Vodsloň uvedl, že přechod z obrodného procesu k represím se opírá o mocenské prostředky, ne o politické. ~ Zasedání přijalo realizační směrnici květnového pléna ÚV KSČ, podle které se měl mj. upevnit vliv KSČ ve sdělovacích prostředcích. Podle usnesení o ustavení stálých komisí ÚV KSČ byl předsedou ekonomické komise jmenován Václav Hůla a politicko – právní komise Oldřich Průša. Z ústředního výboru a KSČ byli vyloučeni K. Kosík, F. Kriegel, F. Pavlíček, K. Pavlištík, V. Slavík, O. Šik, J. Špaček a F. Vodsloň, důtku s výstrahou dostal M. Vaculík. Pro vyloučení hlasovalo 136 přítomných členů ÚV KSČ, 12 bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Disciplinární řízení mělo být vedeno s dalšími (mj. proti V. Prchlíkovi a M. Hüblovi). Některé případy byly odkázány rovněž na další šetření a rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ. Šlo zejména o signatáře výzvy „2000 slov“ a dodatku „Jen několik slov“, prohlášených za protistranickou platformu.

1975 – Federální shromáždění zvolilo prezidentem republiky generálního tajemníka ÚV KSČ G. HUSÁKA [1975-1989]; došlo tak k opětovnému spojení obou nejvyšších funkcí, čímž zjevně byla devalvována prestiž a úroveň prezidentského úřadu.

1980 – V rekonstruovaném Anežském klášteře v Praze byla otevřena stálá expozice Národní galerie České výtvarné umění XIX. století.

1988 – Zemřel Vladimír Menšík, český herec (* 9. října 1929)

2003 – Ministr obrany Jaroslav Tvrdík podal demisi. Nesouhlasil totiž s plánovanými škrty v rozpočtu ministerstva. O den déle svou demisi stáhl a pak opět potvrdil.

2006 – Jan Kubice přednesl poslancům branného výboru svou zprávu. Ta byla později podle něj médii nazvána jako tzv. „Kubiceho zpráva“.

2010 – ve 14:00 skončí volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které začaly předchozího dne. Díky Bohu - zvítězil Rozum nad Populismem!

Svátky:

Svátek mají Maxmilián, Maximin.

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Maxmilián. Toto jméno prý vzniklo uměle, pro svého syna je nechal vytvořit německý císař Friedrich III. Chtěl totiž, aby jeho syn měl vzory ve slavných Římanech Fabiu Maximovi a Scipiu Aemilianovi. Maxmilián I. to skutečně dotáhl daleko, neboť v letech 1493-19 vládl jako německý král a římský císař.

Naše dějiny zase dobře znají Maxmiliána II. (1527-1576), syna císaře a krále Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské. V mládí projevoval toleranci k protestantům, ale jeho otec mu domluvil sňatek s jeho sestřenicí Marií Španělskou, která se již postarala, aby rakouský Habsburk zůstal věren katolictví. Měli spolu 15 dětí, mezi nimi budoucí císaře Rudolfa II. a Matyáše. Maxmilián se stal českým králem 14. května roku 1562 a hned v listopadu byl zvolen i králem římským, o rok později i uherským. Vždy se snažil, aby ve svém složitém soustátí nevyvolal žádné roztržky a opatrně balancoval mezi katolíky a protestanty, což nebylo vůbec jednoduché. Navíc musel čelit turecké expanzi. Zemřel během jednání říšského sněmu v Řezně. Je pochován vedle svých rodičů pod nádherným renesančním mramorovým náhrobkem v hlavní lodi pražské katedrály sv. Víta.

V církevním kalendáři slaví dnes svátek Maximin Trevírský. My si jeho památku připomeneme ještě 12. září, kdy se čtenáři o Maximinovi dostane i obšírnější informace.

Ve starém Římě slavili dnes svátek Ambarvalia. Byla to slavnost očisty, kterou byly uctívány bohyně Ceres a Dea Dia. Lidé při rituálním průvodu obcházeli pole, na nichž rostla úroda, a prosili zde o přízeň obou bohyň.

Další zajímavosti (například teplotní rekordy) můžete sledovat tak, že mě budete následovat na Twitteru. :-)